„Hlavním požadavkem zaměstnanců je změnit způsob systému odměňování a na tom musíme dále pracovat. Co se týče navýšení prostředků pro platy, byla nám přislíbena průměrná částka 41 104 Kč na rozpočtované místo pro zaměstnance soudu,“ uvedla místopředsedkyně justičních odborů Marie Šafrová. Připustila, že vlastní tabulky pro zaměstnance soudů jsou práce na dlouhou dobu. „Do té doby potřebujeme něco, co jde udělat rychleji,“ vysvětila.
„Důvodem stávky není to, že by vláda nesplnila závazky, které jsme učinili představitelům soudců, nikoliv odborářů. Dorovnávání během tří čtyř let na úroveň ostatních zaměstnanců veřejné správy se plní,“ prohlásil ministr Blažek. „Tahle vláda slízla to, co se neřeší dlouhodobě,“ doplnil.
Ministr zároveň odmítl, že by justice byla podfinancovaná, ačkoliv připustil, že justiční aparát je veliký problém. „Soudní budovy stojí, jsou krásně opravované,“ řekl Blažek a poukázal také na platy soudců. Odboráři mají na podfinancování justice jiný názor, Šafrová ale zmínila, že „to není vina této vlády“. „Vzhledem k těm inflacím a tomu, jak je všechno dražší, to bouchlo,“ uzavřela.
Stávka se podle odborů má uskutečnit příští týden za účasti 90 procent zaměstnanců okresních soudů a 65 procent zaměstnanců soudů vyšších instancí. Soudcovská unie upozornila, že stávka zásadně omezí fungování soudů. Zaměstnanci soudů hodlají stávkovat od pondělí do středy, podle odborářů se zúčastní všechny soudy kromě Ústavního a Okresního soudu v Jičíně. Odbory po konci protestu zůstanou ve stávkové pohotovosti.
ANALÝZA: Česká justice je loď plná děr. Přidat chtějí na soudech i ve věznicích |
Blažek již ve středu na síti X spojil nedostatek peněz pro justiční administrativu s nálezem Ústavního soudu, který znamenal okamžitou nutnost dorovnat platy soudců ve výši zhruba půl miliardy korun. Soudcovská unie se proti tomu ohradila s tím, že Blažkovo vyjádření považuje za nešťastné.
„Důvodem nutnosti vyplacení doplatku části oprávněných nároků soudců je protiústavní zásah zákonodárců. Na možnou protiústavnost zásahů do platů soudců byli poslanci marně upozorňováni i ministrem pro legislativu v roce 2022,“ podotkla. Připomněla také, že ÚS se rozhodl část nároků soudcům nepřiznat.
„Soudci o platech svých kolegů nerozhodují a nejsou odpovědní za dlouhodobé podfinancování justice, na které opakovaně poukazují,“ konstatovala Soudcovská unie. Na síti X vyvěsila i upozornění na svolanou stávku. „Fungování soudů bude zásadně omezeno. Poukazujeme na závažnost problémů v důsledku neřešení oprávněných nároků pracovníků,“ napsala.
Justiční zaměstnanci jsou dvojího druhu. První skupina spadá pod správu soudu a stará se o jeho provoz jako pracovníci sekretariátu, účetní, ekonomové, informatici nebo řidiči. Druhá skupina – takzvaně „ve výkonu“ - se pak bezprostředně podílí na vyřizování soudní agendy. Počátkem loňského roku to podle ministerských statistik bylo 6425 lidí, z toho nejvíce – 4299 – na nejnižším stupni soudní soustavy, tedy u okresních soudů. Jsou mezi nimi zapisovatelé, vyšší soudní úředníci, asistenti soudců, rejstříkoví vedoucí, protokolující úředníci, soudní tajemníci a soudní vykonavatelé.
Za vyšší platy stávkovali zaměstnanci všech českých soudů s výjimkou Ústavního už 29. května. Do jednodenního výstražného protestu se tehdy podle odborářů zapojilo 95 procent justičního personálu. Měli omluvené neplacené volno, zameškanou práci museli dohnat v následujících dnech. Soudy kvůli nedostatku personálu zrušily řadu naplánovaných jednání.