Největším podfinancováním v Česku trpí předškolní vzdělávání a vysoké školy. Problematický je ale celý návrh rozpočtu školství od ministerstva financí. Na vzdělání chce v roce 2025 dát 267 miliard korun, tedy o sedm miliard méně než letos.
Vláda Petra Fialy ve svém programovém prohlášení přitom slíbila, že Česko bude investovat do vzdělávání minimálně stejný podíl HDP, jako vydávají země OECD, tedy 4,6 procenta. Česko však dávalo jen 4,1 procenta. A aktuální návrh nepočítá ani s tím.
Návrhu rozpočtu se podrobně věnuje studie PAQ research, podle níž budou ve školství chybět desítky miliard. „Aby vláda dodržela své prohlášení, muselo by jít do školství o 92 miliard korun víc, než kolik navrhuje. Celkem by mělo jít o 359 miliard, aby částka odpovídala. Pokud bychom měli udržet alespoň 4,1 procenta HDP, chybí oproti návrhu 53 miliard,“ shrnul jeden z autorů studie analytik Václav Korbel.
Bek jednal s prezidentem o rozpočtu ve školství. O kolik jde, nechce říct |
Podle něj Česko investuje nejméně tam, kde se to nejvíce vyplatí. „Do předškolního vzdělávání investujeme přibližně o čtvrtinu méně, než je průměr OECD. O třetinu nižší máme také výdaje na vysoké školství. Na první stupeň základních škol dáváme o pětinu méně,“ shrnul.
Nižší výdaje nesouvisí s počtem učitelů. „Že by bylo pedagogů málo, není pravda. Výjimkou jsou jen první stupně ZŠ, kde máme 17 žáků na jednoho učitele, průměr OECD je 13. U ostatních stupňů máme počty srovnatelné. Existuje řada vzdělávacích oblastí, na které Česko dává málo peněz,“ míní Korbel.
Školství potřebuje více peněz i vnitřní úspory
Reformy, které ušetří 25 miliard
|
Peníze nemusí jít nutně ze státního rozpočtu, studie navrhuje vnitřní úspory. „Nepatří sem však nepromyšlené škrtání počtu míst pedagogických a nepedagogických pracovníků nebo snižování platů. Potřebujeme reformy, které zvýší kvalitu vzdělávání a sníží nerovnosti v přístupu,“ upozornil analytik.
Reformy mohou v součtu přinést do rozpočtu 20 až 30 miliard ročně. „Některé z nich, jako například inovace oborové struktury středních škol, by potenciálně měly větší pozitivní dopady, na trhu práce by se však projevily až časem. Vnitřní úspory přesto zdaleka nedokážou vyrovnat nedostatek investic ze státního rozpočtu,“ objasnil Korbel ve studii.
Zásadní jsou platy. „Abychom udrželi kvalitní pedagogy u učení, musí být dobře zaplaceni. Vláda si dala závazek, že bude platit učitelům 130 % průměrné mzdy. Reálně se odměňování pedagogů na tuto hranici ale nikdy nedostalo, od roku 2021 se vůči ní dokonce snižuje. V roce 2021 platy dosáhly úrovně 125 %, v roce 2024 dělají okolo 110 % až 115 % průměrné mzdy,“ vysvětluje analytik, jak je to s penězi pro učitele ve skutečnosti.
„Nedodržení závazků může mít zásadní dopady na atraktivitu profese, počty uchazečů o studium učitelství a celkově zhoršit kvalitu pedagogické práce a výuky na školách. To vše v situaci nedostatku víc než 6000 učitelů,“ doplnil.
Hledáme učitele, nástup hned. Školám chybějí, sahají tak ke krajním řešením |
Že se snižuje zájem o profesi kantora, si všímá i Učitelská platforma, která sdružuje pedagogy a ředitele. „Nejpalčivější je, že opravdu kolem sebe pozoruji, že ze školství začínají odcházet učitelé, protože prostě mají málo peněz,“ poukázala pro iDNES.cz její předsedkyně Petra Mazancová.
„Prsíme se 130 procenty průměrné mzdy pro učitele, ale realita to není. Z takzvaných nadtarifů musí ředitelé poplatit kde co. Pro spoustu učitelů jsou tak platy nepředvídatelné,“ upozorňuje Mazancová.
Podle Mazancové také není ideální, jakým způsobem se o penězích do školství mluví. „Stále se operuje s nominálním číslem, které je obrovské, protože samotný rezort je veliký. Na veřejnost to může působit jako hrozně peněz, jako ta příslovečná černá díra, která nikdy nemá dost,“ všímá si.
„Třeba u obrany se ale mluví, že dáváme 2 procenta HDP a plníme závazky, ale že nám procento HDP na vzdělávání neustále klesá, to nikde nevidím,“ dodává Mazancová.
Ministerstvo nově také navrhuje zajistit financování psychologů a speciálních pedagogů ze státního rozpočtu pro školy nad 180 žáků. Potřebují je ale i menší školy.
Podle výzkumu edu.cz považují ředitelé základních škol za klíčovou pozici pro naplnění kvalitního vzdělávacího a výchovného procesu speciálního pedagoga a školního psychologa. Ředitelé středních škol pak prioritizují školního psychologa a kariérního poradce.
Česko musí podle PAQ Research investovat také například do snížení nerovností a zvýšení vzdělávacího úspěchu dětí z horšího socioekonomického prostředí. „Efekt mají opatření, jako jsou dostupné stravování, dostupnost podpůrných pozic ve školách a sociální práce s rodinami,“ vyjmenoval Korbel. Studie zároveň navrhuje změny ve středoškolských oborech a podpoře reformy vysokého školství.
