Jak vnímáte, že stratkom skončil, lépe řečeno byl zrušen?
Je to velká škoda. V době, kdy bude Česká republika čelit mnoha výzvám a bezpečnostní situace se podle mého názoru bude v Evropě spíše zhoršovat, stát dobrovolně vyklízí informační doménu, která je dnes velmi důležitá.
Kdy jste se od nové vlády dozvěděli, že odbor nebude pokračovat?
Samozřejmě jsme tento krok od nové vlády očekávali. V posledním měsíci jsme již dostali úkol zmrazit naše aktivity a zhruba polovina zaměstnanců odešla pracovat mimo státní správu. Jakmile nastoupila nová vedoucí Úřadu vlády, obdržel jsem oficiální oznámení a zprávu, že se s námi brzy spojí personální odbor.
Strategická komunikace státu skončila. Doufám, že to Babiš napraví, říká Foltýn |
Mnozí kritici poukazovali na to, že stratkom nebyl vidět. Jak se ke kritice stavíte?
Mnozí také poukazovali na to, že jakmile jsme byli vidět, muselo to stát nějaké státní finance. Neřekl bych, že jsme nebyli vidět. Někteří lidé si stratkom mylně představují jako nějaký „love brand“ s velkým dosahem.
Realita však je, že náš odbor měl především koordinační roli. Některé kampaně nebo informační aktivity prováděli jiní relevantní aktéři nebo resorty a my jsme jim pomáhali a propojovali jednotlivé hráče. V těchto případech občan nemohl poznat, že je to částečně práce i našeho odboru, protože jsme se pod to jednoduše nepodepisovali.
Působili jsme regionálně
Můžete uvést nějaký příklad?
Dobrým příkladem byla například hrozící epidemie zvířecích nemocí, jako je slintavka a kulhavka. Lidé kritizovali, že máme strategickou komunikaci k ničemu, ale zaznamenali komunikaci ministerstva zemědělství. Netušili, že jsme jim komunikaci připravili my a byla předávána pod značkou ministerstva zemědělství. Těch případů bylo samozřejmě více.
Často jsme také působili regionálně a občané například v hlavním městě nemohli naši práci vidět. Jakmile skončily povodně, převzali jsme komunikaci ohledně pomoci po povodních. Informovali jsme občany o dostupnosti státní pomoci, ale i o možnostech nestátních. I díky nevládním organizacím, jako je například Člověk v tísni, jsme věděli, co občany v postižených regionech skutečně trápí a jakou pomoc by ocenili, a s tím jsme poté pracovali.
Měli jsme outdoorové kampaně v postižených regionech a spolupracovali jsme s místními médii. Naše sociální sítě byly pouze jakýmsi lakmusovým papírkem. Nesloužily k masivním dosahům. Dávali jsme tam často i edukativní obsah, který většinou nezajímá široké masy. I tak jsme dosahovali často vyšších dosahů než etablované resorty.
Rusko se zastavilo až tam, kde dostalo přes držku, říká Foltýn. Po volbách skončí |
V čem hrál stratkom zásadní roli?
Hlavní role byla koordinační. Začali jsme pořádat pravidelné koordinační meziresortní panely a jejich účelem bylo, aby komunikace státu byla k občanům přehledná a účelná. Pak však přišly volby.
Mluvil s vámi premiér Babiš nebo někdo z jeho vlády o možnosti, že by odbor pokračoval?
Babiš se mnou osobně nemluvil. S významnými členy hnutí ANO jsem hovořil. Měl jsem s nimi jednání a věnovali mi dost času. Nechali si vysvětlit, o co se jedná, a začali to chápat.
Férově však přiznali, že nemohou nic slibovat, protože tlaky na úspory na Úřadu vlády budou tak či onak.
Mám osobní hypotézu
Jak vnímáte Babišova slova, že stratkom jeho vláda nepotřebuje?
Pokud nastaví nějaký jiný, lepší systém komunikace s občany, pak třeba ne. První komunikační kroky mě o tom však nepřesvědčují – například počínání ministra/ministerstva obrany nebo vyjadřování vůči Ukrajincům.
Politické PR je něco jiného než strategická komunikace státu.
Vašemu odboru ale tehdejší opozice, nyní vláda, také vyčítala, že děláte PR pro vládu. V čem tedy vidíte ten rozdíl mezi politickým PR a strategickou komunikací vládu?
Oddělovali jsme striktně politická a státnická témata. A navíc strategicky významná. Politické PR se snaží získávat politické body na všem, často upřednostňuje značku strany nebo jednotlivce a v současnosti se příliš neomezuje na fakta. I proto jsme nabídli spolupráci i tehdejší opozici. Buď formou mých osobních jednání nebo servisu ve formě komunikačních karet.
