Vyjednávání o růstu platů ve veřejném sektoru vstupuje do rozhodující fáze. Přestože odbory dosud striktně odmítaly odklad navýšení tarifů na pozdější termín, po pondělním jednání s ministry přišel předseda ČMKOS Josef Středula s novou pozicí. Odboráři by byli ochotni přistoupit na zvýšení platů až od dubna, ovšem pouze za předpokladu, že bude nárůst natolik výrazný, aby zpětně dorovnal i první tři měsíce roku.
Ačkoliv odbory dosud trvaly na zvýšení platů už od ledna, po pondělní schůzce s vládními představiteli připustil předseda ČMKOS Josef Středula možný kompromis v termínu výplaty. „Odbory by přistoupily na růst platů ve veřejné sféře od dubna, kdyby byl vyšší a dorovnal i předchozí tři měsíce,“ vysvětlil po jednání Středula s tím, že prioritou zůstává celkový objem peněz.
Odboráři radí lidem, jak mají volit. Chtějí opět věk odchodu do penze 65 let |
„Dívali jsme se na ty jednotlivé tabulky (platové) a řekli si i v rámci rozpočtového provizoria i toho, co jsme vlastně zdědili po té minulé vládě, že se sejdeme opět v tom týdnu před vládou 26. ledna a tam budeme v jednání pokračovat. Vyslechli jsme si jednotlivé pozice,“ uvedl Juchelka.
Plat ve veřejné sféře stanovují čtyři tabulky. Nejnižší je pro úředníky, pracovníky v kultuře, technické síly či nepedagogy ve školství. Druhou se řídí odměňování zdravotníků a sester a pracovníků v sociálních službách, třetí se používá pro lékaře a zubaře a čtvrtá pro učitele. Vlastní tabulku má státní služba. Letošní lednové zvýšení tarifů učitelů a bezpečnostních sborů stanovila ještě minulá vláda. Na růstu ostatních výdělků se s odboráři nedohodla, rozhodnutí kvůli rozpočtovým dopadům ponechala na své nástupce. Na přidání měla ve svém návrhu rozpočtu 27 miliard korun.
Platy ve veřejném sektoru vzrostou až o 9 procent. Učitelům tarify o 7 procent |
Původní požadavek odborů zůstává v základu stejný: růst tarifů o devět procent pro nejhůře odměňované profese a státní službu a o šest procent pro ostatní tabulkové třídy. Tato diferenciace má zabránit dalšímu „zplošťování“ tabulek, na které si stěžují i vedoucí státních organizací. Podle Středuly je situace kritická, neboť více než 140 tarifů se aktuálně nachází pod úrovní zaručeného platu, což je dlouhodobě neudržitelné.
Zastropovat důchod na 65 let? Vize se líbí odborům, zaměstnavatelům ne
Zaměstnavatelé nesouhlasí s plánem vlády znovu zastropovat důchodový věk na 65 letech. S ohledem na demografický vývoj nepovažují tento krok za šťastný. Chtějí s vládou ANO, SPD a Motoristů spolupracovat aspoň na motivačních opatřeních, která pomohou lidi udržet v práci i v penzi. Na tiskové konferenci po jednání tripartity to řekl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj. Odbory naopak záměr kabinetu penzijní věk znovu zmrazit na 65 letech vítají.
Důchodový věk se zvyšuje už léta, a to u mužů o dva měsíce ročně a u žen obvykle o čtyři měsíce. Na 65 let se má dostat na počátku 30. let. Podle reformy minulé vlády by pak posouvání mělo pokračovat do 67 let, ale pomalejším tempem než dosud – o měsíc ročně. Na hranici 67 let by měl penzijní věk skončit v roce 2057. Kabinet ANO, SPD a Motoristů v programovém prohlášení počítá se zrušením navyšování a stropem na 65 letech.
Jednání o platech krachla. Nejlepší bude návrh od jiné vlády, řekl Středula |
Podle Rafaje se zaměstnavatelé s tímto záměrem nemůžou ztotožnit. „Jednak je to špatný signál veřejnosti, že jednotlivé vlády co čtyři roky mění strategie a vize, což je nesrozumitelné pro občany. I s ohledem na vývoj demografie se domníváme, že ten krok není úplně šťastný. Vyzvali jsme vládu, abychom spolupracovali aspoň na konceptu motivace k práci v důchodovém věku,“ uvedl Rafaj.
Česko čeká ve 30. letech obří výpadek pracovních sil. Do důchodu začnou odcházet nejpočetnější ročníky takzvaných Husákových dětí ze 70. let. Na trh práce naopak nastupují slabé generace. Lidí v aktivním věku tak ubude, počet seniorů v penzi naopak výrazně vzroste.
Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) naopak po opětovném stropu na důchodový věk volala. „Ocenili jsme, že programové prohlášení obsahuje celou řadu věcí,“ uvedl na tiskové konferenci předák centrály Josef Středula.
Odbory ztrácejí trpělivost: Češi dřou, platy bídné a vláda nás uráží, říká Ďurčo |
Pracující starobní důchodci nemusí po reformě minulé vlády od loňska posílat státu odvody na důchodové pojištění 6,5 procenta ze základu výdělku, když o to sociální správu požádají.
Opatření má motivovat k setrvání na trhu práce. Nahradilo dřívější mírné zvyšování starobní penze za odpracovanou dobu navíc. Vláda ANO, SPD a Motoristů se k původnímu modelu chce vrátit. Slibuje za každý odpracovaný rok navíc zvýšení důchodu o 1,5 procenta vyměřovacího základu i ponechání „stávajícího systému slev na sociálním pojištění“.
Odpuštění penzijního pojistného využilo loni za říjen podle sociální správy 145 600 seniorů a seniorek. V říjnové výplatě tak měli v průměru o 2257 korun víc. Loni od ledna do října si mohli nechat celkem 3,56 miliardy korun. Podle správy pracujících důchodců postupně přibývá.
