O kůrovcové kalamitě se mluví již několik let po sobě, ale že by byla snaha o snížení jejich populace jsem si nevšiml. Kde jsou lapače, pálení napadeného dřeva, atd.?

Je tady spousta rad, co mají ministerští úředníci dělat. Dnes už je půl hodiny po dvanácté. Sucho zvláště na jižní Moravě ( i jinde v ČR) je totální ekologická katastrofa. Spodní voda je minimálně 4 m pod úrovní roku 2008. Je třeba vybrat všechna pozitiva pro obnovu listnatých lesů a naprosto se oprostit od fatáních chyb. Ať to stojí co stojí. Jinak je KONEC. To platí především pro Brabce a všechny, co sedí na MŽP.

K problému bych řekl následovné. Ještě za minulých vlád se pro majitele méně jak 50 h lesa zpracovávali hospodářské osnovy, které majitelům pomáhali v plánování prací.

Dnes když si zajdete na úřad ŽP, který spadá pod nýmanda Brabce z ANO, že by jste onu osnovu chtěl, tak na vás kouká úředník, který je často z ekologických fakult nebo jiných humanitních škol, ale o tomto problému nemá ani páru.

Dokud tedy anonysta Brabec neobnoví ono zpracovávání hospodářských osnov, na jeho úřadech, Nevrátí na úřady lesníky místo ekologů, tak ať je do háje.

Kvůli maximalizaci zisku se vymlátili přirozené stromy, nahradili rychlodřevinami (smrk) a tohle je výsledek.

Myslíte v 19. století po rozsáhlém mýcení v 17. a 18. století? Ano.

My Cesi mame na vse vymluvu. Zajedte si do svycarskych narodnich parku. Napriklad navstivte dolni Engadin. Najdete krasne lesy plne zvere. Jsou tam i medvedi a vlci. Jenze to jsou lesy o ktere se stat stara. Tam ma les taky chranit pred sesuvem pudy. Takove hospodarstvi jako u nas by se v Alpach rychle vymstilo.

A co lesy co nejsou národními parky? Nebo dle vás by jste vše zestátnil? To už tu bylo.

Je zajímavé, že habrů, dubů, buků, javorů, olší, jasanů, bříz, jeřabin, borovic, modřínů se to netýká. Smutný pohled pak je, když se přirozeně rozmnožené dřeviny (aj smrky), při každé prořízce položí, a zůstanou tam jen ty vysazené smrky. Hezký pohled pak je, když je les tak nějak přirozeně sám od sebe. Tuhle vlhký kus, tam jsou olše a javory. Támhle je více sucho, tak se tam objeví duby, buky a pod ...

Zatím se jen žvaní, ale až za pár let dojdou smrky a lidi to postihne plošně, protože stavební řezivo zdraží možná až na několikanásobek, to bude řevu.

Z listnáčů, mimo nějakých speciálních výsadeb speciálních klonů, totiž delší stavební řezivo půjde udělat velice těžko.

Kmeny listnáčů jsou totiž oproti smrkům podstatně kratší, často křivé a sukovaté.

Smrků je dost a bylo by jich dost, i kdyby polovinu současné smrkové plochy osadili vhodnějšími dřevinami. Stačí to nevyvážet za pár drobáků ven v surovém stavu a naučit se dřevo zpracovávat zase doma.

Hnutí Duha umí jen tlamat nebo se přivazovat. Co takhle předvést záchranu lesů v praxi?

To by museli pracovat a to je s nimi neslučitelné.

No - jak se do toho vloží Hnutí Duha, je s lesy amen. Hlavně ta certifikace pomůže.

Hlavní příčina je ubývání srážek. Lesníci obecně, v těch lesích hospodaří správně. Druhová rozmanitost se protlačovala už za bolševika. Zásadní problém ale byl a je, že v lesích je tragicky přemnožená vysoká zvěř, která nenechá na pokoji prakticky nic, co není SM. Oplocování, nátěry, nástřiky, ochrana lesa proti zvěři, stojí šílené prachy a pracovní hodiny. Takže racionálně uvažující lesník zalesní meliorační a zpevňující dřeviny jen co musí a jinak si nekomplikuje život. Také myslete na to, že ten les si na sebe musí vydělat a to lze jen produkcí dřeva. Vysychání lesa napomáhá také budování a rozšiřování odvozních cest. Když jsem přebíral svůj lesnický úsek, říkal mi předávající kolega "máš to dobrý, brouk je jen tady dole, nad svážnici nejde". Za pár let to kolem svážnice začalo prosychat a brouk byl najednou i nad ní. On totiž smrkový porost dokáže vyčesat z mlhy neuvěřitelné množství vody. Ta v zapojeném porostu zůstane a pomalu se vsakuje. Ovšem tím, že jej cestami a v horách sjezdovkami rozřežeme na kusy, umožníme větru dostat se pod koruny a zásadně tím urychlíme vysychání lokality. Dříve totiž i nad odvozními cestami byl porost zapojený a to dnes při té šířce cest prostě nejde.

Podle mně, bych jako první a zásadní krok viděl radikální snížení stavů zvěře. Dále aby náklady za ochranu lesa proti zvěři platil nájemce honitby. Násobně zvýšit ocenění škod zvěří poškozených stromů. Všude, kde to bude možné, budovat retenční nádrže aby voda zůstávala co nejdéle v krajině. Nedovolit aktivistům, aby kecali lesníkům do řemesla, jinak to dopadne jako na Šumavě.

Ono by to bylo na delší povídání, ale na to tady není místo. A taky jsou lidé, kteří to dokáží podat líp.

To co píši, jsou zkušenosti z mé celoživotní praxe a myslím, že za mnou jsou a zůstanou docela pěkné lesy. I když převážně smrkové, protože hospodařím v podhorské oblasti Českého lesa.

Vysoké zvěř je méně než dříve, ale podstatně se zhoršila úživnost honitrb.

Takže i když je vysoké méně než dříve, její tlak na vysázené mladé porosty je vyšší.

Nechat platit škody nájemcům honiteb nelze, protože to jsou vesměs zájmové skupiny, ne profesionálové a už dnes většinou na svůj koníček doplácejí než že by jim myslivost přinášela nějaký zisk. Nějakým důrazem na placení takových škod způsobíte jen to, že myslivci prostě pronájmy vypoví a přestanou s myslivostí.

A majitelé lesů budou nuceni, protože péči o zvěř kvalifikovaným osobami na svých pozemcích ze zákona mít musí, shánět nějakou profesionální alternativu, která je bude stát velké peníze.