Měli jedničky v žákovské knížce i na vysvědčení, přesto se stovky pražských dětí nedostaly na žádnou střední školu. Situace v hlavním městě je kritická, protože na školy se hojně hlásí studenti ze středních Čech. Redakce iDNES.cz v uplynulých dnech přinesla příběh Zuzany S., které hrozí v patnácti letech zapsání na úřadě práce.
Praha nyní na svých kapacitách podle radního pro školství Víta Šimrala pracuje, protože do roku 2026 budou počty absolventů základních škol ještě stoupat. „Čísla uchazečů letos stoupla, ale není to nějaký velký skok proti minulým letům. Musíme více spolupracovat se Středočeským krajem, protože třeba radotínské gymnázium má každého druhého studenta ze středních Čech,“ říká Šimral. Podle něj zavádět nějaké limity ale není možné. „Od kraje na studenty ani nedostáváme žádné peníze,“ poznamenal.
Dodal, že podle něj nutně nemusí být špatně, pokud některé z pražských dětí skončí na úřadech práce. „Bude to tak trochu jejich volba. Nastoupit na střední školu nemusí být vždy ta správná věc. Děti také mohou jít na rok do zahraničí nebo se vzdělávat jazykově,“ dodal.
Středočeský kraj si uvědomuje, že není dobře, pokud žáci preferují školy v Praze. „Střední školy v malých městech, kde naopak kapacity jsou, se tak naplňují o poznání hůře,“ uvedl radní kraje pro oblast vzdělávání Milan Vácha. Poznamenal, že problém v kraji je dán nárůstem počtu obyvatel. „Během posledních dvaceti let se v Praze vystavělo celkem téměř 114 tisíc bytů. K tomu ještě asi polovina bytů v zázemí Prahy, tedy ve Středočeském kraji.
Bohužel se však odpovídajícím způsobem nevybudovaly a nebudují odpovídající kapacity mateřských, základních a už vůbec ne středních škol. S každým postaveným novým domem a bytem se tedy zvětšuje ‚vnitřní dluh‘ pražské aglomerace. Města a obce nemají zákonnou možnost tento deficit řešit a vybírat od stavebníků odpovídající finanční prostředky na budování potřebné infrastruktury,“ popsal.
Volná místa jsou, ale na školách, kam děti jít nechtějí, říká šéfka gymnázií |
Situace by se podle něj měla ale brzo změnit, kraj žádá o pomoc resorty. „S MŠMT a MF zahajujeme aktuálně jednání, jestli by stát alespoň trochu nepomohl pomoci v oblasti středního školství. Do té doby se budeme snažit co nejvíce přizpůsobit naši nabídku škol trendům, které jsou patrné z aktuálních výkazů,“ dodal.
Plné střední školy? Jak kde!
Redakce iDNES.cz oslovila zbývající kraje s dotazy, jaká je situace u nich a zda i oni mají problémy s kapacitou škol. Například v Jihomoravském kraji se děti na střední dostanou, ne nutně na první volbu, ale dostanou. „Nepozorujeme, že by se tady dělo něco jako v Praze, ani se nikdo neobrací na krajský úřad. Zdá se, že se děti na střední školu dostanou. Nemusí to být nutně ta, na kterou by chtěly nejvíc, ale problém neumístěných dětí tady nepozorujeme,“ popsal náměstek hejtmana pro školství Jiří Nantl.
„Mohlo to být u nás klidně jako v Praze, ale poslední roky jsme systematicky pracovali, abychom kapacity vytvářeli, kde to jen šlo,“ vysvětlil. Kromě nové výstavby jde třeba o posílení kapacit v širší brněnské metropolitní oblasti, například v Zastávce u Brna. Gymnázium je sice mimo Brno, ale pořád v dojezdové vzdálenosti. Kraj také uvolňuje cestu církevním a soukromým školám. „Za dva roky jsme těmito kroky přidali tisíc studijních míst maturitně všeobecného směru,“ doplnil Nantl.
