Sobota 28. listopadu 2020, svátek má René
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Sobota 28. listopadu 2020 René

Říjen bez ceremoniálu už byl a i nepředané vyznamenání má hodnotu, říká Forejt

  15:47
Oslavy státního svátku výročí vzniku samostatné československé republiky letos probíhají pod rouškou epidemie koronaviru. Podle bývalého šéfa hradního protokolu Jindřicha Forejta je nutné si svátek připomenout, žádná „správná“ podoba ale není. „Je důležité si ten den připomenout symboly,“ říká.

Bývalý hradní protokolář Jindřich Forejt v diskusním pořadu Rozstřel. (13. srpna 2020) | foto:  David Neff, MAFRA

Kvůli koronaviru se zrušilo slavnostní předávání státních vyznamenání. Místo toho Pražský hrad jen zveřejní na svých webových stránkách seznam jmen. Jak takové rozhodnutí hodnotíte?
Pokud vydala vláda nějaké dispozice, které se musí dodržovat a které mají dodržovat všichni občané, ceremoniál by překročil únosnou hranici. V rámci stávajícího stavu to bylo asi jediné možné rozhodnutí.

Oslavy v čase koronaviru

Jakou hodnotu má udělení vyznamenání, aniž by bylo předáno?
I tak to má velkou hodnotu. Na předávacím dekretu bude stejně napsané, že se vyznamenání uděluje či propůjčuje k 28. říjnu 2020. Kdy se předají insignie s tím titulem, to už je technická věc.

Vyznamenání se tradičně udělují na konci kariéry či akademického působení za všechno, co se během toho profesního života odehrálo. My k nim navíc máme jen velmi opatrný přístup, uděluje se jich pár. Prezident Zeman i bývalý prezident Václav Klaus je dávají jen několika desítkám osobností. Prezident Václav Havel jich dával víc, oceňoval ty, kteří byli v předchozích letech nespravedlivě perzekvováni. Bezkonkurenčně nejvíce vyznamenání dal během svého mandátu prezident Tomáš Garrigue Masaryk, on je rozdával po stovkách kusů, protože to chápal tak, že jejich prostřednictvím šíří slávu a jméno nového státu.

Jen pieta bez ceremoniálu. Na Vítkov dorazili Zeman, Babiš i Vystrčil

Prezident Zeman propagoval variantu, kdy by předávání proběhlo, ale jen v komorní podobě. Přítomni na Hradě by byli jen vyznamenaní, chyběli by naopak třeba politici.

Žádný ceremoniál není diktován zákonem tak, aby měl ustálenou podobu. Na druhou stranu, když bych chtěl dostát tomu, jak se ten ceremoniál odehrává podle zvyklostí posledních pětadvaceti let, tak v tom obrovském Vladislavském sále pod obří klenbou, v mohutném prostoru, kde i 300 hostů je málo, jen malá skupinka lidí by působila spíše trýznivě, než slavnostně. Potom by bylo tedy třeba zvolit jiné prostory, a to by vyznamenaní mohli mít pocit, že jej dostali v méně slavnostním rámci, než v jiných letech.

Když jsou tento rok oslavy jen v osekané podobě, měly by to ty v příštím roce reflektovat a být třeba větší?
Ne. Nikde není definováno, jak se má slavit státní svátek, jestli to má být velká oslava, případně co to vůbec znamená. Oslavy státního svátku se nekoncipují v definicích, ale spíše v symbolice jednotlivých bodů programu. A já si nemyslím, že bychom měli z důvodu absence ceremoniálu v letošním roce přidávat na ceremoniálu v roce příštím.

Zeman dříve řekl, že je to „ostuda a zbabělost“ takto rušit aspekt státního svátku. Je to tedy podle vás zneuctění svátku?
Tak bych to nebral. Státní svátek je ale třeba nějak připomenout. Když bychom nechali ten den projít zcela v tichosti, do ztracena, bylo by to špatně. Je důležité si ten den připomenout symboly, třeba státní vlajkou, ostatními poctami. Někomu to to může připadat, že jde pouze o barevnost našich všedních životů, ale právě o to jde. Abychom rozlišili sváteční den od všedního.

Jak si tedy svátek letos připomeneme?
Bude to mít tři aspekty, tedy slavnostní střídaní stráží, slavnostní zahrání státní hymny a nasvícení Hradu v barvě trikolory. Střídání stráží je vždy slavnostní, státní hymna se pochopitelně také vždy hraje slavnostně. Pokud jde o nasvícení hradu v barvě trikolory, je tomu tak v každý státní svátek. Jde o věci, které se s hradem pojí automaticky. 

