„Předseda vlády na základě výsledku výběrového řízení navrhuje vládě České republiky, aby (…) jmenovala na služební místo předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Ing. Danu Drábovou, Ph.D.,“ stojí ve vládním materiálu, jejž Aktuálně.cz získalo.
Veřejně dostupný portál informačního systému vlády uvádí dokument s názvem „Návrh usnesení vlády České republiky o jmenování předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost“ bez jména Drábové.
„Do výběrového řízení se ve stanovené lhůtě přihlásila jedna žadatelka, a to Ing. Dana Drábová, Ph.D. Po posouzení došlé žádosti byla tato žadatelka pozvána k pohovoru v rámci výběrového řízení,“ popisuje vládní materiál.
Výběrové řízení na předsedu Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) vyhlásila vláda na konci srpna. Vypsání výběrových řízení vychází z nedávné novely služebního zákona, podle níž je nutné nově vybrat vedoucí pracovníky úřadů, kteří jsou ve funkci déle než pět let. Podle serveru se do řízení přihlásila jediná uchazečka.
Hledá se nástupce Drábové v úřadu pro jadernou bezpečnost. Přihlásit se může znovu |
SÚJB vykonává státní správu pro kontrolu bezpečnosti jaderné energie a ionizujícího záření v Česku. Úřad funguje od roku 1993. Povoluje také činnost jaderných elektráren a dalších zařízení. SÚJB kromě jaderných bloků v Dukovanech a Temelíně kontroluje bezpečné zacházení s radiací i u zhruba 8000 dalších držitelů povolení.
„Nadále budu vykonávat svou práci, jak nejlépe budu umět.“
Drábová je nejdéle sloužícím státním úředníkem v nejvyšší pozici v zemi. „Nadále budu vykonávat svou práci, jak nejlépe budu umět,“ okomentovala svůj úspěch pro iDNES.cz Drábová.
Drábová je předsedkyní SÚJB již od listopadu 1999. „Nebudu to komentovat,“ uvedla v srpnu na dotaz ČTK, zda se zúčastní výběrového řízení.
Narodila se 3. června 1961 v Praze. Vystudovala České vysoké učení technické (ČVUT) v Praze, obor dozimetrie a aplikace ionizujícího záření na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské (FJFI). V roce 2000 získala na FJFI doktorát v oboru jaderná fyzika.
Profesní kariéru začínala jako výzkumná pracovnice Centra hygieny záření Státního zdravotního ústavu (od roku 1985). Poté byla zástupkyní vedoucího Národní referenční laboratoře pro vnitřní kontaminaci, zástupkyní vedoucího Centra radiační monitorovací sítě ČR (1992 až 1995).
V letech 1995 až 1996 byla ředitelkou Krizového útvaru SÚJB, v letech 1996 až 1999 ředitelkou Státního ústavu radiační ochrany (SÚRO).
V říjnu 1999 ji vláda Miloše Zemana (tehdy ČSSD) jmenovala od listopadu téhož roku předsedkyní SÚJB. O jejím jmenování rozhodla na základě doporučení výběrové komise, která ve výběrovém řízení volila ze čtyř kandidátů.
Do čela nastoupila během dostavby Temelína
V SÚJB čekal Drábovou „ostrý start“, do čela úřadu nastoupila totiž v době, kdy dodavatelské firmy dokončovaly první blok jaderné elektrárny Temelín. Několik let zpožděná a prodražující se stavba narážela na odpor mnoha tuzemských i zahraničních aktivistů.
Před vstupem do EU Česko také čelilo pokusům o zpochybnění bezpečnosti v Dukovanech. I zásluhou Drábové a jejích kolegů se podařilo tlak na vynucené odstavení elektrárny ustát.
„Když jsem nastupovala, myslela jsem si, že to vydržím nejdéle dvanáct měsíců. Jenže práce byla natolik různorodá, že jsem se nestihla úplně opotřebovat. Stále to ještě pro mě není rutina a stále mne to baví,“ přiznala před lety v rozhovoru pro Lidové noviny.
Hojně podporuje rozvoj české jaderné energetiky, tedy hlavně rozšíření jaderných elektráren v Dukovanech a Temelíně.
„Každá třetí žárovka v tomto státě svítí díky těm šesti jaderným blokům, které jsou spolehlivé, nikoho neohrožují, jsou i rozumně šetrné k životnímu prostředí. Tak pro mě by byla hloupost se toho vzdát z nějakých netechnických, neracionálních důvodů,“ řekla v jednom z rozhovorů.
