Před budovou České televize protest začal zpěvem písní Anděl a Černí andělé, které organizátoři zvolili kvůli symbolice černého odění zaměstnanců. Na Kavčích horách se shromáždily vyšší stovky pracovníků televize oblečených v černé barvě. Symbolicky pak setkání před budovou ČT zakončila Aneta Langerová zpěvem písně Modlitba pro Martu.
 |
Na úvod shromáždění vystoupil moderátor České televize Daniel Stach, který poděkoval všem přítomným. „Děkuji, že každý den vysvětlujete roli a potřebu České televize,“ řekl účastníkům protestu.
Následovaly první projevy zástupců odborových organizací. Jako první se slova ujal předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. „Obávám se, že někteří už jsou pevně rozhodnuti vám sebrat peníze. Jednoznačně stojíme za vaší veřejnoprávností!“ prohlásil odborový předák.
ČT a rozhlas jsou ve stávce, na Kavčích horách zněla Modlitba pro Martu |
O podobnosti vývoje na Slovensku a v Česku následně hovořila slovenská herečka a režisérka Tereza Nvotová. „Buď spadnete do té černé díry, ve které jsme teď my, nebo nám ukážete, jak se tomu dá vzdorovat,“ řekla protestujícím.
Moderátor České televize Michal Kubal ve svém projevu zdůraznil, že protest není motivován finančními požadavky. „Nejsme tady kvůli penězům, jsme tady kvůli hodnotám a lidem, kteří se nedají koupit,“ prohlásil.
Daniel Stach následně uvedl, že řada zaměstnanců by nepřijala převedení financování veřejnoprávních médií pod státní rozpočet. „Já tu určitě nebudu a myslím, že je fér si to říct,“ řekl.
ČT a rozhlas jsou ve stávce, na Kavčích horách zněla Modlitba pro Martu |
Kvůli vysokým teplotám dorazili na Kavčí hory na žádost organizátorů hasiči, kteří účastníky protestu osvěžili kropením vodou. Zaměstnanci České televize se s vedrem vyrovnávali také pomocí vějířů a dalších improvizovaných pomůcek.
U budovy Českého rozhlasu mezitím proběhlo štafetové čtení eseje O demokracii od Karla Čapka. Vystoupili při něm mimo jiné zpěvačka Aneta Langerová a herec Lukáš Hlavica. Účastníci protestu zároveň drželi minutu ticha za stabilitu veřejnoprávních médií a symbolicky objali budovu rozhlasu.
Hlavica během programu odmítl tvrzení, že důvodem rušení poplatků jsou ekonomické úspory. Podle něj jde o „pouhý kec“, což má dokazovat i samotná podoba protestu. On i další účinkující vystupují na jednoduchém pódiu umístěném před vrátnicí Českého rozhlasu.
Do výstražné stávky se podle reportérky zapojilo téměř 1100 zaměstnanců a externistů Českého rozhlasu. Část pracovníků přesto zajišťuje vysílání a provoz. Samotných protestních akcí u budovy rozhlasu se podle odhadů reportérky účastní zhruba tisíc lidí.
Mezi účastníky protestu byla i bývalá investigativní novinářka, která uvedla, že ji současná situace kolem veřejnoprávních médií hluboce zasáhla.
„Nejhorší lidskou vlastností je lhostejnost. Vychoval mě Český rozhlas a z této situace jsem zdrcená,“ řekla.
Připomněla také svůj dlouhodobý vztah k vysílání rozhlasu. „Meteor poslouchám už šedesát let. Mohu mít plytké názory,“ poznamenala s nadsázkou.
Podporu veřejnoprávnímu rozhlasu vyjádřila i další účastnice protestu. „Přišla jsem podpořit Český rozhlas, protože už jako dítě jsem poslouchala Domino. Dnes moje děti poslouchají Rádio Junior. Nevím o jiné rozhlasové stanici, která by nabízela něco podobného. Nechtěla bych, aby takové pořady zanikly, a informacím z Českého rozhlasu věřím,“ uvedla.
