Není sporu, že mnozí z letos vyznamenaných si ocenění bezesporu zaslouží. „Například u padlých vojáků to podle mého mínění na místě je, ta rovina je i velmi symbolická – ukazuje, že si vážíme našich vojáků, kteří nasazují své životy,“ domnívá se politolog z Masarykovy univerzity Miloš Gregor.
Řády Bílého lva mají generálové, Zeman ocenil vědce i umělce |
S tím souhlasí i jeho kolega z Univerzity J. E. Purkyně Lukáš Novotný. „Určité skupině lidí je vyznamenání nutné dát. Pokud například nějaký vědec udělá překotný objev nebo pokud významný sportovec dosáhne výsledku na olympiádě,“ popsal Novotný.
Stejným případem jsou podle něj i tři vojáci padlí v Afghánistánu. „Myslím si, že to od Miloše Zemana bylo velmi citlivé a správné,“ doplnil politolog.
Někteří lidé, například Jan Gajdoš či Antonín Švehla, dostali vyznamenání mnoho let po své smrti. Podle marketingového experta Roberta Němce je to však škoda. „Je otázka, proč nejsme schopni identifikovat tyto hrdiny dříve a pak to vypadá tak, že se přehrabujeme někde v minulosti a hledáme někoho, koho bychom mohli ocenit,“ kritizoval odborník na marketing Robert Němec.
Lidem medaile a řády nevadíČeská veřejnost vnímá udělování státních vyznamenání spíše bezproblémově. Podle výzkumu CVVM 62 procent souhlasí, aby vyznamenání uděloval samostatně prezident “Zajímavé je, že podpora samostatnosti této pravomoci spíše stoupá," uvedl Daniel Prokop z Medianu. Podle závěrů výzkumu byla loňská vyznamenání (2017) vnímána veřejností nekonfliktně, oproti rokům, kdy se více řešilo vyznamenávání lidí pracujících v kampani pro Miloše Zemana (2014) či kauza s vyznamenáním Bradyho (2016). |
Podle sociologa Daniela Prokopa z agentury Median může být z pohledu širší veřejnosti kontroverzně vnímané vyznamenání Ivanky Kohoutové v kauze zákazu nošení hidžábu.
„Protože mezi Čechy i po migrační krizi mírně převládá postoj, že nošení hidžábu na veřejných místech by mělo být povoleno na rozdíl od burky a nikábu, tedy pokrývek zakrývajících tvář a spojených více s fundamentálními formami Islámu,“ nastínil Prokop.
Každý rok stejný mix
Dalším sporným jménem může být zbrojař Jaroslav Strnad. „Je poněkud divné, že na seznamu vyznamenaných jsou lidé, kteří jsou podezřelí z toho, že byli agenty StB, stejně tak je zvláštní, že byl oceněn člověk spojen s normalizační kulturou. Ale zase to není nic úplně nového,“ nastínil svůj pohled brněnský politolog z Masarykovy Univerzity Lubomír Kopeček.
Podle politických expertů Miloš Zeman při sestavování seznamu postupuje analogicky. „Rozdává vyznamenání podle stejného vzorce,“ míní politolog z Univerzity Karlovy Josef Mlejnek.
FotogalerieOslavy 100. výročí vzniku Československa     |
„Vytvoří mix, kam zahrne lidi, kteří si vyznamenání rozhodně zaslouží, letos například vojáky padlé v Afghánistánu, Antonína Švehlu. K tomu přidá lidi, které vyznamenání dostanou, jak se jízlivě poznamenává na sociálních sítích, „za zásluhy o Miloše“, tedy své přátele či lidi, kteří mu nějak pomohli v kampani apod. Letos to byl například Erik Best či exministr zemědělství Fencl,“ podotkl Mlejnek
Třetí přísadou do výsledného mixu jsou podle něj jména, kterými se chce zalíbit hlavnímu proudu veřejného mínění a zároveň provokovat „pražskou kavárnu“. Tím byl letos Michal David.
I když jméno popového hitmakera pobouřilo jistou část veřejnosti, veřejnost oceňování lidí ze showbyznysu nevnímá negativně. „Docházelo k nim i v minulosti, například u režiséra Zdeňka Trošky, a veřejné mínění na to nijak nereagovalo, či naopak podpora pravomocí prezidenta v oblasti vyznamenávání stoupala,“ vysvětlil Daniel Prokop.
Devalvace státního vyznamenání
K vyznamenáním se vyjádřil v nedělní Partii i bývalý prezident Václav Klaus. Exprezident se podivil, jak velké množství vyznamenání Miloš Zeman rozdává. „Během svého mandátu pro mě byl večer 28. října celoroční prací. Pečlivě jsem vybíral, komu medaili předám, šlo o něco výjimečného, něco, čeho mělo být jak šafránu,“ popsal a dodal, že on sám rozdal maximálně dvaadvacet medailí a řádů.
Podle Klause udílení vyznamenání ztrácí na jedinečnosti, i proto, že významné osobnosti jsou již přebrané. S tím, že státní vyznamenání už nemají tu samou váhu jako dřív, souhlasí i Němec. Problém nicméně vidí jinde než Klaus. „Lidé necítí, že to je za zásluhy. Bylo by to jiné, kdyby šlo opravdu vidět, že lidé, kteří získali ocenění, si ho vydřeli – doslova v potu a krvi,“ domnívá se.
Miloš Zeman svým přístupem ke státním vyznamenáním jejich váhu soustavně devalvuje, souhlasí také Josef Mlejnek. „Tento status soustavně bulvarizuje a znehodnocuje mimo jiné tím, že okatě vyznamenává osoby, jejichž jediná kvalifikace spočívá v tom, že jde o prezidentovy kamarády,” uvedl Mlejnek. Podle něj letošní vyznamenání jen utvrdí přehrady ve společnosti.
Devalvuje podle vás prezident Zeman váhu státních vyznamenání?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 5. listopadu 2018. Anketa je uzavřena.
Státní vyznamenání má přesto stále svou váhu a prestiž. „Při faktu, že to je státní vyznamenání, tak to určitým způsobem na veřejnost působí. Další stránkou věci, o níž se můžeme bavit, je, zda ji měli tito konkrétní lidé dostat,“ uvedl brněnský politolog Kopeček. Podle něj veřejnost, která vnímá Zemana kriticky, považuje za znehodnocené i letošní udílení státních vyznamenání, naopak příznivcům prezidenta mohou letošní jména vyhovovat.
Vyznamenání mají svou váhu v současnosti i podle Miloše Gregora. „Jejich hodnota je zejména symbolická, dává společnosti najevo, jakých osobností si stát, v tomto případě reprezentovaný prezidentem, váží. A jsou-li mezi vyznamenanými natolik kontroverzní osobnosti jako v posledních letech, je to možná známka čehosi zkaženého v české společnosti,“ uvedl politolog.
