Budoucí právníci zrekonstruovali skutečný politický proces, který proběhl v roce 1955. A své "divadlo" z temných padesátých let předvedli v rámci festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa s názvem Mene Tekel.
Sklidili pochvalný potlesk, a to i od lidí, kterých se politická zvůle minulého režimu přímo dotkla - v publiku seděla mimo jiné předsedkyně Konfederace politických vězňů Naďa Kavalírová. Právě ona byla u zrodu nápadu rekonstrukce procesu.
"Byli jsme společně na besedě na právnické fakultě. Dozvěděli jsme se, že studenti sehrávají v rámci výuky soudy, napadlo nás, že by mohli sehrát i proces politický," řekl iDNES.cz ředitel festivalu Mene Tekel Jan Řeřicha.
Proces s "kulačkou"V roce 1955 prokurátor obžaloval statkářku Marii Švejdovou z toho, že neplnila povinnosti podle hospodářského plánu, že veřejně urazila veřejného činitele a že se dopustila sabotáže. Na základě lživých obvinění soud už tehdy nemocnou ženu poslal na tři roky do vězení, zabavil jí majetek a nařídil pokutu ve výši tisíce korun. Ve skutečnosti však byla Marie Švejdová - stejně jako stovky dalších obětí lžiprocesů padesátých let - nevinná. |
Právník a "režisér": Nebylo malých procesů
Proč právníci sáhli zrovna po případu neznámé statkářky a nevybrali si nějaký proslulejší proces? "Chtěli jsme ukázat, že nebylo ‚malých‘ procesů," vysvětlil profesor Jan Kuklík, který se studenty soud připravil. "Politické procesy ničily životy obyčejných lidí a jejich rodin."
Studenti (a v roli obžalované i jedna profesionální herečka, Lucie Juřičková z vinohradského divadla) v sále plném diváků předvedli místy až mrazivý soudní spektákl. Vůbec nevadilo někdy poněkud topornější herectví právnických "ochotníků", obsah byl silný. A účel jasný. Ukázat zrůdnou soudní mašinerii, v níž nehraje roli pravda, ale vykonstruovaná obvinění.
Jak to "vysvětlila" studentka Lucie v roli komunistickými idejemi zaslepené glosátorky děje: "Kulaka, jako třídního nepřítele, zavřeme i za jednu slepici, pokud to je nutné. To bylo, je a vždycky bude naše právo."
"Stydíme se za komunistickou justici"
Autoři rekonstrukce nečerpali jen ze soudních spisů, k dispozici měli i deník, který si skutečná Marie Švejdová psala ve vězení, a její dopisy rodině. Ty však adresáti nikdy nedostali, cenzorovi se nelíbily, tak je do pošty nedal.
Dcera Marie Švejdové se svým manželem sledovali dnešní proces z diváckých lavic. Dcera pak v rozhovoru s iDNES.tv vzpomínala na dobu, kdy byla její matka ve vězení. "Když jsme u ní byli na návštěvě, nechtěla nám nic říct, ani o vězení, ani o svém případu, slzely jí oči. Kdyby nám to prý řekla, odsedí si ne tři roky, ale deset let."
Z jejího deníku je zřejmé, že se Marie Švejdová ve vězení nevzdávala, znovu a znovu usilovala o obnovení svého procesu. "Trvám na provedení obnovy a nechci ztratit naději, že se najde někdo spravedlivý, kdo se ujme člověka celý život těžce pracujícího," napsala si. Marně. Za svého života se nedočkala. Až nyní.
"Dnešní rekonstrukce procesu bylo vlastně její přání. My jsme je vyslyšeli a alespoň tímto způsobem je možné říct, že byla odsouzena nevinně," doplňuje ředitel festivalu Řeřicha.
"Dovolte nám, abychom se vám, my studenti právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, omluvili ze bezpráví a křivdy, které vám způsobila komunistická justice. Stydíme se za ně za všechny a nechceme nikdy pošpinit své budoucí povolání a své jméno tak, jako oni," přečetla na závěr emotivní provolání jedna ze studentek.
