Záleželo by však na částce. Ačkoli každý čtvrtý dotázaný respondent by byl ochotný zaplatit částku pohybující se mezi jedním a třemi tisíci měsíčně, jen dvanáct procent dotázaných by uneslo částku vyšší. Celkem čtyřicet procent by uvítalo, pokud by je školné nestálo víc než tisícovku měsíčně.
„Školnému bych se nebránila. Měla by to však být suma, která bude motivovat, ale student ji může vydělat na brigádě nebo ji později bez velkých potíží splácet. Okolo pěti až deseti tisíc za semestr,“ řekla deníku odborná asistentka Filozofické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci Lenka Pořízková.
V minulých průzkumech se přitom studenti proti školnému ostře stavěli. V roce 2012 dokonce vznikla i Iniciativa za svobodné vysoké školy, kterou podpořili známé osobnosti nebo akademici (více čtěte zde). Jen třetina studentů byla tehdy ochotná sáhnout kvůli studiu do peněženky. Nyní by polovina dotázaných nebyla ani proti tomu, aby se zpoplatnilo i středoškolské studium, vyplývá z průzkumu pro MF DNES.
Průzkumu se účastnilo 919 studentů. Většinu tvořili vysokoškoláci.
Poslední návrh na školné předložil v roce 2012 tehdejší ministr školství Josef Dobeš (více čtěte zde). Vláda Petra Nečase ho však neschválila. Dobeš přitom uváděl, že by školné nepřesáhlo deset tisíc korun za semestr, což je částka, se kterou by studenti podle současného průzkumu už souhlasili.