Po začátku kariéry přišel Černobyl
Velkým tématem je pro ni Černobyl, exploze přišla krátce po začátku její profesní kariéry a ovlivnila její další směřování. V poslední době se často vyjadřuje k situaci na Ruskem napadené Ukrajině, zejména k možnému zamoření v případu jaderné havárie.
Drábová zastávala i řadu funkcí v mezinárodních organizacích. V letech 2002 až 2004 a 2010 až 2012 byla členkou Rady guvernérů Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), byla předsedkyní Západoevropské asociace jaderných dozorových orgánů (WENRA, 2006 až 2009).
Chrání nás vzdálenost, říká Drábová o hrozbě při jaderné tragédii na Ukrajině |
Kromě dohledu nad jadernou bezpečností Drábovou zlákala také komunální politika, v které se pohybuje už od roku 1998, kdy byla jako nezávislá zvolena členkou zastupitelstva Pyšel na Benešovsku (později byla znovu zvolena na kandidátkách SNK ED a STAN), v současnosti je zde i místostarostkou (od roku 2010).
V roce 2016 byla v krajských volbách zvolena na kandidátce STAN zastupitelkou Středočeského kraje, dokonce získala nejvíc preferenčních hlasů.
Poté začala debata o slučitelnosti zastupitelské funkce s funkcí předsedkyně SÚJB. Ministerstvo vnitra tvrdilo, že funkce zastupitele a vysokého státního úředníka jsou neslučitelné. Drábová však mandát složit nechtěla a funkce ji odmítlo zbavit i krajské zastupitelstvo.
Jádro se vrátí, soudí Drábová. Do vysoké politiky jít nehodlá |
Spor vznikl kvůli odlišnému znění volebního a služebního zákona. V květnu 2017 Drábová oznámila, že rezignuje na funkci středočeské zastupitelky. Tehdejší ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD) poté řekl, že předloží poslanecký návrh na změnu zákona, aby se v budoucnu podobná situace neopakovala.
V červnu 2018 Sněmovna zamítla návrh hnutí STAN, podle něhož by vysocí státní úředníci včetně ministerských náměstků směli do budoucna zůstat řadovými krajskými zastupiteli.
Riziko přesahující hranice, případ Temelín
Drábovou zajímá i výzkum a akademická sféra. V roce 2006 jí vyšla kniha nazvaná Riziko přesahující hranice, případ Temelín, kterou napsala společně s profesorem Atomového institutu Rakouské univerzity ve Vídni Helmuthem Böckem.
Drábová je držitelkou řady ocenění. Prezident Václav Klaus jí v roce 2011 předal stříbrnou plaketu prezidenta republiky, jeho nástupce Miloš Zeman o tři roky později medaili Za zásluhy I. stupně.
Je držitelkou čestných doktorátů Technické univerzity v Liberci a Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě. Loni v listopadu jí ministryně obrany Jana Černochová (ODS) ocenila záslužným křížem za podporu Ukrajiny v boji s ruským agresorem.
Má ale i řadu kritiků. Například spoluzakladatel Hnutí Duha a bývalý předseda Zelených Jan Beránek předloni publikoval v Deníku Referendum sérii článků, v nichž mimo jiné kritizoval délku funkčního období Drábové v čele SÚJB a její údajnou neschopnost kriticky pohlížet na jadernou energetiku.
Stát vyhlásil i další výběrová řízení
Stát v létě vyhlásil výběrová řízení také na další šéfy státních úřadů, například na předsedu Správy státních hmotných rezerv (SSHR), Českého báňského úřadu (ČBÚ) a Úřadu průmyslového vlastnictví (ÚPV), Českého úřadu zeměměřického a katastrálního a Puncovního úřadu.
Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) k těmto řízením řeklo, že se na místa na začátku října uskutečnily pohovory. „Ministerstvo předloží návrh materiálů do vlády na jmenování nejvhodnějších úspěšných žadatelů. Pokud bude vláda mít prostor v programu, mohlo by být rozhodnuto do konce října, případně začátkem listopadu. Po odeslání materiálů do vlády bude možné uvést úspěšné žadatele,“ sdělila Miluše Trefancová z tiskového oddělení MPO.
Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv
