Podle nových jídelníčku od letošního školního roku dobrovolně vaří 46 procent jídelen. Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání se zástupci příznivců i odpůrců nové vyhlášky uvedl, že by rád odložil platnost pro všechny školy o rok, tedy až do září 2027. Návrh však ještě musí schválit koalice.
„Hlavní kritérium je, kolik toho naše děti snědí. Jestli skutečně vyhláška odráží to, že děti nechají prázdný talíř,“ řekl Babiš. Na zdravou výživu by se pak podle něho kvůli rostoucímu podílu obézních lidí v populaci měly zaměřit také nemocnice nebo domovy pro seniory.
Nová vyhláška
|
Rozhodnutí ocenila organizace Ministr zdraví, podle její ředitelky Martiny Bulánkové zvítězily vědecké poznatky a důraz na zdraví dětí. „Rozhodnutí povinnost odložit s tím, že bude více času na jeho implementaci a rozptýlení nejasností, je rozumným kompromisem. Věřím, že vládní koalice tento výsledek potvrdí,“ doplnila ve vyjádření zaslaném iDNES.cz.
Jak odpůrci, tak příznivci nové vyhlášky si nechali vypracovat průzkumy, které potvrzují jejich argumenty.
Výzvu, kterou iniciovala právě organizace Ministr zdraví, podepsali například zástupci nutričních terapeutů, lékařů nebo Státního zdravotního ústavu. Podpořila ji také Unie rodičů, více než dvacítka škol nebo Asociace školních jídelen ČR.
„Jako rodiče vítáme, že stát konečně začal řešit, co děti v jídelnách skutečně jedí a jaké to má zdravotní dopady. Nechceme, aby byly našim dětem podávány polotovary jen proto, aby zisk vybraných firem neklesal,“ uvedla v tiskové zprávě MZ Angelika Gergelová, předsedkyně Unie rodičů.
Podle průzkumu zpracovaného společností STEM/MARK se na změny podobně dívá devět z deseti oslovených rodičů dětí od tří do 19 let, společnost jich oslovila přes 500. „Data jasně vyvracejí mýtus o tom, že by rodiče změny odmítali. Naopak, požadují moderní přístup, který byl v pilotních jídelnách úspěšně otestován bez negativních dopadů na chuť, cenu jídla či zbytkovost,“ uvedla Bulánková.
Téměř polovina škol vaří podle nové vyhlášky. Strávníků ubylo, zjistil průzkum |
Sníží se počet strávníků, říkají odpůrci
Vlastní průzkum publikovala v lednu také Asociace společného stravování, která sdružuje i školní jídelny. Podle šetření společnosti Ipsos se u těch jídelen, které nová pravidla testují, snížil počet strávníků o 37 procent a více než 60 procent zařízení hlásí více odpadu.
„Významný je i počet jídelen, které uvádějí, že děti častěji odmítají jídla a celkově jim narůstá množství odpadu a zbytků z jídel,“ uvedl ředitel Ipsos Jakub Malý. Kritická je ke změnám dlouhodobě také Potravinářská komora. „Potravinářský průmysl, zřizovatelé ani zástupci jídelen nedostali příležitost se k návrhu řádně vyjádřit,“ uvedl na webu její mluvčí Marek Zemánek. Komoře také vadí, že se novinky testovaly ve zhruba 30 jídelnách, což je podle ní málo.
Na stranu odpůrců vyhlášky se postavil také ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé sobě). Českému rozhlasu řekl, že o tom, co budou děti jíst, nemá rozhodovat stát, ale rodina. Proti změnám vystupují i školské odbory. Naopak podporu vyhlášce vyjádřil předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
Quinoa a bezmasé dny. Školy se na poslední chvíli dozvěděly, jak od září vařit |
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), jehož úřad vyhlášku připravil, na síti Instagram uvedl, že v plánu není vyhlášku rušit, ale upravit ji, aby fungovala lépe. „Cílem je, aby vyhláška byla funkční a dlouhodobě udržitelná a abychom ve školních jídelnách zajistili kvalitní a chutné stravování, které bude mít pozitivní dopad na zdraví dětí,“ řekl.
Ani ministr školství Robert Plaga (za ANO) vyhlášce jednoznačnou podporu nevyjádřil. Jeho úřad sdělil, že se případné změny musí odvíjet od pilotního provozu. „Zpětná vazba kuchařských týmů by měla ukázat jak to, jestli jde podle vyhlášky vařit, tak i přinést informace o tom, jak jsou jídla přijímána ze strany žaček a žáků,“ uvedl úřad. Plaga podle serveru Novinky pouze řekl, že chce mít věc vyřešenou do konce března.
