Ministr zdravotnictví Petr Arenberger po svém nástupu do čela resortu počátkem dubna uvedl, že by se neschválené preparáty včetně vakcíny Sputnik V mohly v Česku používat v klinických studiích.
„Žádný oficiální proces pořád nezačal, neobdrželi jsme žádnou žádost o provedení klinické studie,“ sdělila Storová Radiožurnálu. Úřad podle ní prostudoval a opřipomínkoval dodané materiály. „Naše připomínky jsme předali a nemáme na ně žádnou zpětnou vazbu,“ dodala.
Dokumentace k ruské vakcíně, kterou měl SÚKL k dispozici, obsahovala desítky stran, uvedla Storová. U podobných léčivých přípravků jich bývají i desítky tisíc, uvedl rozhlas.
„Byli jsme požádáni o odbornou konzultaci, dostali jsme nějaké materiály, které jsou ale absolutně nedostatečné k tomu, abychom mohli udělat nějaké validní závěry,“ řekla Storová. „To, co jsme viděli, je zlomek dokumentace, která by měla být poskytnutí k registraci vakcíny nebo léčiva,“ dodala.
Za týden přibyla tři podezření na úmrtí po očkování proti covidu-19, zveřejnil SÚKL |
Vakcína Sputnik V dosud nezískala souhlas od Evropské lékové agentury (EMA), která posuzuje mimo jiné bezpečnost léčiv. Využití ruské očkovací látky i bez evropského schválení jen s případnou výjimkou od českých úřadů prosazoval prezident Miloš Zeman. V neděli řekl, že o nasazení ruské vakcíny bude usilovat v případě, že bude nedostatek očkovacích látek.
Ruská strana Česku nabídla prodej 300 000 dávek Sputniku V, pak každý měsíc 150 000 dávek. Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček před dvěma týdny oznámil, že odletí do Moskvy jednat o dodávkách, cestu pak zrušil. Označil ji za zastírací manévr kvůli postupu ČR po zveřejnění informací, že za výbuchy v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014 stáli agenti ruských tajných služeb.
Projev prezidenta Miloše Zemana ke kauze Vrbětice:
25. dubna 2021 |
