Ministr financí Zbyněk Stanjura nařídil na základě vnějšího podnětu přezkoumat rozhodnutí exministryně resortu Aleny Schillerové odpustit za listopad a prosinec DPH z cen plynu a elektřiny. | foto: Profimedia.cz

Schillerová jednala se Stanjurou o windfall tax. ANO ji bude chtít upravit

  • 157
Na čtvrteční odpoledne si ministr financí Zbyněk Stanjura z ODS domluvil schůzku se svou předchůdkyní Alenou Schillerovou z ANO „Poprvé jsem dostala do rukou návrh ministra financí. Nastuduji to i s našimi experty a pak se panu ministrovi ozvu,“ řekla iDNES.cz Schillerová. Už nyní ale říká, že hnutí ANO bude chtít předkládat vlastní pozměňovací návrhy.

Před tím dopoledne kritizovala vládu a ministra financí Stanjuru, že počítá v návrhu rozpočtu na příští rok s výnosy zdanění daně z mimořádných zisků, ale přitom není ani schválen návrh vládou.

Windfall tax

Česká windfall tax bude fungovat jako daňová přirážka 60 procent aplikovaná na nadměrný zisk těchto firem stanovený jako rozdíl mezi základem daně v daném roce a průměrem základů daně za poslední 4 roky (2018-2021) navýšeným o 20 procent.

„Varuji, aby neměla dopad na občany a na koncové zákazníky. O podobě daně zatím nevíme nic,“ řekla Schillerová.

Negarantovala zatím vládě, že pro českou windfall tax bude ANO hlasovat. Premiér Petr Fiala totiž ve středu po jednání vlády řekl, že očekává, že se tak opozice zachová a že návrh o zdanění mimořádných zisků energetických firem, bank a petrochemických společností podpoří.

Česká windfall tax bude na tři roky

Daň z mimořádných zisků, kterou navrhuje ministerstvo financí, má činit 60 procent a to po dobu tří let. „Účinnost bude od 1. ledna 2023,“ řekl Stanjura.

Pro určení daně bude důležitý průměr základů daně za poslední čtyři roky (2018 až 2021) navýšený o tzv. toleranční pásmo ve výši dvaceti procent.

Šedesát procent na tři roky. Ministr představil detaily mimořádné daně

Ministerstvo financí si od zavedení daně slibuje výnos do státního rozpočtu ve výši 85 miliard korun v roce 2023, dalších přiblížně 15 miliard korun mají v příštím roce přinést cenové evropské stropy pro výrobce energií dle návrhu Evropské komise.

Premiér Petr Fiala věří, že bude česká windfall tax schválena v průběhu podzimu. V minulosti ji také nazval „válečná daň“, a to proto, že ceny plynu a také elektřiny vystřelily výrazně po válce, kterou rozpoutalo Rusko poté, co napadlo Ukrajinu.

„Kdyby nebylo Putinovy agrese na Ukrajině a souvisejících hlavně energetických dopadů, o žádné mimořádné dani bychom se dnes nebavili. Válka ale generuje nové výdaje za vysoké desítky, možná dokonce stovky miliard korun a ty nemůžou jít jen na vrub schodku státního rozpočtu. A vedle toho máme oblasti ekonomiky, jako je energetika, bankovnictví či petrolejářství, které generují vysoké nadměrné zisky ne z důvodu inovací či poskytování kvalitnějších služeb zákazníkům, ale v důsledku externích faktorů. Třeba kvůli rychlému růstu úrokových sazeb nebo cen energií a energetických surovin,“ říká ministr Stanjura.

Zastropování cen silové elektřiny a plynu pro domácnosti bez ohledu na spotřebu

Vláda ve středu rozhodla, že zastropování cen silové elektřiny a plynu se bude týkat všech domácností bez ohledu na spotřebu a zastropování se bude týkat i plynu pro teplárny. Bude platit celý příští rok, ale do záloh občanům by se podle Fialy mělo promítnout již letos v listopadu.

Již dříve se vládní pětikoalice shodla, že maximální cena silové elektřiny bude 6 tisíc korun za jednu megawatthodinu včetně daně z přidané hodnoty, u plynu bude stát megawatthodiny maximálně 3 tisíce korun.

Ceny elektřiny pro malé a střední firmy připojené na vysoké a velmi vysoké napětí zastropovala vláda na 80 procentech nejvyšší spotřeby za posledních pět let. U plynu se bude zastropování týkat kromě domácností také firem s roční spotřebou do 4 200 MWh.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video