„Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší od roku 2000 vykazuje příznivě sestupný trend s dílčími meziročními výkyvy. Pokles je ale méně výrazný než v 90. letech,“ uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu Václav Dvořák.
Nicméně i v roce 2013 podle něj koncentrace některých látek se škodlivými dopady na lidské zdraví překročily své imisní limity na řadě lokalit.
Už tradičně, byla v roce 2013 nejhorší situace v oblasti Ostravy, Frýdku-Místku a Karviné, kde je překračování imisních limitů relativně časté. „Vysoké koncentrace škodlivin zde způsobuje po obou stranách hranice vysoká koncentrace průmyslové výroby, hustá zástavba s lokálním vytápěním pevnými palivy a rozvinutá dopravní infrastruktura,“ stojí ve zprávě.
S kvalitou ovzduší má problém i Praha a Brno. Zde je za znečištěním především doprava.
Zhoršená kvalita ovzduší ovšem není problémem jen průmyslových oblastí a větších měst. V malých městech a vesnicích se nebezpečné částice dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění. „Lze předpokládat, že i v obcích, kde tyto škodliviny nejsou měřeny, mohou být jejich koncentrace zvýšené i nadlimitní,“ uvedl náměstek ČHMÚ pro ochranu čistoty ovzduší Jan Macoun.
Benzo[a]pyrenVzniká při nedokonalém spalování při teplotách 300 až 600 °C. Zdrojem je napříkald uhelný dehet nebo výfukové plyny. Je toxický a karcinogení, dráždí oči či průdušky. |
U polétavého prachu PM10 byl v roce 2013 překročen limit na území, kde žije 15,9 % obyvatel republiky. U částic PM2,5 bylo podle meteorologů zasaženo nadlimitním množstvím 9,6 % obyvatel.
„Roční průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu překročily imisní limit na 17,4 % území České republiky, kde žije 54,5 % obyvatel. Část území i obyvatel České republiky byla v roce 2013 vystavena i nadlimitním koncentracím přízemního ozonu (25,6 % území a 8,2 % obyvatel),“ uvádí zpráva (celou zprávu najdete zde).