Státní zástupce totiž neshledal, že by se Nečas nějakého trestného činu dopustil. Úřad tak věc uložil. "Nezjistili jsme, že by někde byla stanovena striktní povinnost premiéra projednat tuto věc s vládou," uvedla obvodní státní zástupkyně Šárka Pokorná.
"Já se stále domnívám, že Ústava je silnější než prováděcí zákon a tam je de facto stanoveno, že za kroky prezidenta zodpovídá vláda. A nedovedu si představit, jak může zodpovídat, když ani není informována," konstatoval nicméně v pátek Štěch. "Myslím si, že to je docela dost velké zpochybnění Ústavy," dodal.
Štěch s Antlem ještě mohou požádat o přezkum nadřízené státní zastupitelství. Jak Štěch iDNES.cz sdělil, rozhodnou se po návratu Antla ze zahraničí. "To ještě zvážíme. I kdyby však nebyla možná náprava právními kroky, tak to nic nemění na tom, že morálně prezident respektive vláda propadá," uvedl Štěch.
O prošetření Nečasova kroku předseda Senátu Štěch a předseda senátního ústavně-právního výboru Antl požádali nejvyššího státního zástupce koncem března. Nelíbilo se jim, že Nečas podpis lednové amnestie předem nekonzultoval s vládou. Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman následně postoupil věc právě obvodnímu zastupitelství v Praze (více zde).
Ministerstvo spravedlnosti ve zprávě pro vládu uvedlo, že se amnestie do konce února týkala 50 tisíc odsouzených či obviněných. Informaci nicméně posléze opravilo s tím, že počet zastavených trestních stíhání podle druhého článku amnestie není 3 120, ale jen 331. Konečné číslo může být ještě vyšší, dá se totiž očekávat nárůst případů u podmíněných trestů.
