Pondělí 6. prosince 2021, svátek má Mikuláš
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 6. prosince 2021 Mikuláš

Říjen bez ceremoniálu už byl a i nepředané vyznamenání má hodnotu, říká Forejt

  15:47
Oslavy státního svátku výročí vzniku samostatné československé republiky letos probíhají pod rouškou epidemie koronaviru. Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta je nutné si svátek připomenout, žádná „správná“ podoba ale není. „Je důležité si ten den připomenout symboly,“ říká.

Bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt v diskusním pořadu Rozstřel. (13. srpna 2020) | foto:  David Neff, MAFRA

Kvůli koronaviru se zrušilo slavnostní předávání státních vyznamenání. Místo toho Pražský hrad jen zveřejní na svých webových stránkách seznam jmen. Jak takové rozhodnutí hodnotíte?
Pokud vydala vláda nějaké dispozice, které se musí dodržovat a které mají dodržovat všichni občané, ceremoniál by překročil únosnou hranici. V rámci stávajícího stavu to bylo asi jediné možné rozhodnutí.

Oslavy v čase koronaviru

Jakou hodnotu má udělení vyznamenání, aniž by bylo předáno?
I tak to má velkou hodnotu. Na předávacím dekretu bude stejně napsané, že se vyznamenání uděluje či propůjčuje k 28. říjnu 2020. Kdy se předají insignie s tím titulem, to už je technická věc.

Vyznamenání se tradičně udělují na konci kariéry či akademického působení za všechno, co se během toho profesního života odehrálo. My k nim navíc máme jen velmi opatrný přístup, uděluje se jich pár. Prezident Zeman i bývalý prezident Václav Klaus je dávají jen několika desítkám osobností. Prezident Václav Havel jich dával víc, oceňoval ty, kteří byli v předchozích letech nespravedlivě perzekvováni. Bezkonkurenčně nejvíce vyznamenání dal během svého mandátu prezident Tomáš Garrigue Masaryk, on je rozdával po stovkách kusů, protože to chápal tak, že jejich prostřednictvím šíří slávu a jméno nového státu.

Jen pieta bez ceremoniálu. Na Vítkov dorazili Zeman, Babiš i Vystrčil

Prezident Zeman propagoval variantu, kdy by předávání proběhlo, ale jen v komorní podobě. Přítomni na Hradě by byli jen vyznamenaní, chyběli by naopak třeba politici.

Žádný ceremoniál není diktován zákonem tak, aby měl ustálenou podobu. Na druhou stranu, když bych chtěl dostát tomu, jak se ten ceremoniál odehrává podle zvyklostí posledních pětadvaceti let, tak v tom obrovském Vladislavském sále pod obří klenbou, v mohutném prostoru, kde i 300 hostů je málo, jen malá skupinka lidí by působila spíše trýznivě, než slavnostně. Potom by bylo tedy třeba zvolit jiné prostory, a to by vyznamenaní mohli mít pocit, že jej dostali v méně slavnostním rámci, než v jiných letech.

Když jsou tento rok oslavy jen v osekané podobě, měly by to ty v příštím roce reflektovat a být třeba větší?
Ne. Nikde není definováno, jak se má slavit státní svátek, jestli to má být velká oslava, případně co to vůbec znamená. Oslavy státního svátku se nekoncipují v definicích, ale spíše v symbolice jednotlivých bodů programu. A já si nemyslím, že bychom měli z důvodu absence ceremoniálu v letošním roce přidávat na ceremoniálu v roce příštím.

Zeman dříve řekl, že je to „ostuda a zbabělost“ takto rušit aspekt státního svátku. Je to tedy podle vás zneuctění svátku?
Tak bych to nebral. Státní svátek je ale třeba nějak připomenout. Když bychom nechali ten den projít zcela v tichosti, do ztracena, bylo by to špatně. Je důležité si ten den připomenout symboly, třeba státní vlajkou, ostatními poctami. Někomu to to může připadat, že jde pouze o barevnost našich všedních životů, ale právě o to jde. Abychom rozlišili sváteční den od všedního.

Jak si tedy svátek letos připomeneme?
Bude to mít tři aspekty, tedy slavnostní střídaní stráží, slavnostní zahrání státní hymny a nasvícení Hradu v barvě trikolory. Střídání stráží je vždy slavnostní, státní hymna se pochopitelně také vždy hraje slavnostně. Pokud jde o nasvícení hradu v barvě trikolory, je tomu tak v každý státní svátek. Jde o věci, které se s hradem pojí automaticky. 

Pokud jde o projev pana prezidenta v televizi, během první republiky prezident Masaryk žádný veřejný projev neměl. On měl projev k hostům, které zval na Hrad. V moderní době tomu propůjčil notu, že prezident vystupuje s projevem, který je hlavní, stěžejní a kromě nového roku ten jediný další, kdy prezident mohl oslovit národ, aniž by ho někdo zastavil. Prostě prezidentský projev, který měl třeba odkrýt prezidentovu vizi, směřování, to platilo za Václava Havla a za Václava Klause.


A současný prezident Zeman?
Prezident Miloš Zeman propůjčil těm projevům trošku jinou notu. Nejsou to takové ty velké, prezidentské projevy, jsou to spíš projevy, které se týkají vyznamenaných osobností. Celkově nyní akcentujeme na 28. října především předávání vyznamenání, ač nejde o jediný aspekt svátku.  Myslím ale, že prezidenti v budoucnu využijí síly 28. října k tomu, aby národ oslovili. Je to velký instrument oslovit národ v době, kdy mu je těžko, jako je třeba současná pandemická situace.

Pan Zeman mívá teď projevy poměrně často. Může tedy tento být něčím speciální?
Je to připomenutí, že jsme všichni součástí jednoho národa. Máme svou historii a každý jedinec je důležitou součástí řetězu, který má návaznost na budoucnost a na minulost. Proto se často připomínají slavné okamžiky naší národní historie, abychom se s nimi dokázali identifikovat, abychom je dokázali rozpoznat a poznali jejich hloubku a význam. 28. říjen je ideální příležitostí připomenout Čechům, Moravanům, Slezanům, že zažíváme krušné chvíle, ale že ty zažívali i naši předci, a protože se nevzdali, tak své pozice obhájili. Je na nás, abychom dokázali to samé dnes.

Zrušeno kvůli pádu stavby

Stalo se už někdy v minulosti, že by bylo předávání zrušené?
První je třeba říct, že ačkoliv v dnešní době spojujeme státní svátek 28. října dominantně s udělením státních vyznamenání, vždy to tak nebylo. Státní svátek jsou narozeniny republiky, je to významný den, kdy si připomínáme vznik samostatného českého státu v roce 1918. První republika vnímala 28. říjen jako hlavní státní svátek, ale s vyznamenáním ho úplně nespojovala. 

Oslavy státního svátku pochopitelně zahrnují i jiné aspekty a vždy zahrnovaly, slavnostní shromáždění, defilé, přehlídky. Dnes to tak je jen, když máme kulaté jubileum, ale za první republiky to bylo každý rok, vyvěšování státních vlajek. Dříve to byly také projevy prezidenta vůči diplomatickému sboru, slavnostní jízda Prahou, sokolské průvody, to je všechno první republika.

A jak to tedy bylo s rušením slavností?
Během první republiky došlo dvakrát ke zrušení oslav státního svátku, dokonce ke zrušení státního svátku samotného. V roce 1928, při desátém výročí vzniku republiky, byly oslavy přerušeny tragédií, kdy se v Praze na Poříčí zhroutila stavba obchodního domu. Na této stavbě nebyly dodrženy všechny postupy, neboť se pospíchalo, aby se stavba stihla právě k tomu desátému výročí republiky dodělat. Kvůli tomuto spěchu došlo k neštěstí, v sutinách bylo pohřbeno několik desítek dělníků. Proto tehdy prezident Masaryk rozhodl, že oslavy budou radikálně změněny, aby reflektovaly toto neštěstí.

V říjnu roku 1938, tedy krátce po podpisu Mnichovské dohody, byl státní svátek zrušen. Tehdy prezident Beneš abdikoval a odletěl z republiky do exilu. Ještě nebyl zvolen nový prezident a vláda tehdy rozhodla 11. října, že státní svátek bude zrušen a bude to obyčejný den. Přesto byli lidé povzbuzováni, aby si připomněli 28. říjen tím, že třeba nosili červené kravaty, bílé kravaty nebo modré šátky, prostě oblečení v národních barvách.

Já první republiku vyzdvihuji proto, že během té doby byl státní svátek opravdu oslavován. 28. říjen měl potom bohužel smutnou historii, protože za války byl zrušen, po ní byl opět obnoven, ale udělali z něho komunisté takzvaný den znárodnění. Vrátili jsme se k němu až v polovině 80. let, těsně před sametovou revolucí, kdy byl 28. říjen opět prohlášen státním svátkem. V novodobé historii už ho pochopitelně ctíme a respektujeme.

Za socialismu tedy vypadal ten svátek jak?
K 28. říjnu jsme se chovali trochu macešsky. Oni chtěli, aby ten prvotní význam, tedy vznik samostatného Československa, idea Masaryka, pojítko k dalším velkým mužům politické scény, 20. let, aby bylo zpřetrháno. Proto se snažili spojit 28. říjen se dnem znárodnění. Byla snaha odejmout tomu dni statut státního svátku, což se podařilo až někdy v 60. letech. Mimochodem na státní svátek 28. října 1960 se vyhlásila federace. Takže se opět lehce zneužil státní svátek k tomu, aby se ten den překryl něčím novým, aktuálním, co zahladí stopy po první republice. To se ale nepodařilo, proto byl v roce 1988 státní svátek znovu obnoven.

Povinné slavení za první republiky

Jaký byste řekl, že má dnes celý ten akt předávání vyznamenání smysl pro občany? Je to pořád vnímáno jako oslava republiky?
Já jsem zastával pozici šéfa protokolu Kanceláře prezidenta republiky za všech tří polistopadových prezidentů, a musím říct, že všichni měli k tomuto svátku hluboký respekt. Věděli, že každá země na světě má své narozeniny, svůj den, svůj státní svátek. My slavíme 28. října jako pokojný převrat. Tehdy Masaryk ani Kramář neplánovali, že 28. října bude ten den. Lidé se spontánně shromáždili v ulicích a tam byl opět spontánně vyhlášen samostatný stát. Velká neznámá tehdy byla nad tím, co budou dělat rakouské úřady, v Praze byli pořád ještě uherští vojáci. Mohli napochodovat do ulic a zjednat pořádek. Ale ani četnictvo ani armáda se k tomu tehdy neuchýlili. Náš stát vznikl v pokojné atmosféře. To jsou věci, které se mohou zdát jako drobnosti, ale kdyby došlo k opačnému postupu, tak bychom na ten den vzpomínali asi s jinými pocity.

V dnešní době to není jen o státních vyznamenáních, ač se to tak vnímá. Češi mají k oslavám státních svátků různé přístupy, možná by byli mnozí překvapení, když by věděli, jak dogmaticky se vyžadovalo slavení státního svátku za první republiky. Byla to nařízení, musely se dávat zpětné zprávy, jak byla oslava provedena. To byla snaha ten svátek etablovat v myslích a v životech občanů.

Dnes máme odpor k vyvěšování vlaječek z doby totality, kdy musely být vlaječky některé dny vyvěšovány a kontrolovalo se to. To se ale kontrolovalo i za první republiky, jestli lidé pamatují na svůj stát tím, že vyvěsí vlajku či nosí trikoloru. A třeba to je aspekt, který mně hrozně chybí. Letos na konci března uběhlo sto let od okamžiku, kdy byla uzákoněna podoba naší státní vlajky. To je jediný státní symbol, který během těch 102 let zůstal beze změny. Ta vlajka je krásná, je výjimečná. A ve své podstatě si myslím, že je škoda, že lidé více nevyvěšují státní vlajky, a moc bych si přál, aby na to bylo pamatováno.

V Praze se znovu protestuje. Prymulo, písnička skončila, zpívají lidé

Čím ještě mohou lidé i v této situaci svátek oslavit, kromě vyvěšení vlajky?
Víte, ta vlajka je úžasný symbol, je to neverbální symbol, který když jsme někde v zahraničí a vidíme ho, tak si vzpomeneme na domov. Automaticky k ní jdeme, i když jsme tisíce kilometrů od domova, protože je to část naší identity. Nejen v den, kdy se slaví sportovní vítězství. Ta vlajka by měla být otázkou naší spontánní reakce i v jiných případech, je to o vlastenectví. Když si vzpomenete na listopad 1989, kdy desítky, možná stovky vlajek vlály nad hlavami davů na Václavském náměstí nebo na Letné, to bylo přesně o tom. Lidé, aniž by museli říkat jakékoliv jiné slovo, tak když měli tu vlajku v ruce nebo trikoloru na klopě, tak se hlásili ke své zemi.

Vlajka je opravdu velice důležitý symbol. Jiné věci? Já si myslím, že by bylo dobré podávat i na školách 28. říjen více jako den pokojného převratu. Ono se to zdá jako malicherná věta, ale není. Bylo to na konci světové války a nikdo nezaplatil ani kapkou krve v ten den, stejně jako při sametové revoluci.

