"Skorotice a okolí jsou jednou z nejbezpečnějších lokalit v Ústí nad Labem," uvedla k otázce nové služebny mluvčí ústecké policie Veronika Hyšplerová.
Záměr pak kritizuje i opozice. Podle ní jsou v Ústí místa, kde by byla městská policie daleko potřebnější - například v části Všebořice. "Rozhodně to má být ve čtvrtích, které jsou skutečně exponované z hlediska kriminality," uvedl Jaroslav Kubín, ústecký zastupitel za KSČM.
V Nových Skoroticích bydlí například náměstek primátora Jan Řeřicha (ODS), zastupitel Bronislav Špičák (ODS), radní Tomáš Nedvěd (ODS), dům zde má i radní Petr Ryšavý (ODS), který se dostal i do krajského zastupitelstva. Parcely zde vlastní Vítězslav Chalupecký (firma PPV Stavby a Severočeská stavební), Patrik Oulický (VKS) či švagr někdejšího vicehejtmana Vonky Václav Kožíšek (Almond). Dům si tu nechává stavět i ministr zemědělství Petr Gandalovič.
Vedení města ale tvrdí, že zamýšlená služebna strážníků - zřízena bude v bývalé hasičské zbrojnici - nemá s ochranou prominentů ve Skoroticích nic společného. "Obyvatelé si to vyžádali peticí," sdělil České televizi primátor Ústí Jan Kubata.
Město žádají peticí
Petice ve Skoroticích opravdu vznikla, nechybí pod ní ani podpisy obyvatel satelitního městečka - včetně rodin vlivných. Jak uvedla mluvčí ústeckého magistrátu Ivana Solničková, petici za vybudování služebny ve Skoroticích dosud podepsalo 220 lidí. Ještě na podzim přitom vedení města o zřízení služebny ve Skoroticích mluvilo nekonkrétně. "Služebna ve Skoroticích se může objevit za 5 nebo 10 let," informoval v říjnu mluvčí města Milan Knotek.
Skorotický areál je z pohledu daňového poplatníka dost nestandardní záležitostí. Ústecký magistrát například zaplatil z veřejných peněz silnice a chodníky, čímž pomohl zhodnotit investici majitelům pozemků, například právě radnímu Petru Ryšavému. Ten vlastní podstatnou část pozemků v lokalitě Nové Skorotice, začal je skupovat v roce 1999.
Část pozemků koupil Ryšavý jako ornou půdu, a proto se na nich stavět nemohlo. V roce 2005 však městským zastupitelstvem prošel návrh na změnu územního plánu a z luk se tak staly další lukrativní stavební parcely. Členem zastupitelstva byl tehdy už i Ryšavý, který se
tam dostal jako člen ODS, jež v roce 2002 zvítězila v podzimních volbách.
Ryšavý převedl do vlastnictví města zdarma části svých ploch, na nichž měly být podle projektu postaveny silnice a chodníky. "Město investovalo 28 milionů korun na komunikace, dešťovou kanalizaci, čerpací stanice, chodníky a svislé dopravní značení," uvedl mluvčí magistrátu Milan Knotek.
Zákaz vjezdu nahradí zóny třicet kilometrů v hodině
V ulici, kde bydlí Ryšavý, ale také třeba náměstek primátora Jan Řeřicha a další radní, byla navíc umístěna dopravní značka zakazující vjezd. Kromě obyvatel této zóny sem tak nikdo jiný prakticky neměl po silnici přístup. Kontroverzní značka však už z ulice se zajímavým názvem - V Lánech - zmizela.
"Vznikne tam zóna třicet kilometrů v hodině. Součástí těchto změn je odstranění dopravní značky zákaz vjezdu," zdůvodnila Ivana Solničková, další městská mluvčí.
Vedení města existenci zákazové značky ještě nedávno hájilo. "Značka je zde umístěna především proto, aby zamezila jízdám řidičů čtyřkolek, motocyklů s nezletilci a neřidičů, kteří se zde učí jezdit. Vzhledem k novému asfaltovému koberci silnici zároveň vyhledávají mladé rodiny s dětmi k jízdě na kolech a in-line bruslích. Značka má proto zabránit případnému střetu cyklisty s autem," uváděl mluvčí magistrátu Knotek.
Proti umístění zákazu byla i ústecká dopravní policie. "Byl tam náš dopravní inženýr a policie nedoporučila instalaci zákazových značek. Jenže odbor dopravy ústeckého magistrátu je tam přesto může nechat umístit," vysvětloval šéf dopravní policie Karol Kočárek.
Když v červenci na podivnou ochranu mocných upozornila MF DNES, zadalo vedení města úředníkům z odboru dopravy, aby prověřili smysl rovnou všech zákazových
značek ve městě. Po více než měsíční revizi oznámili úředníci v srpnu výsledek - všechny zákazové značky ve městě mají své opodstatnění, tedy i ta skorotická.
Město chtělo ve Skoroticích postavit také dva kruhové objezdy. To už ale závisí na krajském úřadu. Jen vytvoření projektu ke kruhovým křižovatkám však stálo město zhruba 1,25 milionu.