Pokud jde o projev pana prezidenta v televizi, během první republiky prezident Masaryk žádný veřejný projev neměl. On měl projev k hostům, které zval na Hrad. V moderní době tomu propůjčil notu, že prezident vystupuje s projevem, který je hlavní, stěžejní a kromě nového roku ten jediný další, kdy prezident mohl oslovit národ, aniž by ho někdo zastavil. Prostě prezidentský projev, který měl třeba odkrýt prezidentovu vizi, směřování, to platilo za Václava Havla a za Václava Klause.


A současný prezident Zeman?
Prezident Miloš Zeman propůjčil těm projevům trošku jinou notu. Nejsou to takové ty velké, prezidentské projevy, jsou to spíš projevy, které se týkají vyznamenaných osobností. Celkově nyní akcentujeme na 28. října především předávání vyznamenání, ač nejde o jediný aspekt svátku.  Myslím ale, že prezidenti v budoucnu využijí síly 28. října k tomu, aby národ oslovili. Je to velký instrument oslovit národ v době, kdy mu je těžko, jako je třeba současná pandemická situace.

Pan Zeman mívá teď projevy poměrně často. Může tedy tento být něčím speciální?
Je to připomenutí, že jsme všichni součástí jednoho národa. Máme svou historii a každý jedinec je důležitou součástí řetězu, který má návaznost na budoucnost a na minulost. Proto se často připomínají slavné okamžiky naší národní historie, abychom se s nimi dokázali identifikovat, abychom je dokázali rozpoznat a poznali jejich hloubku a význam. 28. říjen je ideální příležitostí připomenout Čechům, Moravanům, Slezanům, že zažíváme krušné chvíle, ale že ty zažívali i naši předci, a protože se nevzdali, tak své pozice obhájili. Je na nás, abychom dokázali to samé dnes.

Zrušeno kvůli pádu stavby

Stalo se už někdy v minulosti, že by bylo předávání zrušené?
První je třeba říct, že ačkoliv v dnešní době spojujeme státní svátek 28. října dominantně s udělením státních vyznamenání, vždy to tak nebylo. Státní svátek jsou narozeniny republiky, je to významný den, kdy si připomínáme vznik samostatného českého státu v roce 1918. První republika vnímala 28. říjen jako hlavní státní svátek, ale s vyznamenáním ho úplně nespojovala. 

Oslavy státního svátku pochopitelně zahrnují i jiné aspekty a vždy zahrnovaly, slavnostní shromáždění, defilé, přehlídky. Dnes to tak je jen, když máme kulaté jubileum, ale za první republiky to bylo každý rok, vyvěšování státních vlajek. Dříve to byly také projevy prezidenta vůči diplomatickému sboru, slavnostní jízda Prahou, sokolské průvody, to je všechno první republika.

A jak to tedy bylo s rušením slavností?
Během první republiky došlo dvakrát ke zrušení oslav státního svátku, dokonce ke zrušení státního svátku samotného. V roce 1928, při desátém výročí vzniku republiky, byly oslavy přerušeny tragédií, kdy se v Praze na Poříčí zhroutila stavba obchodního domu. Na této stavbě nebyly dodrženy všechny postupy, neboť se pospíchalo, aby se stavba stihla právě k tomu desátému výročí republiky dodělat. Kvůli tomuto spěchu došlo k neštěstí, v sutinách bylo pohřbeno několik desítek dělníků. Proto tehdy prezident Masaryk rozhodl, že oslavy budou radikálně změněny, aby reflektovaly toto neštěstí.

V říjnu roku 1938, tedy krátce po podpisu Mnichovské dohody, byl státní svátek zrušen. Tehdy prezident Beneš abdikoval a odletěl z republiky do exilu. Ještě nebyl zvolen nový prezident a vláda tehdy rozhodla 11. října, že státní svátek bude zrušen a bude to obyčejný den. Přesto byli lidé povzbuzováni, aby si připomněli 28. říjen tím, že třeba nosili červené kravaty, bílé kravaty nebo modré šátky, prostě oblečení v národních barvách.

