Státní podpora obnovitelných zdrojů poskytovaná ze státního rozpočtu se sníží. Poslanci ve středu schválili novelu energetického zákona.
Vláda připravila opatření, díky nimž podle ní měli daňoví poplatníci ušetřit peníze určené na vyplácení dotací na podporu obnovitelných zdrojů. Jde přitom zejména o fotovoltaické elektrárny s výkonem vyšším než 30 kW, které byly připojeny do sítě v letech 2009 a 2010.
Poslanci osekali návrh, který má šetřit miliardy. Benda si dal na hlavu tašku |
„Pravicová vláda“ se rozhodla zavést sektorovou daň, kritizuje Havlíček
„Poté, co v uvozovkách pravicová vláda vynadala podnikatelům za vysoké zisky, poté, co jim zvýšila nekompromisně daně navzdory slibům, poté, co vyčinila zemědělcům za nové traktory, se kterými si dovolili přijet stávkovat, poté, co nekompromisně zvýšila odvody malým živnostníkům, a to ve třech letech za sebou o 33 tisíc korun ročně, poté, co zametla s minoritními akcionáři ČEZ přes naprosto nepochopitelnou windfall tax, poté, co naočkovala odboráře, aby zakroutili zaměstnavatelům krkem, a pomohli v těch vizích pana premiéra Fialy, kterak doženeme to Německo za čtyři roky, poté, co založila pár zbytečných státních organizací, tak se rozhodla zavést sektorovou daň,“ vyčetl vládě omezení podpory obnovitelných zdrojů energie Havlíček.
„Nic jiného zásah totiž ministra proti investorům do nových technologií, není. Jinými slovy – vyděláš víc, než je průměr? Zaplatíš, jak je to prosté. Ano, to je princip sektorové daně,“ uvedl předseda stínové vlády ANO.
Poslanci ale nepodpořili snížení horní hranice výnosnosti obnovitelných zdrojů na 8,4 procenta z nynějších 8,4 až 10,6 procenta. Po hlasování o zákonu si šéf poslanců ODS Marek Benda na hlavu nasadil látkovou tašku.
„Já chci jenom pořádně zkontrolovat vyplácené dotace,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura poslancům. „Chceme důsledně kontrolovat dodržování pravidel,“ prohlásil ministr financí.
Nesouhlasíme s dalším navyšování daňové zátěže českých domácností, řekla Schillerová
Stínová ministryně financí Alena Schillerová zopakovala výhrady ANO k vládou prosazovanému zvýšení televizních a rozhlasových poplatků.
„Stínová vláda hnutí ANO nesouhlasí s dalším navyšováním daňové zátěže českých domácností a firem formou zásadního rozšíření a zvýšení koncesionářských poplatků tak, jak je navrhuje vláda Petra Fialy,“ řekla Schillerová. Návrh ministra kultury Martina Baxy z ODS totiž, jak řekla, znamená daň 2460 korun ročně pro každou novou domácnost, která nevlastní televizi ani rozhlas.
Babiš slíbil, že zruší televizní poplatky. Nemá je sedmnáct zemí EU, říká |
„Daň 2460 korun ročně pro každého mladistvého, který se osamostatní od rodiny a neplánuje si pořizovat televizi ani rozhlas. Daň 300 korun navíc pro úplně každou domácnost, která televizi nebo rozhlas už má. A v neposlední řadě zcela absurdní daň ve výši až 250 tisíc korun ročně pro firmy působící v tuzemsku,“ řekla Schillerová.
Vláda navrhla zvýšení poplatku pro Českou televizi na 150 korun za měsíc a Českému rozhlasu na 55 korun měsíčně. Návrh vlády počítá i s rozšířením okruhu poplatníků o domácnosti, které sice nemají televizní přijímač nebo rádio, ale mají chytrý mobilní telefon nebo internetové připojení a mohou tak veřejnoprávní média sledovat i bez televizního přijímače. Změnit se mají také platby právnických osob. Firmy do 25 zaměstnanců budou od poplatku osvobozeny. Větší společnosti mají platit poplatky podle počtu zaměstnanců.
Poslanci ve středu po více než patnácti hodinách dokončili druhé čtení vládního návrhu zákona, který předpokládá zvýšení televizních a rozhlasových poplatků. Načetli pozměňovací návrhy, o nichž se bude hlasovat v lednu.
Poplatky se zvýší v průběhu prvního pololetí příštího roku, věří ministr kultury Martin Baxa z ODS. „My ve volebním programu budeme mít zrušení poplatků,“ opáčil lídr ANO a bývalý premiér Andrej Babiš.
