Podle aktuálních predikcí nelze na Jesenicku, Krnovsku a Opavsku vyloučit, že kumulační průtoky přesáhnou úroveň stoleté vody.
Ministr vnitra Vít Rakušan avizoval, že pokud Moravskoslezský kraj stav nebezpečí vyhlásí, pravděpodobně večer zhruba v 20:00 zasedne Ústřední krizový štáb.
Co je stav nebezpečí?
Stav nebezpečí je nejnižším z krizových stavů, které mohou být v České republice vyhlášené v reakci na mimořádné situace. Závažnějšími jsou další stupně – nouzový stav, stav ohrožení státu a válečný stav.
Tisíce lidí v Opavě opouští domovy. Voda odřízla i sever Olomouckého kraje |
Kdo jej vyhlašuje?
Stav nebezpečí jediný nevyhlašují centrální politické orgány, ale hejtman kraje, v Praze pak primátor hlavního města. Může se týkat celého území příslušného regionu, nebo jen jeho části.
Na jak dlouho jej lze vyhlásit?
Stav nebezpečí lze vyhlásit na dobu nejvýše 30 dnů. Další prodloužení doby vyhlášeného stavu nebezpečí je možné jen se souhlasem vlády.
PŘEHLEDNĚ: Praktické rady, jak se připravit na velkou vodu |
Jaké pravomoci má kraj při vyhlášení stavu nebezpečí?
Při platném stavu nebezpečí získá vedení kraje zvláštní pravomoci jako například ukládat pracovní povinnost, rozhodovat o pracovní výpomoci nebo možnost poskytnutí věcného prostředku pro řešení krizové situace.
Kraj může například bezodkladně provádět stavební práce a terénní úpravy v případě, že je třeba zmírnit nebo odvrátit ohrožení.
„Může to být také otázka přednostního zásobování ať už složek Integrovaného záchranného systému nebo těch území, která jsou postižena, může to být také nasazení vojáků v činné službě k provádění krizových opatření a obnovovacích prací,“ uvedl šéf Hasičského záchranného sboru Vladimír Vlček.
Zákazy vstupu a evakuace
Vyhlášení stavu nebezpečí umožňuje krizovým orgánům například vydat zákaz vstupu, pobytu či pohybu osob na vymezeném místě či nařídit evakuaci obyvatelstva. Opatření se mohou týkat také přednostního zásobování nebo nasazení vojáků.
Kdy už byl vyhlášen?
Kvůli velké vodě byl v uplynulých dekádách v postižených regionech stav nebezpečí vyhlašován mnohokrát. Stalo se tak například během katastrofálních povodní v roce 2002, a to v nejvíce postižených krajích v Čechách.
Podobně postupovali hejtmani, respektive primátor, i v případě povodní v letech 2010 (tehdy v Libereckém kraji a na Děčínsku) nebo 2013 (v Praze). V některých případech vzhledem k rozsahu škod následně vláda rozhodla o vyhlášení nouzového stavu. Krizový zákon totiž hovoří o tom, že pokud není „možné účelně odvrátit vzniklé ohrožení v rámci stavu nebezpečí, hejtman neprodleně požádá vládu o vyhlášení nouzového stavu“.
O možnosti vyhlásit stav nebezpečí v některých regionech se hovořilo také během pandemie koronaviru. Poprvé v únoru 2021, kdy měl po nesouhlasu Sněmovny s jeho dalším prodloužením skončit tehdejší nouzový stav. Uvažovali o něm hejtmani Středočeského, Karlovarského, Pardubického, Libereckého a Olomouckého kraje a pražský primátor. Nakonec ale vláda na žádost všech šéfů krajů rozhodla o vyhlášení nového nouzového stavu, který bezprostředně navázal na ten předchozí. Znovu přišel na přetřes kvůli covidu-19 v listopadu 2021, i tehdy ale nakonec vyhlásila vláda celostátní nouzový stav.