Já první republiku vyzdvihuji proto, že během té doby byl státní svátek opravdu oslavován. 28. říjen měl potom bohužel smutnou historii, protože za války byl zrušen, po ní byl opět obnoven, ale udělali z něho komunisté takzvaný den znárodnění. Vrátili jsme se k němu až v polovině 80. let, těsně před sametovou revolucí, kdy byl 28. říjen opět prohlášen státním svátkem. V novodobé historii už ho pochopitelně ctíme a respektujeme.

Za socialismu tedy vypadal ten svátek jak?
K 28. říjnu jsme se chovali trochu macešsky. Oni chtěli, aby ten prvotní význam, tedy vznik samostatného Československa, idea Masaryka, pojítko k dalším velkým mužům politické scény, 20. let, aby bylo zpřetrháno. Proto se snažili spojit 28. říjen se dnem znárodnění. Byla snaha odejmout tomu dni statut státního svátku, což se podařilo až někdy v 60. letech. Mimochodem na státní svátek 28. října 1960 se vyhlásila federace. Takže se opět lehce zneužil státní svátek k tomu, aby se ten den překryl něčím novým, aktuálním, co zahladí stopy po první republice. To se ale nepodařilo, proto byl v roce 1988 státní svátek znovu obnoven.

Povinné slavení za první republiky

Jaký byste řekl, že má dnes celý ten akt předávání vyznamenání smysl pro občany? Je to pořád vnímáno jako oslava republiky?
Já jsem zastával pozici šéfa protokolu Kanceláře prezidenta republiky za všech tří polistopadových prezidentů, a musím říct, že všichni měli k tomuto svátku hluboký respekt. Věděli, že každá země na světě má své narozeniny, svůj den, svůj státní svátek. My slavíme 28. října jako pokojný převrat. Tehdy Masaryk ani Kramář neplánovali, že 28. října bude ten den. Lidé se spontánně shromáždili v ulicích a tam byl opět spontánně vyhlášen samostatný stát. Velká neznámá tehdy byla nad tím, co budou dělat rakouské úřady, v Praze byli pořád ještě uherští vojáci. Mohli napochodovat do ulic a zjednat pořádek. Ale ani četnictvo ani armáda se k tomu tehdy neuchýlili. Náš stát vznikl v pokojné atmosféře. To jsou věci, které se mohou zdát jako drobnosti, ale kdyby došlo k opačnému postupu, tak bychom na ten den vzpomínali asi s jinými pocity.

V dnešní době to není jen o státních vyznamenáních, ač se to tak vnímá. Češi mají k oslavám státních svátků různé přístupy, možná by byli mnozí překvapení, když by věděli, jak dogmaticky se vyžadovalo slavení státního svátku za první republiky. Byla to nařízení, musely se dávat zpětné zprávy, jak byla oslava provedena. To byla snaha ten svátek etablovat v myslích a v životech občanů.

Dnes máme odpor k vyvěšování vlaječek z doby totality, kdy musely být vlaječky některé dny vyvěšovány a kontrolovalo se to. To se ale kontrolovalo i za první republiky, jestli lidé pamatují na svůj stát tím, že vyvěsí vlajku či nosí trikoloru. A třeba to je aspekt, který mně hrozně chybí. Letos na konci března uběhlo sto let od okamžiku, kdy byla uzákoněna podoba naší státní vlajky. To je jediný státní symbol, který během těch 102 let zůstal beze změny. Ta vlajka je krásná, je výjimečná. A ve své podstatě si myslím, že je škoda, že lidé více nevyvěšují státní vlajky, a moc bych si přál, aby na to bylo pamatováno.

V Praze se znovu protestuje. Prymulo, písnička skončila, zpívají lidé

Čím ještě mohou lidé i v této situaci svátek oslavit, kromě vyvěšení vlajky?
Víte, ta vlajka je úžasný symbol, je to neverbální symbol, který když jsme někde v zahraničí a vidíme ho, tak si vzpomeneme na domov. Automaticky k ní jdeme, i když jsme tisíce kilometrů od domova, protože je to část naší identity. Nejen v den, kdy se slaví sportovní vítězství. Ta vlajka by měla být otázkou naší spontánní reakce i v jiných případech, je to o vlastenectví. Když si vzpomenete na listopad 1989, kdy desítky, možná stovky vlajek vlály nad hlavami davů na Václavském náměstí nebo na Letné, to bylo přesně o tom. Lidé, aniž by museli říkat jakékoliv jiné slovo, tak když měli tu vlajku v ruce nebo trikoloru na klopě, tak se hlásili ke své zemi.

