České soudy v poslední době řešily a řeší hned dva takové případy. A pokud by rozhodly o odebrání státního ocenění, bylo by to vůbec poprvé v novodobé české historii.
V kauze zneužití vojenského zpravodajství stál společně s Janou Nagyovou Nečasovou před soudem nositel medaile Za zásluhy Ondřej Páleník. Generálporučík a bývalý velitel vojenské rozvědky medaili získal ještě jako major v roce 1998 za zásluhy o bezpečnost České republiky z rukou Václava Havla. Teď mu soud za sledování první manželky premiéra Petra Nečase udělil dvouapůlletou podmínku a zákaz činnosti ve zpravodajských službách a bezpečnostních sborech na osm let. Medaili mu ale ponechal.
Další případ se týká souzené a vyznamenané Aleny Vitáskové. I ona je nositelkou medaile Za zásluhy. Loni ji dostala od prezidenta Zemana. Bývalá předsedkyně Energetického regulačního úřadu byla nepravomocně odsouzena a pak zase osvobozena v kauze dvou slunečních elektráren na Chomutovsku. Teď se případem zabývá Nejvyšší soud.
Navíc jí loni v listopadu Okresní soud v Jihlavě v jiné kauze vyměřil podmíněný trest za zneužití pravomoci úřední osoby. Vitásková ještě jako šéfka ERÚ jmenovala místopředsedkyní úřadu Renátu Veseckou, ačkoli nesplňovala zákonnou podmínku. Trest není pravomocný, Vitásková i státní zástupce se odvolali. Soud ji ke ztrátě vyznamenání neodsoudil.
„Uložení takového trestu bylo v úvaze a myslím, že by v dané situaci šlo o trest vhodný,“ vysvětlil jihlavský státní zástupce Kamil Špelda. Přiznává však, že podmínky trestního zákoníku pro uložení tohoto trestu jsou poměrně přísné a v tomto případě nebyly splněny. Zejména se to týká podmínky, že by měl být trestný čin „spáchán ze zvlášť zavrženíhodné pohnutky“. „Proto ani moje odvolání neobsahuje návrh tohoto trestu,“ dodává.
Přišly o něj tisíce lidí
V éře samostatné České republiky nikdo o svůj řád zatím nepřišel, ale v minulosti, v době nesvobody, to bylo poměrně běžné. „Zákonem z roku 1949 byla zřízena komise při ministerstvu vnitra, která o tom rozhodovala,“ popisuje tehdejší situaci Jakub Doležal z archivu Kanceláře prezidenta republiky (KPR). Praxi upravil další zákon z roku 1962 a o ztrátě vyznamenání rozhodoval buď prezident, nebo soud. Odebrané insignie se ukládaly v archivu KPR. Nejvíce různých ocenění a vyznamenání bylo odebráno po roce 1968. „V letech 1962–1990 evidujeme 2 413 případů, z toho tři čtvrtiny v letech 1969–1974,“ vypočítává Doležal.
Zabavený a vrácený
V archivu KPR jsou evidovány i kuriózní případy. Například teprve v roce 1964 byl oficiálně odebrán popravenému Rudolfu Slánskému Řád socialismu. Toto mimořádné vyznamenání získal jako jediný nositel v historii k padesátinám od svého starého kamaráda Klementa Gottwalda, který ho o rok později nechal ve vykonstruovaném procesu popravit. Řád byl Slánskému udělen „za zcela výjimečné zásluhy o vítězství socialismu v Československé republice, získané v budování, v boji s reakcí nebo při obraně státu“. Po Slánského smrti byl řád zrušen, ale kuriózní příběh pokračuje. V roce 1968 rozhodl nový prezident Ludvík Svoboda, aby byla insignie vrácena rodině. Dnes toto mimořádné vyznamenání ze zlata a českých granátů láká sběratele. Nedávno byl v aukci dražen jeden z neudělených exemplářů řádu a jeho cena se vyšplhala na milion korun.
Ondřej Páleník po propuštění z vězení, 19. 7. 2013.
Alena Vitásková před soudní síní v Jihlavě, 14. 8. 2018.
