Současná právní úprava pochází z roku 1988, tedy ještě z doby komunistického režimu, a podle Kuby nezohledňuje privatizaci těžebního sektoru a v řadě oblastí není vyvážená. Nová právní úprava má stanovit vyvážené postavení občanů, samospráv a báňských podnikatelů s respektováním zájmů státu v oblasti surovinové a energetické bezpečnosti a ochrany životního prostředí.
Výnosy z úhrady nerostů by se měly také jinak dělit. Obcím by mělo směřovat 35 procent místo dosavadních 75 procent, dalších 35 procent nově získá kraj a 30 procent namísto dosavadních 25 procent stát na zahlazení těžby a geologický průzkum. Nově by se k části poplatků měly dostat i obce dotčené těžbou, která ale není v jejich katastru. Poplatky nebudou stanoveny jako podíl hodnoty nerostů, ale budou určeny z každé vytěžené tuny.
Ze státu bude hlavní průzkumník
Zákon nově definuje skupinu strategických nerostů, na které se budou vztahovat zvláštní podmínky ochrany, ale i posílení vlivu státu při průzkumu a těžbě. Podle Kuby by do této skupiny mělo patřit hnědé a černé uhlí, wolfram, uran a zlato. Jen pro těžbu těchto surovin by také stát mohl využít institut vyvlastnění, který dosud mnohdy sloužil zájmům soukromých firem.
Podle starosty Litvínova a poslance Milana Šťovíčka je třeba návrh doplnit tak, aby za žádných okolností neumožňoval vyvlastňování a bourání obcí proti vůli jejich obyvatel. "Ten návrh tak, jak ho dnes ministerstvo předložilo, bohužel tohle riziko nadále obsahuje," uvedl. Šťovíček je zároveň pro větší zpoplatnění těžby. Místo ministerstvem navrhovaného zvýšení z 1,5 procenta na tři procenta u povrchové těžby uhlí požaduje nejméně 20 procent.
Těžařské firmy by měly dostat jasné podmínky pro své podnikání, ale zároveň budou muset počítat s odebráním oprávnění k těžbě, pokud je nebudou plnit. Vzroste role státu při průzkumných činnostech, které dosud vykonávaly převážně soukromé subjekty, a také při přidělování důlních prostorů.