Další z účastníků označil veřejnoprávní média za důležitou součást fungování společnosti. „Veřejnoprávní média jsou záchrannou lékárničkou společnosti. Když nastane krize, právě rozhlas dokáže poskytovat důvěryhodné informace, kterým můžeme věřit,“ řekl.
„Bytostně nesouhlasím se zrušením poplatků,“ dodal další z přítomných. Podporu veřejnoprávnímu rozhlasu vyjádřila také učitelka střední školy, jejíž manžel pracoval v rozhlase.
„Provdala jsem se za rozhlasáka, a to je skoro jako vdát se do rodiny Rothschildů. Takové bohatství je potřeba udržovat, rozvíjet a zachovat i pro další generace,“ řekla.
V davu bylo možné zaslechnout i odkazy na film Vlny. Někteří účastníci protestu se pozastavovali nad tím, že snímek o práci rozhlasových novinářů v době srpna 1968 před dvěma lety silně rezonoval českou společností, přesto podle nich dnes mnoho lidí stále nerozumí tomu, proč jsou veřejnoprávní média důležitá a jakou roli mají plnit.
Součástí programu je také průběžné čtení z knihy Tyranie amerického historika Timothyho Snydera, které bude pokračovalo po celé pondělní odpoledne. Do čtení se zapojují herci z Dejvického divadla a Divadla v Dlouhé. Mezi projevy a čteními vystoupili mimo jiné hudebníci, odpoledne pak dorazili Pokáč a Xindl X.
Milion chvilek oznámil další velkou demonstraci. Babiše vyzval Minář k duelu |
Jedním z posledních řečníků na Kavčích horách byl Jan Moláček z iniciativy Veřejnoprávně. Podle něj zaměstnanci během posledních měsíců čelili několika různým návrhům změn financování veřejnoprávních médií.
„Během tří měsíců jsme byli svědky tří návrhů zákona a všechny tři jsou likvidační. Jednají s námi z pozice dobyvatele,“ prohlásil.
Řečníci zároveň zdůrazňovali, že pondělní výstražná stávka nepředstavuje vyvrcholení protestů, ale naopak jejich začátek. Podle nich jsou zaměstnanci České televize i Českého rozhlasu připraveni pokračovat v dalších akcích proti plánovaným změnám financování.
Po skončení programu se z davu opakovaně ozývalo skandování: „My se nedáme!“
Protestní shromáždění následně uzavřela zpěvačka Aneta Langerová písní Modlitba pro Martu, kterou si vyslechly stovky přítomných zaměstnanců a podporovatelů veřejnoprávních médií.
Vysílání fungovalo v omezeném režimu
Vysílání od půlnoci najíždělo na provizorní režim. Stávka ovlivnila řadu pořadů, které se vysílali v upravené podobě a s minutovým zpožděním. K protestu se symbolicky připojily další složky, včetně Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Výjimku z protestu mají pouze dětské stanice Déčko a Radio Junior.
Tváře ČT vysílají v černém a hrozí stávkou. Nepolevíme, vzkazuje Stach |
Zaměstnanci dříve varovali, že změna financování může vést k propouštění a oslabení nezávislosti obou institucí.
„Po pondělním protestu určitě očekávám nějakou reakci politiků,“ řekl dříve pro iDNES.cz zástupce stávkového výboru Jan Herget. Na záměr stávku podniknout v minulých dnech reagovali politici různě.
Prezident Petr Pavel vyjádřil pro stávkující pochopení a označil jejich obavy za legitimní, protože převod financování na státní rozpočet podle něj přináší obrovskou nejistotu. Naopak premiér Andrej Babiš jakékoliv snahy o kontrolu obsahu odmítl.
Vládní návrh kritizoval také šéf ODS Martin Kupka, podle kterého nejsou veřejnoprávní média houska na krámě, a opozice proto udělá vše, aby změnám zabránila. Ministr zahraničí Petr Macinka naopak tvrdí, že důvod stávky je zástupný a šetřit musí všichni.
