„Vláda si chce zcela bezostyšně zvednout platy a odmítají naše návrhy,“ řekl na začátku stínový předseda vlády Karel Havlíček (ANO). Společně se stínovou ministryní financí Alenou Schillerovou kritizoval rozpočet navrhovaný vládou a také rozhodnutí nezmrazit platy politiků. „Při zmrazení platů politiků na pět let by bylo možné v mezičase prodiskutovat mechanismus růstu platů, aby následně skokově nevzrostly,“ řekl Havlíček.
Platy politiků byly přitom v minulosti opakovaně zmrazovány kvůli krizovým situacím. To je mimo jiné důvod, proč původní vládní návrh počítal s takto skokovým navýšením. Důvodem zrušení navrhované novely Ústavním soudem nebyly platy politiků, ale právě dřívější snížení platů soudců. Ústavní soud v tiskové zprávě upozornil, že se ústavností snížení platů politiků ale nezabýval.
Věk odchodu do penze poroste na 67 let, koalice prosadila důchodovou reformu |
Opozice rozhodnutí vlády kritizuje dlouhodobě, v čele s šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem prosazuje oddělení platů politiků od soudců a jejich následné zmrazení. „Platy politiků by se měly oddělit. Opakovaně to navrhuji, stejně jako jejich zmrazení na pět let. A během té doby musíme nastavit, aby byly platy politiků transparentní a aby byl funkční mechanismus, který bude odrážet, jak se daří lidem. Není možné, aby si vláda zvyšovala platy o desetitisíce a občanům peníze brala,“ uvedl dříve Babiš.
Kabinet Petra Fialy (ODS) ve středu zaujal negativní stanovisko k návrhu předsedy ANO Andreje Babiše na pětileté zmrazení platů vrcholných politiků, podle ministrů se jedná o nesystémové a populistické opatření.
Předloha nezahrnuje podle vládních legislativců žádný „rozmrazovací mechanismus“, který by skokovému zvýšení platů zabránil. „V návaznosti na dostupná data z předchozích let lze v takovém případě očekávat růst platové základny o více než 30 procent,“ stálo v předběžném stanovisku kabinetu.
Nesahat! Ne, zmrazit. Jak by politici vyřešili rozhodování o svých platech? |
„Chceme si pochopitelně koupit čas. V době, kdy by to bylo takzvaně zamrzlé, tak by byl čas na to, prodiskutovat to na úrovni všech stran Parlamentu a dojít k rozumnému závěru, jakým způsobem zabezpečit další případný růst platů ústavních činitelů,“ uvedl Havlíček.
Vláda předložila Sněmovně novelu, podle níž by se platy vrcholných politiků meziročně zvýšily podle funkce mezi zhruba 6,9 a 6,98 procenta. Plat řadového poslance a senátora by příští rok vzrostl o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, plat prezidenta by činil 365 000 korun, o 23 800 korun víc než teď.
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) ve středu uvedl, že se novela musí na pořad schůze Sněmovny dostat při nejbližším jednání. „Pokud bychom nedokázali projednat ten legislativní návrh, tak by to znamenalo, že dojde ke skokovému navýšení od 1. ledna,“ dodal. Havlíček dnes avizoval, že opoziční ANO neustoupí na schůzi dolní parlamentní komory a nepomůže koalici návrh schválit v jakémkoli navrženém zrychleném režimu.
