Seznam platných oborů chybí proto, že ředitelé středních škol budou informace nahrávat do systému DiPSy až do 31. ledna. A mohou je v průběhu měnit. Seznam tak bude možné kompletně prohlížet až od prvního dne přihlašování. Část dětí přitom bude v době podávání přihlášek na jarních prázdninách.
Patnáctiletá Adéla Remerová si vybírá z nabídky brněnských škol. Bydlí v nedalekých Želešicích a cílí na gymnázium. „Spolužáci jsou zrovna na lyžáku, tak si procvičuju testové otázky. Ale taky plno času věnuju tomu, že si hledám podmínky pro přijetí. Vybírám školu a na jejích webovkách zkoumám, co vlastně za třídy otvírá. A hledám si tam, za co všechno dostanu body. Píšu si to do poznámek. Ale stává se, že kritéria ještě školy na stránkách vyvěšená nemají a musím se tam opakovaně vracet,“ popisuje deváťačka Remerová.
Plaga plánuje zarazit reformu školní výuky. Někde však už podle nových pravidel učí |
Základní představu si udělala na veletrhu středních škol před vánočními prázdninami. „To mi dost pomohlo. Vím už, jaká je nabídka. Slyšela jsem tam, kolik bodů z jednotných testů stačilo loni na přijetí a další věci,“ dodává deváťačka.
V DiPSy budou konkrétní, aktualizované a platné informace o nabízených místech na školách zveřejněné podle ředitelky Cermatu Barbory Rosůlkové až v první den přihlašování, tedy 1. února.
Od 15. do 31. ledna do DiPSy musí tyto informace ředitelé středních škol zanést.
Rozpis přijímaček
|
„Zpravidla se počty a podmínky zásadně oproti předchozímu roku nemění. Ke změnám může dojít, pokud se otevírají nové obory, případně úplně nové školy. Ale v takových případech je i v nejlepším zájmu školy o tom informovat na svých stránkách. Ostatně není pravidlem, že by rodiče a deváťáci vůbec neměli představu, kam přihlášku podat. Informace si zjišťují v průběhu celého roku,“ říká Rosůlková z Cermatu.
Atlas školství
Představu o střední škole si deváťáci mohou udělat podobně jako Adéla Remerová na školských veletrzích nebo z různých databází.
Už více než dvacet let dostávají žáci na základních školách tištěný Atlas školství. Ten se distribuuje do škol podle počtu deváťáků a nabízí přehled středních škol v daném kraji. Pracují s ním také výchovní poradci.
„Data škol sbírají v letních měsících pracovníci poradenských středisek úřadu práce. V rámci svého kariérového poradenství je poskytují také k vydání Atlasu školství. Kromě přehledu oborů, kapacit a parametrů přijímacího řízení na dané škole se jedná i o doplňkové informace. Těmi jsou třeba možnost a cena stravování či ubytování, termíny dnů otevřených dveří, nutnost lékařské prohlídky nebo to, zda je obor vhodný pro zdravotně znevýhodněné,“ vyjmenovává Světlana Horáková z nakladatelství P. F. art, které Atlas školství vydává.
Ačkoli v tištěné verzi nejde zaručit, že všechny údaje budou v době přihlašování platné, Atlas školství má i online podobu. Ani ta ale nemusí být stoprocentní. „Školy nám zpravidla změny hlásí. Prakticky denně některé z údajů aktualizujeme. Přesto rodičům i žákům doporučujeme, aby si všechny informace v době podávání přihlášky zkontrolovali. Ať už prostřednictví portálu DiPSy, nebo přímo na stránkách školy,“ dodává Horáková.
Zápisy prvňáčků se blíží. Odklad už nedostane, kdo si řekne |
Server iDNES.cz přináší nabídku středních škol ve spolupráci s Národním pedagogickým institutem, který také provozuje portál Infoabsolvent. Tam zájemci dohledají kromě školské nabídky i tipy, podle čeho si obor vybírat, či statistiky o tom, jak dobře se absolventi daného oboru uplatňují na trhu práce.
Hlavolam šancí
Ministerstvo školství spravuje Školský rejstřík. V něm ale zájemci informace k přijímacímu řízení nenajdou. O tom, jak dopadly přijímačky v předchozích letech, si ale mohou udělat představu na resortním portálu Vzdělávání v datech. Jsou na něm dohledatelné nejnižší a nejvyšší bodové zisky přijatých studentů za poslední dva roky.
To může být klíčová informace pro to, jak si děti přihlášky seřadí. Jednotlivým školám udávají prioritu, podle které pak úspěšné uchazeče systém DiPSy rozřadí. Na prvním místě by měla být škola, na kterou chce dítě nejvíce, na posledním místě pak škola, na kterou je nejsnazší se dostat. Podle bodového zisku a konkurence se uchazeč svým vlastním žebříčkem přihlášek propadá, dokud se na některou školu nedostane. Pokud nevyjde ani poslední škola, musí dělat dítě přijímačky ve druhém kole.
„Žáci nevěděli, že i ke kartě potřebují peníze.“ O financích se dá učit hravě |
Jak ale už dříve upozornil analytik organizace PAQ Research Jan Zeman, data o potřebných bodech z minulých let nemusí odpovídat tomu, co děti potřebují v roce aktuálním. Konkrétně to zkoumal u pražských gymnázií a zaměřoval se na převis přihlášek. Šlo o to, kolik dětí se hlásí na jedno místo ve třídě. Zeman zjistil, že školy, které byly v roce 2024 „přeplněné“, zažívaly v následujícím roce propad v počtu přihlášek. Méně žádané naopak čelily náporu.
„Celkový počet přihlášek se přitom skoro nezměnil. Jen se přelévají podle očekávání uchazečů. Mladí lidé nevolí jen podle toho, kam chtějí, ale kam si myslí, že mají šanci. Poptávka kolísá kvůli taktice, nikoliv kvůli kvalitě škol,“ předkládá Zeman.
Od toho se také odvíjí potřebný počet bodů, které dítě musí získat, aby mělo na místo ve třídě dané školy šanci. A může se stát, že si vybere školu, kam loni nechtělo příliš mnoho dětí, a proto stačil nižší bodový zisk, jenže letos se podobně rozhodne i řada dalších uchazečů. Konkurence tím naroste, a tedy bude potřeba více bodů.
Na střední školu mimo svůj kraj se hlásí každý čtvrtý deváťák. Má to i svá úskalí |
Přihlášku mohou zájemci o střední školu podávat nově jen dvěma způsoby – elektronicky přes portál DiPSy a papírovými formuláři.
Varianta vytištěného předvyplněného formuláře, který rodiče jen podepíší a pošlou poštou, už letos nebude možná.
Této přihlášce se říkalo hybridní a ministerstvo školství ji zrušilo kvůli tomu, že ji prakticky nikdo nevyužíval.
 |
