Stávku musí oznámit tři pracovní dny dopředu. To znamená, že bez hromadné dopravy se budou muset Pražané obejít zřejmě ve čtvrtek nebo v pátek. Pro město to bude znamenat totální kolaps.
Přestože středočeští dopravci jsou ochotní do metropole poslat několik autobusů jako výpomoc, dvanáct set vozů, které Dopravní podnik každé ráno vypravuje, nemá šanci nahradit nikdo. A už vůbec ne tramvaje a metro.
V den, kdy na svou trasu nemá vyjet jediný vůz, se chystají zaměstnanci k pochodu před budovu magistrátu na Mariánském náměstí. Podle organizátorů protestů se mají všichni ráno shromáždit ve svých depech, vozovnách a garážích a podle toho, jak daleko se jejich domovská stanoviště nacházejí od centra, vyrazí na pochod.
Nejméně budou namáhat nohy dispečeři sídlící v budově Dopravního podniku v ulici Na Bojišti u náměstí I. P. Pavlova. Ti půjdou pouze dva kilometry. Strojvedoucí metra B a personál depa Zličín nachodí 12 kilometrů.
Zatím se zdá, že ke stávce skutečně dojde, přestože výhružky dopravních odborů se opakují vcelku pravidelně v posledních letech a prakticky nikdy se nenaplnily.
Přesto byly chvíle, kdy bylo ve městě zle. Třeba v roce 2002. V únoru totiž odbory sdružující řidiče tramvají pohrozily, že nevyjedou z vozoven, když jim dopravce nezvýší platy. Tramvajákům vadilo, že řidiči autobusů i strojvedoucí metra berou víc. Stávku nakonec odvolali.
Totéž se opakovalo o rok později a tehdy metropole zažila zřejmě největší stávku v hromadné dopravě ve své historii. Jenže nedopadla tak, jak si ji odboráři večer předtím představovali.
Střet s policií
Nepředpokládali totiž, že se vedení Dopravního podniku zvládne za jedinou noc na takovou akci připravit. A také netušili, že je většina řidičů vůbec nepodpoří.
Již večer před stávkou sice obsadili čtyři ze sedmi vozoven, jenže dispečeři podniku se pojistili a místo toho, aby čtyřicet souprav stáhli z nočních linek do vozoven, nechali je na trati. Stávkující se ve dvou vozovnách dokonce střetli s policií a nakonec protesty vzdali.
Loni pracovníci podniku protestovali proti vládním reformám. I když den před vyhlášením hodinové stávky vyhrožovali, že zastaví dopravu desítky až stovky řidičů, nakonec odstavilo přímo na trase své tramvaje jen sedm z nich.
Všechny tyto pokusy manažeři podniku odsuzovali. Nyní je situace jiná. Odbory a vedení mají stejný zájem – aby město zvýšilo dotace na provoz.
