Vojtěch na ministerstvo financí dorazil s Babišem po jednání Rady vlády pro koordinaci politiky v oblasti závislostí. Novinářům před budovou ministerstva sdělil, že hlavním bodem jednání o rozpočtu bude otázka investic do nemocnic i strojového vybavení.
Jeho slova předseda vlády potvrdil. „Prioritou jsou investice, hlavně v Praze, nejlepší přístroje a nejlepší laboratoře,“ dodal.
„Pak je tu otázka podpory takzvaných rezidenčních míst, to znamená specializačního vzdělávání mladých lékařů, zejména praktických lékařů. A otázka elektronizace zdravotnictví, což je velká priorita, na kterou také potřebujeme mít zajištěné prostředky,“ přiblížil Vojtěch.
Investice plánuje resort zdravotnictví i do podpory dětské psychiatrie. „Bavíme se, řekněme, o nějakých jednotkách miliard korun, ale uvidíme, samozřejmě, jaký bude výsledek,“ řekl ministr k jednání o rozpočtu, do kterého očekává zapojení Babiše.
Samotné jednání se Schillerovou se podle Vojtěcha financování zdravotní péče netýkalo. „Řešili jsme čistě rozpočet našeho ministerstva,“ řekl.
Jako klíčové investice poté uvedl výstavbu moravskoslezského onkologického centra ve fakultní nemocnici Ostrava, modernizaci dětské psychiatrické nemocnice, zejména v Kupařanech, novou dětskou psychiatrickou nemocnici v Lounech a investice do fakultních nemocnic v Olomouci a v Hradci Králové.
Důležitým bodem byla také elektronizace zdravotnictví. „Potřebujeme navazující financování, abychom byli schopni realizovat plánované projekty v oblasti elektronizace,“ doplnil s tím, že by na tuto oblast měla být přidělena částka 400 milionů korun.
Zvýšení výdajů na kulturu
Klempíř před jednáním uvedl, že bude usilovat o zvýšení výdajů ministerstva z letošních 17,6 miliardy korun. Nechtěl však předjímat, zda se mu podaří dosáhnout na 20 miliard korun, o kterých mluvil v červnu.
„Já mám velice pozitivní zprávu pro celou kulturu, která je pro nás srdcem. Mnoho lidí dříve říkalo, že tato vláda je jaksi nekulturní. Já mám úplně opačnou zprávu. My jsme s paní ministryní financí a vicepremiérkou dojednali prakticky všechno, co jsme potřebovali,“ sdělil Klempíř po jednání se Schillerovou.
Vláda kývla na konec poplatků ČT a Českému rozhlasu, chce jim dát méně peněz |
Ministr kultury zároveň ocenil podporu ministryně. „Jsem jí vděčný,“ doplnil. Konkrétní částku ale odmítl sdělit. „Ještě se stále dokreslují podrobnosti, ale můžu vám říct pozitivní zprávu. Kultura skutečně rozhodně nebude bita,“ řekl.
Zda součástí rozpočtu na příští rok budou i peníze na státní financování České televize a Českého rozhlasu, mělo podle Klempíře vyplynout až z jednání se Schillerovou. Na tiskové konferenci však sdělil, že na podobné otázky odpoví až po zasedání koaliční rady.
Budoucnost veřejnoprávních médií navíc podle jeho slov s ministryní nakonec neprobírali, jejich financování by však v budoucnu mohlo jít ze všeobecné finanční správy. „Opravdu o tom nebyla řeč. Řeč byla jenom čistě o financování kultury. Českou televizi a Český rozhlas jsme zatím nechali na další diskuzi,“ sdělil. Vláda plánuje zrušit koncesionářské poplatky.
Mrázová jednala o bydlení i úvěrech pro mladé
Další na programu jednání byla ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ani ona však neuvedla přesnou částku, se kterou by její resort hospodařil. „Bude to přes 5,5 miliardy a ještě tam máme některé věci, které potřebujeme dojednat. Předpokládáme 5,5 až 5,7 miliardy korun,“ uvedla.
Hlavními tématy schůzky byly podle slov ministryně nový úřad rozvoje území, oblast bydlení, finanční prostředky na zvýhodněné úvěry pro mladé rodiny a investiční a provozní příspěvek horské službě.
Po Mrázové měl na ministerstvo financí dorazit i ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO), který se však omluvil z důvodu nemoci. Podle informací médií se se Schillerovou s největší pravděpodobností setká v pondělí.
Juchelka slíbil po jednání u Schillerové jedno z nejvyšších přidání na platy |
V průběhu dne se tak u Schillerové postupně vystřídají dále ministři zdravotnictví, dopravy, obrany a životního prostředí. Schillerová s nimi projedná i seznam požadavků, které od jednotlivých ministerstev už obdržela.
„Mám samozřejmě nějaký seznam požadavků. S panem premiérem jsme se teď sešli už asi třikrát, takže priority máme jasné. Pro nás je prioritou dopravní infrastruktura a zdravotnictví, teď se bavíme i o suchu. Do těchto věcí ale vstupují evropské peníze,“ uvedla po pondělním zasedání vlády.
Bednárik je připraven spořit
Ministr dopravy Ivan Bednárik potřebuje nejvíce financí na infrastrukturní stavby. „Jde o stavby dopravní infrastruktury jako takové, s nejvyšším multiplikačním efektem, který pomůže české ekonomice,“ uvedl.
Zároveň však přiznal, že žádné „nadpožadavky“ nemá. Jeho prioritou zůstává naplnění požadavků z hospodářské strategie 2.0 a programového prohlášení vlády.
Naopak je ministr připraven šetřit na provozních výdajích budov jeho resortu či na mzdách. „Taky to prokazuji doposud, za těch 8 měsíců na to jsem připraven. Taky jsem připraven dodávat v soutěžích levnější výsledky, to se také prokazuje už za těch 8 měsíců,“ doplnil.
České dráhy reagují na kritiku od Okamury. Toaletního papíru máme dost, vzkazují |
V některých oblastech se Bednárik se Schillerovou neshodl. Podle ministra za to však mohou investice, které byly vysoutěženy v minulosti. „Ten dopad na rozpočet uvidíme v příštích letech. Já mám problém, že musím dostavět to, co bylo vysoutěženo, ještě jinak, než jak to soutěžíme dnes, kde už prokazatelně máme úspory,“ uvedl s tím, že největší diskuze byla o tom, „proč tolik miliard stojí tohle nebo tohle“.
Jednání s Juchelkou o důchodech
Jednání začala už v úterý. První rozhovory vedla Schillerová s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou. Hlavním tématem byla valorizace důchodů.
Zákonná valorizace penzí vychází na tři sta korun. „Já budu usilovat o to, aby byla o něco vyšší. Z těch 300 korun by se to mělo navýšit na 590 korun. To je maximum, které vláda může dát. Pohybovat se můžeme právě mezi těmito dvěma hranicemi – 300 až 590 korun,“ popsal Juchelka. Celkově přitom jde o 7,75 miliardy korun.
Postupně za Schillerovou dorazilo dalších šest členů vlády, a to vicepremiér Karel Havlíček, ministr zahraničí Petr Macinka, ministr školství Robert Plaga, ministr vnitra Lubomír Metnar, ministr zemědělství Martin Šebestyán a ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný.