Navržená vláda Petra Fialy

Předseda vlády: Petr Fiala, ministr vnitra: Vít Rakušan, ministr pro místní rozvoj a digitalizaci: Ivan Bartoš, ministr zemědělství: Zdeněk Nekula, ministr financí: Zbyněk Stanjura, ministr zdravotnictví: Vlastimil Válek, ministr školství: Petr Gazdík, ministr práce a sociálních věcí: Marian Jurečka, ministryně obrany: Jana Černochová, ministr spravedlnosti: Pavel Blažek, ministr průmyslu a obchodu: Jozef Síkela, ministr dopravy: Martin Kupka, ministr zahraničí: Jan Lipavský, ministryně životního prostředí: Anna Hubáčková, ministr kultury: Martin Baxa, ministr pro evropské záležitosti: Mikuláš Bek, ministr pro legislativu: Michal Šalomoun, ministryně pro vědu a výzkum: Helena Langšádlová.

  • Nejčtenější

Ze Zemana si utahují dál. I z Schillerové v latexu. Flégr na ptáka odpověděl

Jmenování předsedy ODS Petra Fialy novým premiérem, při kterém byl nakažený prezident Miloš Zeman izolován ve skleněné...

KOMENTÁŘ: Sorry, ten váš diskutér exnul. Sbalte si jeho věci a odneste si je

Premium Ve středu po zasedání krajského krizového štábu Ústeckého kraje zazněla prosba od hejtmana Jana Schillera, aby novináři...

Rodina ho odvrhla, žil po nemocnicích. Teď se opuštěný Štístko dočkal mámy

Premium Chlapeček, ke kterému se nikdo nechtěl znát, stráví letošní Vánoce u pěstounky. Po roce zapomnění, po roce osamělého...

Očkovat se? Přes vaše mrtvoly. Na Letné tisíce lidí protestovaly proti opatřením

Asi tři tisíce lidí se sešly v neděli odpoledne v Praze na Letné, aby protestovaly proti vládním covidovým opatřením....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Objevili jsme příčinu tvorby krevních sraženin po AstraZenece, hlásí vědci

Krevní sraženiny, které se u lidí vzácně objevily po očkování vakcínou společnosti AstraZeneca, vyvolaly velké...

Blogera připravil lajdáctvím o nohu, další zranil. Za nehodu dostal podmínku

Premium S podmínkou na pět let odešel od soudu čtyřiačtyřicetiletý Moldavan. V červenci 2019 způsobil na obchvatu Chrudimi...

Přes víkend zemřou všichni z JIP. Sestra vypráví o práci v době covidu

Premium Markéta Svobodová, hlavní sestra z Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, stojí spolu s dalšími šesti kolegyněmi z...

Android Auto a CarPlay v každém autě. Poradíme vám, jak na to

Premium Chcete používat oblíbenou navigační aplikaci na displeji v autě místo telefonu? Přečtěte si, jak to udělat a neutratit...

  • Další z rubriky

Do USA jen s negativním testem ne starším než den. Platí to i pro očkované

Do Spojených států je očkovaným vstup nově povolen jen s negativním testem na covid, který není starší než jeden den. V...

Šťastné covidové. Češi o Vánocích vynechají mše, omezí návštěvy i nákupy

Dosluhující ministr zdravotnictví Adam Vojtěch označil Vánoce za rizikové. Jeho resort proto chystá doporučení, jak se...

KOMENTÁŘ: Jak může Fiala využít toho, že je profesí politolog

Premium Před Petrem Fialou, který je v čele nové vlády, teď stojí mnoho výzev. Vzhledem ke své původní profesi by totiž mohl...

Z kapky krve odhalí i svalovou atrofii. Novinka pomůže u novorozenců

Testování na potenciální zdravotní problémy u novorozenců se od ledna rozroste o další vzácné nemoci. Rodiče budou moci...

Žena u porodu dítěte kamarádky zjistila, že ho má s jejím manželem

Osmadvacetiletá Hailey Custerová z Arizony zažila nepříjemný šok, když pomáhala přivést na svět dítě nejlepší...

Psychopati za volantem: pozor na dodávky, elektromobily a bouráky dvou značek

Beránci ve škodovkách a predátoři v bavorácích? Výběr auta o vás může prozradit víc, než byste možná chtěli. Ať už se...

Divadlo stahuje představení. Autor trvá na černošském herci, Sokol nestačí

Obsazením černošského herce si nově podmiňuje britský autor Martin McDonagh inscenování své hry Ujetá ruka (Behanding...

Moje tetování nad rozkrokem vyznívá vulgárně, stěžovala si paní

Nebylo tak úplně promyšleno, kvůli přemíře alkoholu vlastně nebylo ani zamýšleno. Tetování vyznívá explicitně sexuálně,...

Ve StarDance předčasně skončil Mirai Navrátil

Ještě před sobotním večerem StarDance je jasné, že se s taneční soutěží musí rozloučit zpěvák Mirai Navrátil. Vyšel mu...