To, že jsme údajně dělali politické PR, se zakládá na podobných fantaziích, jako že jsme pronásledovali občany za vlastní názory nebo že jsme cenzurovali.
Dovolte mi ještě uvést, že právě provádím vysvětlování toho, jak by měl stratkom fungovat. Tato osvěta měla probíhat mnohem dříve než po zániku.
Máte obavy, jak nyní bude komunikace vlády směrem k veřejnosti vypadat?
Mám osobní hypotézu, ale tu si nechám pro sebe. Spíše se však obávám bezpečnostních rizik pro Českou republiku, protože absence systému strategické komunikace státu nás začne skutečně mrzet.
Foltýn rezignoval na post koordinátora strategické komunikace státu |
Mnozí kritici ale také mluvili o tom, že stratkom jim určoval, co má kdo říkat. Připomínají především komunikační kartičky.
Kdyby se to nazývalo Executive Summary, bylo by to v pořádku? Ústavním činitelům jsme nabídli službu, o kterou někteří nestáli, a to respektuji. Díky naší expertíze v analytickém oddělení jsme často dokázali rozpoznat i problematická místa informačního prostředí a někdy jsme zaznamenali oprávněné obavy občanů.
Státotvorně jsme tuto službu nabídli i členům opozice a vyzkoušeli jsme ji při výročí sebeupálení Jana Palacha, protože kdybychom zvolili nějaké politikum, vstupovali bychom do politického soupeření. (Stratkom předloni poslancům rozeslal „komunikační karty“ s návrhy, co zdůrazňovat při výročí oběti Jana Palacha. – pozn. red.)
Komunikační doporučení jsme k tomu přidávali, protože jsme věděli, jaká slova volit, či nevolit pro konkrétní cílovou skupinu. Doporučení je rada, není to rozkaz, a tím bych to uzavřel.
Úspěšná eliminace kremelské propagandy
Ohledně fungování odboru. Co se vám za dobu působení v něm nejvíce povedlo?
Podařilo se vybudovat odbor pro koordinaci na nadresortní úrovni, ale také zapojit další relevantní aktéry. Stačilo už jen schválit systém strategické komunikace státu, který by se stal základem funkčního systému. Ten mi však nakonec zůstal v šuplíku.
Mezi dílčí úspěchy bych rád zmínil úspěšnou a proaktivní eliminaci kremelské propagandy během výročí konce druhé světové války či srpna 1968. Na základě dat jsme věděli, co se chystá, a nakonec jsme měli informační náskok, díky němuž jsme určovali agendu.
Povedla se nám již zmíněná komunikace ohledně slintavky a kulhavky, stejně jako povodňová pomoc. Podařilo se nám otevřít témata digitálních závislostí a v neposlední řadě jsme rozptýlili obavy některých občanů, že přijdou o své nemovitosti, pokud by nebyly energeticky úsporné.
Kde naopak vidíte největší nedostatky?
Nepochopení důležitosti a principů strategické komunikace ze strany vládnoucích politiků a nezájem bezpečnostního poradce premiéra. Strategická komunikace státu je bezpečnostní téma.
Druhým neúspěchem byla neochota některých resortů, a někdy dokonce jejich bojkotování.
Naznačujete tedy, že vašemu odboru házela klacky pod nohy i předchozí vláda Petra Fialy? Můžete to prosím rozvést?
Předchozí vláda nám neházela klacky pod nohy, jen nechápala úlohu strategické komunikace státu. Nechala vládního koordinátora (Otakara Foltýna – pozn. red.) prezentovat vlastní myšlenky, což nebyla rozhodně strategická komunikace státu. Někteří lidé na resortech nás však začínali vnímat jako konkurenci a ano, házení klacků pod nohy je výstižné.
Ruská propaganda šílí z Petra Pavla. Pomáhá Ukrajině jako dřív Češi Hitlerovi, hlásá |
Jsou nějaké projekty, které se vám nepodařilo dotáhnout do konce?
Ačkoli jsem tušil, že to již nezvládneme, vytyčil jsem si dva hlavní cíle: napsat a nechat schválit systém strategické komunikace státu. Napsán je, schválen nikoli. Druhým cílem bylo, aby strategická komunikace přežila volby, a netrval jsem na tom, abych byl dále ředitelem.
Ani to se nepovedlo. Jednotlivé projekty se naopak i při malém počtu zaměstnanců podařilo realizovat lépe, než jsme čekali. Za to patří můj obrovský dík za nasazení a profesionalitu bývalých zaměstnanců odboru.
