Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„Ekologického ve straně bylo čím dál méně,“ říká Stropnický. „Zelení se začali věnovat detailům potřeb jednotlivých menšin a proměňováním těchto potřeb v práva. Typicky – posun od registrovaného partnerství k manželství pro stejnopohlavní páry. Zkrátka jsem došel k závěru, a právě proto, že jsem gay, to mohu říct, že tohle je okrajová agenda. Nechci říct bezvýznamná, ale nemá to být to hlavní, co politická strana prosazuje.“
Celý Rozstřel v podcastu:
„Čím dál víc si myslím, že levice by neměla být spojovaná s menšinovými tématy, ale aby se věnovala problémům většiny ve společnosti,“ navazuje Stropnický. „Levice si zakázala spojenectví s určitým typem voličů i politických uskupení na politické scéně. Orientovala se na alianci s liberály, na spolupráci s městskou vyšší a střední vrstvou lidí, kteří jsou finančně zajištění a mají práci, která je dobře živí a baví. A zapomněla na lidí, kteří ji potřebují nejvíc. A ty nezastupuje vůbec nikdy.“
Zelení podle Stropnického vlastně nikdy nebyli levicovou stranou. „Myslel jsem si, že se mi tohle podaří proměnit. Zelení byli ochotni udělat jakýkoliv malý krok pro životní prostředí bez ohledu na to, kdo to zaplatí. A to mi připadalo čím dál tím méně jako spravedlivé. Proto ta strana nemá voliče. Náklady na ochranu životního prostředí totiž ve finále nemůže zaplatit běžný občan, ale velké firmy. To jsou největší znečišťovatelé.“
Solidarita s uprchlíky?
„Od levice je absurdní, že chce po lidech, aby byli solidární s uprchlíky,“ míní Stropnický. „Podívejte se, v Česku máme 800 tisíc lidí, kteří mají na krku exekuci. To znamená, že všechny prachy, které vám přijdou, vám zase okamžitě někdo zabaví. Tlačí vás to do šedé ekonomiky, pracovat mimo oficiální daňový systém.“
„V tuhle chvíli po těchto lidech má levice chtít, aby byli solidární s lidmi, kteří jsou na tom ještě hůře než lidé v exekucích. To je absurdní. Tady je 80 miliardářů a 800 tisíc lidí v exekuci. Tam přece je nějaká vazba. Tohle je třeba řešit. Nevymýšlím žádný program, ale přemýšlím o tom, jak by mohla společnost lépe fungovat.“
„Koneckonců jsem vystudoval za peníze daňových poplatníků,“ upozorňuje Stropnický. „A myslím si, že mám povinnost nad tím přemýšlet, protože jim to chci nějak pozitivně vrátit. A téma spravedlnosti my přijde centrální. Tím se musí levice znovu zabývat.“
Do politiky zatím ovšem Stropnický znovu vstupovat nechce. „Jsem dva týdny od zelených pryč a jsem rád nestraníkem. Můžu mnohem svobodněji myslet.“
Kulturní války a spory s otcem
Matěj Stropnický se vyjádřil i k současným kulturním válkám, strhávání soch významných postav historie a stahování filmů či seriálů z vysílání kvůli rasovému podtextu. Posuzovat dnešní optikou minulost, co bylo a nebylo správné a korektní, to je podle něj chybné. „Osobnosti a umělecká díla takto hodnotit nelze. To bychom mohli celou kulturu zrušit, zakázat všechno, odstranit všechny pomníky a začít od nuly. To mi přijde nespravedlivé.“
Podobné kulturní války jsou podle Stropnického jen nadstavbou. „Podstatné je něco jiného. Jen se tak převádí ten opravdový boj, tedy boj mezi vládnoucími a ovládanými, mezi těmi, kdo řídí a kdo musí pracovat, na něco úplně jiného. Rasový konflikt je výhodný pro ty nahoře. V Americe proti sobě bojují běloši, kteří na tom také nejsou zrovna dobře, a černí. Elity nahoře se mohou jen smát.“
Matěj Stropnický se v Rozstřelu vyjádřil i k tomu, jak jeho politické angažmá vnímal jeho otec, bývalý ministr obrany Martin Stropnický. „Spousta lidí si myslí, že mi funkce otec politicky zařídil. To je nesmysl. Střetli jsme se o vyjednávání o koalici v Praze a otec mě docela snadno potopil. Ale to je v zásadě je jedno.“
„Každý si o tom, jak má vypadat politika, myslíme něco jiného. Hodnotově, z hlediska cílů i z hlediska toho, o které voliče se chceme opírat a jaké máme cíle. To nebyl žádný klan Kennedyů. Jsem rád že už otec v politice není. Dal jsem si embargo na vyjadřování se k otázkám Izraele nebo Blízkého východu (Martin Stropnickým je velvyslancem v Izraeli – pozn. redakce). Nemám potřebu být v rodinném sporu na jakékoliv téma veřejně.“
Zámek? Je to starý dům
Matěj Stropnický hovořil v Rozstřelu o tom, kam by měla směřovat česká i světová levice, o neomarxismu i o tom, jak se mu žije na zámku za Prahou. „Ve skutečnosti je to pohádka naruby. Je to starý dům. Peníze, které s partnerem vyděláme, dáváme do oprav. Ale nelituji toho, jsme tam šťastní.“
Stropnický se kromě oprav zámku věnuje novinařině a nerezignoval ani na herectví. „S Danem Krejčíkem, mým partnerem, teď zkoušíme hru pro dva lidi, která se jmenuje Kalifornská mlha, a 3. července má premiéru. Ale já se jako herec necítím, cítím se jako host.“
V současné době uvažují o registrovaném partnerství. „S Danem jsme původně zamýšleli, že se budeme registrovat před koronakrizí, ale virus nám to pokazil. Ale registrovat se budeme.“
Matěj Stropnický byl od roku 2006 dvanáct let zastupitelem městské části Praha 3 zvoleným za Stranu zelených. Mezi lety 2012 a 2014 byl v Praze 3 místostarostou pro kulturu a bytovou politiku. Poté působil jeden rok jako náměstek primátorky hlavního města Prahy pro územní rozvoj a územní plán. Od roku 2016 předsedal výboru dopravy zastupitelstva Prahy.
Ve Straně zelených byl mezi lety 2012 až 2014 třetím místopředsedou. Předsedou strany se stal v lednu 2016 a ve funkci vydržel rok a půl do října 2017. Začátkem června 2020 stranu opustil.
Po neúspěchu v komunálních volbách v roce 2017 zažil Stropnický se stranou drsný pád. Před volbami byl zván do televizních debat, protože partaji některé průzkumy dávaly šanci se dostat až do Sněmovny. Nakonec strana získala pouhých 1,46 procenta hlasů. „Výsledky nejsou dobré, co k tomu říct,“ uvedl tehdy Stropnický.
Strana tak nedosáhla ani na hranici 1,5 procenta, což je hranice pro příspěvek od státu na úhradu volebních nákladů. Strana po volbách tak dlužila asi sedm milionů korun, jak iDNES.cz řekl místopředseda Zelených Michal Berg. Sám Matěj Stropnický svou funkci složil obratem po zveřejnění výsledků.
