Ministerstvo práce připravilo akční plán pro pozitivní stárnutí (ilustrační snímek).

Ministerstvo práce připravilo akční plán pro pozitivní stárnutí (ilustrační snímek). | foto: Petr Lemberk, MAFRA

Senior budoucnosti: pilně se vzdělává, podniká a nestraní se lidí

  • 61
Stát chce zlepšit životní podmínky seniorů a lépe využít jejich potenciál. Starší lidé zřejmě dostanou více možností, jak se vzdělávat nebo začít podnikat. Školy v dětech mají posílit úctu ke stáří. Počítá s tím Národní akční plán podporující pozitivní stárnutí pro období 2013 až 2017, který ve středu schválila vláda.

Celoživotní vzdělávání by se především díky husté síti veřejných knihoven mělo rozšířit i do menších měst a obcí. V regionech mají pomoci zejména takzvané virtuální univerzity. Senioři by například na obecním úřadě či v knihovně sledovali na plátně přes internet přenášenou přednášku a poté by o tématech diskutovali.

Posílení celoživotního vzdělávání vítá předseda Asociace univerzit třetího věku
Pavel Máchal. "Vzdělávání seniorů je velmi důležité, dostanou se tím k novým informacím. Nezbytný je sociální prvek, že se lidé sdružují," řekl iDNES.cz Máchal.

Kurzy univerzit třetího věku sice nabízí 21 veřejných vysokých škol (tedy skoro všechny), účastní se jich ale jen přibližně 38 tisíc lidí (přibližně 1,5 procenta seniorů). Na otevření dalších kurzů nejsou prostředky.

Pro starší pracovníky nad 50 let by také mělo být jednodušší rozjet vlastní podnikání. Stát chce jejich činorodost více podporovat, například zvažuje, že pro nastartování byznysu poskytne úvěr 200 tisíc korun s nízkým nebo žádným úrokem. Ministerstvo práce a sociálních věcí, které materiál připravilo, také vyškolí vedoucí úřadů práce, aby lépe uměli komunikovat se staršími uchazeči o zaměstnání.

Vláda Petra Nečase přitom seniory k práci zatím příliš nemotivuje. Od začátku letošního roku pracující důchodci přišli o slevu na dani, změna platí v letech 2013 až 2015. V loňském roce průměrně pracovalo zhruba 150 tisíc seniorů, starobní penzi pobírá zhruba 1,7 milionu lidí.

Stáří bude pravděpodobně stále více důležitějším politickým tématem. Zatímco nyní lidé nad 65 let tvoří necelých 16 procent české populace, za 20 let budou podle odhadů představovat již čtvrtinu a za půlstoletí dokonce třetinu společnosti. Podle autorů materiálu je nutné dostatečně využít zkušenosti a znalosti seniorů ke zvýšení ekonomického potenciálu a konkurenceschopnosti Česka.

Školáci možná budou radit seniorům, jak vyzrát na počítač

Ambiciózních plánů je víc. Stát například hodlá seniory více zapojit do dobrovolnictví či veřejného dění v jejich okolí. Chce i zlepšit bezbariérovost dopravy. Řada opatření se týká i zdravotnictví a sociální oblasti, zvýšit se má například nabídka e-learningového vzdělávání pro lidi, kteří pečují o staré příbuzné.

Cílem je také zvýšit úctu společnosti ke stáří a zlepšit vztahy mezi generacemi. Toto téma by se mělo objevit v budoucnu v centrálních školních osnovách (takzvaných Rámcových vzdělávacích programech). Pomoci mají na školách i dny otevřených dveří pro seniory, umělecké soutěže o problematice stárnutí nebo kurzy, v kterých by školáci učili seniory, jak zacházet s počítačem.

Stát chce také lépe potírat diskriminaci starších lidí, více v této oblasti bude vzdělávat soudce, policisty, úředníky či sociální pracovníky. Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková už dříve avizovala, že se chce zaměřit na přístup seniorů k právní pomoci či zvýšení jejich informovanosti o rizikových půjčkách.

Podle Jana Lormana, ředitel sdružení Život 90, které pomáhá seniorům, je plán kvalitní a nic zásadního v něm nechybí. "Podstatné je, že nepojímá stáří jako etapu života vyžadující péči, ale jako etapu s obrovským potenciálem, zatím dostatečně nevyužitým. Kdyby jen desetinu, co tam je, se podařilo splnit, tak je to velký posun," řekl Lorman iDNES.cz s obavou, že stejně jako u předchozích strategických dokumentů se na jejich plnění nenajde dostatek vůle a peněz. 

U všech návrhů je stanovené, dokdy mají být hotové a jaké státní úřady i další instituce je provedou. Plnění plánu bude kontrolovat především ministerstvo práce. "Co se týče prostředků potřebných na financování navržených akcí, dá se předpokládat financování z rozpočtu jednotlivých resortů. Snahou určitě bude zapojit také prostředky z EU," řekla iDNES.cz mluvčí resortu Štěpánka Filipová.

Kromě MPSV na přípravě dokumentu spolupracovala i další ministerstva, neziskové organizace, místní a krajské samosprávy, soukromé firmy, odborníci z akademické oblasti i samotní senioři. Pracovní verzi materiálu představil resort loni v červnu (více čtěte zde).


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video