Kraj Vysočina na svém školském portálu zveřejňuje přehled škol, které ještě nabízejí volné kapacity v rámci druhého či třetího kola přijímacího řízení. „Radíme tedy rodičům deváťáků, kteří neuspěli, aby se podívali na tento přehled. V něm se dozví, jaké školy a na jaké obory ještě přijímají. Podle jednotlivých okresů si mohou zvolit školu, která jim bude vyhovovat. Informace od ředitelů škol pravidelně aktualizujeme. Další možností je kontaktovat s dotazem na volná místa přímo ředitele,“ popsal Jan Břížďala, radní Kraje Vysočina pro oblast školství.
Rodiče marně hledají střední školy pro děti, na pracáku končí i premianti |
Přiznal, že v kraji je problém zejména u gymnázií v krajském městě a dalších velkých okresních městech. U těch je podle něj dlouhodobý převis uchazečů. Naopak gymnázia v menších městech, například Telč, Chotěboř, Moravské Budějovice obvykle nenaplní ani maximální počet třiceti žáků.
Místní přeplněnost vnímá i Olomoucký kraj. Podle radního pro školství Aleše Jakubce se dětí v letošním roce na střední školy hlásilo více. „Velký zájem byl o střední školy přímo v Olomouci, nižší naopak o školy v Jeseníku. Nižší zájem byl letos například o polytechnické obory. Podle statistik v porovnání s minulým školním rokem vycházelo v kraji z devátých tříd o 130 dětí více. Máme také větší počet odvolání než v předchozích letech. Stále jsou ale školy, které své kapacity nenaplnily a vyhlašují druhá i třetí kola. Proces naplňování tak postupně probíhá dál, ale bohužel se stane, že se dítě nedostane na preferovanou školu,“ popsal.
Kraj v příštím roce očekává, že z devátých tříd vyjde o 475 dětí více než letos. Proto chce také vytvořit novou třídu pro studium informačních technologií. Kapacity na gymnáziích však kraj navyšovat nechce. „Podle statistik máme přes třicet procent dětí na gymnáziích. Bavíme se také o navyšování například na zdravotnických školách. Nemáme problém také navyšovat kapacity na technicky zaměřených středních školách, těchto absolventů máme nedostatek,“ dodal Jakubec.
Někde mají stále volno
V Pardubickém kraji naopak panuje, co se týče středních škol, normální situace. Některé elitní střední školy jako gymnázia dokonce ani nenaplní svoji kapacitu. Například na pardubických gymnáziích Dašická a Mozartova počty zájemců nepřevyšují nabízenou kapacitu, na Mozartovo gymnázium se dokonce hlásilo méně dětí než loni.
„Běží u nás druhá kola přijímacích řízení a do toho ještě řešíme odvolání z prvních. V současné době mají střední školy zřizované krajem něco málo přes 70 procent naplněné kapacity. Jsou školy, o které je u nás dlouhodobý zájem, jako třeba pedagogická škola v Litomyšli. Tam je každoročně tradicí, že se spousta dětí nedostane, ale ‚odpadlíci‘ určitě nemají problém dostat se na jinou střední školu,“ uvedla Petra Pospíšilová, zástupkyně vedoucího organizačního a vzdělávacího oddělení Pardubického kraje.
I v Ústeckém kraji je míst dostatek. „Drobnou výjimku snad tvoří nejvyhlášenější gymnázia, kam se nemusí dostat úplně všichni zájemci. Máme ale tak širokou nabídku jiných škol, že u nás nejsou problémy s kapacitou,“ popsala mluvčí kraje Magdalena Fraňková. Problémy s kapacitami nemá podle mluvčích ani Jihočeský kraj, Moravskoslezský kraj či Karlovarský kraj.
„Letos by krajské střední školy byly schopny přijmout všechny uchazeče o studium již v 1. kole přijímacího řízení. Pokud tedy bude větší tlak na kapacity, v našem regionu s tím problém nemáme. Týká se to spíše zájmu o jednotlivé školy či obory,“ popsala mluvčí kraje Jana Pavlíková.