Vlajka je opravdu velice důležitý symbol. Jiné věci? Já si myslím, že by bylo dobré podávat i na školách 28. říjen více jako den pokojného převratu. Ono se to zdá jako malicherná věta, ale není. Bylo to na konci světové války a nikdo nezaplatil ani kapkou krve v ten den, stejně jako při sametové revoluci.

  • Nejčtenější

Česko ve 3. stupni: hospody do 22:00, boty v karanténě, kadeřník s omezením

Ministerstvo průmyslu a obchodu doplnilo upřesnění k chodu protiepidemického systému, kterými by se měl řídit provoz...

Zákazům navzdory. Hospoda v Praze přivítala štamgasty, zasahovala policie

Pražská restaurace Šeberák se ve čtvrtek otevřela zákazníkům. Úplně jako za časů před koronavirovými opatřeními,...

Cizinci vtrhli na nákupy bez košíků a roušek, pravidla vysvětlovala policie

Hlídky státní i městské policie zasahovaly v pondělí navečer v plzeňském Kauflandu, kam vtrhlo několik desítek cizinců...

Do restaurace Šeberák opět přišli lidé. O víkendu se chystá otevřít další bar

Do pražské restaurace Šeberák v pátek opět dorazili lidé. Podnik se poprvé otevřel navzdory zákazu již ve čtvrtek....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Dva parametry se zhoršily. Není jasné, zda už rozvolníme, řekl Hamáček

Počty nakažených a další parametry hodnotící epidemii covidu-19 neklesají tak rychle, jak by si všichni přáli, řekl...

Den se zaměstnanci pohřební služby: poslední rozloučení má dnes jiná pravidla

Premium MF DNES rozptyluje mýty o pohřebnictví v době koronaviru. Pohřeb do země možný je, i když se úplně nedoporučuje. O čem...

Jak vydržet v ledové vodě? Finta je jednoduchá, popisují otužilci

Premium Klepat se zimou tak, že si nedokážete zavázat ani tkaničky u bot, a přitom se tomu smát? I to dokáže koupání v ledové...

Miliardář Dědek o Pardubicích, krizi, (ne)fungování extraligy i Jágrovi

Premium Jeho jmění se odhaduje na čtyři miliardy korun, podle magazínu Forbes je 54. nejbohatší Čech. Na přelomu roku se Petr...

  • Další z rubriky

Debaty opilců na pavlači a hudba nahlas. Lidé doma častěji pořádají večírky

Zavřené restaurace a zákaz nočního vychází. I to přispívá k tomu, že lidé častěji popíjí či pořádají večírky doma....

Ředitel Motola Ludvík má covid-19. Spíš je to jak zápal plic, popsal Ludvík

Ředitel pražské Fakultní nemocnice v Motole Miloslav Ludvík měl pozitivní test na nemoc covid-19. Byl hospitalizován na...

V Praze policie rozháněla nelegální párty, účastnilo se jí přes sto lidí

Policisté museli v noci na sobotu zasahovat v centru Prahy kvůli nelegální párty. Konala se v klubu v Anenské ulici,...

Otevřeme? Hospody se chystají na pondělní start, nakupují sudy a doufají

Židle naskládané na stolech, zhasnuto a vypnuté topení. Hostinec U Kohouta v centru Hradce Králové šetří, kde se dá....

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Jsem znechucená, říká Eva Burešová, kterou vyfotili s Forejtem z MasterChefa

Eva Burešová (27) a Přemek Forejt (33) byli společně vyfoceni, jak vycházejí z domu, kde herečka bydlí. Hvězda seriálu...

Ordinace v růžové zahradě za půl roku skončí, co seriál nahradí?

Po více než patnácti letech od okamžiku, kdy padla první klapka, začal tvůrčí tým seriálu Ordinace v růžové zahradě 2...

Příběh Denisy: Manžel mě ignoruje, mám dva milence

S manželem jsme svoji osm let, máme dvě děti. S tím mladším jsem teď doma. Muž je věčně v práci a na nás nemá čas....

Tahák: 20 klávesových zkratek, o nichž jste možná neměli ani potuchy

Uživatelé Windows jistě znají notoricky známé klávesové zkratky jako Alt + F4, Alt + Tab, Windows + E, Windows + C,...

Kapitán je na tahu, bude šach mat, oznámil po líbánkách Pavel své ženě

Psycholožka, terapeut a genetička vybrali na základě testů i DNA mezi více než patnácti sty přihlášenými jednotlivci...