Test z němčiny dělalo celkem 1561 maturantů, z toho pouze 988 studentů uspělo. To je v porovnání s loňským rokem zhoršení o 18 procent.
„Letošní didaktický test z němčiny byl pro žáky z odborných škol nepřiměřeně náročný. Obtížnost testu v některých částech přesáhla požadovanou úroveň B 1. Mnozí žáci, kteří v přípravě úspěšně vyřešili většinu testů z minulých let, ten poslední test ani nestačili dokončit,“ sdělila iDNES.cz Hana Nováková, která učí němčinu na střední odborné škole.
Letošní didaktický test byl podle ní náročnější než ty předešlé. Test tvoří poslechová část (40 minut) a čtení s porozuměním textu, na oboje mají žáci dohromady 100 minut.
„Žáci musejí v testech z jazyků pracovat se zbytečně dlouhými články. Nejdelší text v testu z češtiny měl rozsah 1955 znaků, v testu z němčiny byly nejméně dva texty, které byly téměř dvojnásobně delší. Témata textů jsou často odtržená od běžného života maturantů,“ říká Nováková.
Podobný názor má i místopředsedkyně Spolku germanistů a učitelů němčiny Marie Müllerová. „Testy byly příliš těžké. Navíc ničí celkovou přípravu dětí, protože učitelé musí děti na tyto testy připravovat a neučí jazyk tak, jak by chtěli. Učení pak není efektivní a děti nemají němčinu rády,“ říká Müllerová.
Zíka: Neuspěli žáci ze slabších krajů
Odvolaný ředitel Cermat Jiří Zíka, který v pátek skončil ve funkci, argumentuje tím, že se k němčině přihlásilo více maturantů ze středních odborných škol, kteří měli horší výsledky než žáci gymnázií.
„Vypadá to, jako kdyby se vzorek žáků, kteří si zvolili němčinu, rozdělil na dvě naprosto nehomogenní skupiny. Je tam velké množství slabých studentů, kteří nezvládli němčinu, proto se výrazně zvýšila neúspěšnost. Jsou to studenti nástaveb, středních odborných škol, kdežto gymnázia dosahovala stejných nebo lepších výsledků než v loňském roce,“ sdělil iDNES.cz Zíka.
Zároveň si podle něj němčinu vybírali hlavně středoškoláci z ekonomicky slabších a méně lidnatých regionů. „Stabilně je to Ústecký, Karlovarský kraj, tedy celkově výsledkově lepší kraje,“ dodal Zíka.
Němčinářky se domnívají, že je maturitní zkouška nastavena spíše na úroveň gymnazistů. „Úroveň je vysoká, možná je zvládnutelná pro gymnázia, ale rozhodně ne pro střední odborné školy,“ uvedla Müllerová.
Zájem maturovat z němčiny není
O maturitu z němčiny neustále klesá zájem. Zatímco v roce 2011, kdy byly státní maturity spuštěny, si z cizích jazyků němčinu 16,6 procent maturantů, letos už to bylo jen 3,4 procent. Naopak stále více studentů volí angličtinu - letos 94 procent.
„Je logické, že pouze zlomek studentů volí maturitu z druhého cizího jazyka (na našem gymnáziu z němčiny, francouzštiny, ruštiny a španělštiny) ve společné části. Jestliže úroveň státní maturitní zkoušky z cizího jazyka je B1 podle Evropského referenčního rámce, většina studentů volí angličtinu, kterou se učí déle, a tudíž ji ovládají lépe,“ vysvětlila vedoucí předmětové komise cizích jazyků královéhradeckého gymnázia Jiřina Nováková.
Podle Müllerové to souvisí i s tím, že před rokem 2013 nebyl druhý cizí jazyk na základních ani středních školách povinný.
„Spousta škol proto od druhého jazyka odstoupila. Teprve od roku 2013 byla znovu zavedena povinná výuka druhého jazyka na základních školách, ale bohužel ne na všech středních. Žáci si tedy nemusí druhý jazyk vybírat a zůstávají pouze u angličtiny, což mi připadá katastrofální,“ dodala Müllerová.
Zájem o lektory německého jazyka by přitom byl. Jazykové školy se totiž dlouhodobě potýkají s nedostatkem němčinářů. „To je mezi jazykovými školami takový evergreen, rodilí němčináři nikdy nebyli. V byznysu jsem asi šestnáct let a je to pořád stejné,“ říká ředitel jazykové školy Spěváček Martin Hejhal.