Češi se u přijímaček na střední zlepšili v matematice, Ukrajincům se nedařilo |
Situaci se školami má pod kontrolou také Zlínský kraj. „Střední školy všech zřizovatelů nabízejí v kraji k otevření pro příští školní rok celkem 197 tříd s maturitními obory, bohatou nabídku učebních oborů nepočítaje. V loňském roce to bylo 186 tříd bez učebních oborů. Vzhledem k tomu, že letos vychází ze základních škol ve Zlínském kraji 5 289 žáků (v loňském roce to bylo 5 165, pozn. red.), je míst dostatek,“ uvedla mluvčí Soňa Ličková.
„Z porovnání počtu nabízených míst a počtu žáků vycházejících ze ZŠ v regionu vyplývá, že kapacita středních škol v Královéhradeckém kraji je dostačující,“ popsal za Královéhradecký kraj mluvčí Dan Lechmann. Ve školním roce 2021/22 by podle něj mělo z posledních ročníků základních škol v kraji odejít 5 035 žáků.
„Pro školní rok 2022/23 je pro ně nabízeno na středních školách v kraji celkem 9 121 volných míst, z nichž 7 848 je ve školách zřizovaných krajem,“ dodal mluvčí. Kraj má podle něj dlouhodobě téměř dvojnásobnou kapacitu nabízených míst na středních školách proti počtu uchazečů, proto je podle Lechmanna dobře, že nastupují do střední silnější ročníky.
V rámci optimalizace oborů ve školství si kraj podle něj vytvořil dostatečnou rezervu. „Reagovali jsme například na vyšší poptávku po zdravotnických oborech ze strany zdravotnických zařízení i samotných uchazečů, když se nám již pro školní rok 2022/23 podařilo otevřít nová pracoviště a otevřeny byly dva zcela nové maturitní obory,“ popsal.
Podobná situace panuje také v Plzeňském kraji. „Můžeme říci, že máme převis míst na středních školách a učilištích ve srovnání s počtem žáků, kteří vycházejí z 9. ročníků ZŠ. Máme rovněž dostatek odpovídajících míst, a pokud žáci podají přihlášku na gymnázia, kam se nedostanou, v nabídce jsou různá lycea a další obory s maturitou,“ popsala mluvčí Eva Mertlová. Pro školní rok 2022/23 bylo pro 5 235 žáků 9. ročníků základních škol nabízeno na středních školách zřizovaných Plzeňským krajem celkem 7 080 míst.
„K 3. červnu bylo odevzdáno do oborů pro žáky 9. ročníků na školy zřizované Plzeňským krajem 4 916 zápisových lístků. Počet odevzdaných zápisových lístků na školách ostatních zřizovatelů nemáme k dispozici, zároveň nemáme přehled o přijatých uchazečích mimo Plzeňský kraj. Současná kapacita středních škol v Plzeňském kraji je dostatečná a nemáme informace o tom, že by některý z uchazečů neměl možnost být přijat na střední školu,“ doplnila. Na demografický nárůst počtu žáků se kraj snaží podle ní reagovat navýšením nabídky oborů vzdělávání.
Počet žáků poroste
Ze základních na střední školy přechází v posledních letech stále silnější ročníky. Letos se hlásí hlavně patnáctiletí deváťáci, tedy děti narozené v roce 2007, jichž bylo podle údajů Českého statistického úřadu 114 632. Nejsilnější ročník za poslední roky ale teprve na střední školy přijde.
Střední školy sjíždějí populační vlnu. Boj o místa se příští rok ještě zostří |
Největší nápor za poslední roky zažijí střední školy příští rok, kdy se na ně budou hlásit děti, které nastoupí do devátých tříd toto září, respektive maximálně s ročním odkladem. V roce 2008 se jich totiž narodilo téměř 120 tisíc. Statistiky porodnosti navíc nezachycují ty děti, které se do Česka přistěhují s rodiči ze zahraničí, i když stejně tak z nich nevypadávají Češi, kteří se odstěhují.
 |
