Počet stoletých lidí v posledních letech klesá, meziročně jich v červnu žilo o 60 méně. Velmi vysokého věku se totiž dožívají slabé ročníky, které přišly na svět za první světové války. Tehdy narozených dětí výrazně ubylo. Zatímco před rokem 1910 se podle údajů Českého statistického úřadu v českých zemích rodilo přes 300 tisíc dětí ročně, ve válečných letech to nebyla ani polovina.
Počty stoletých a starších lidí
Zdroj: ČSSZ, evidence vyplácených důchodů |
Nejvíc lidí, kteří mají za sebou sté narozeniny, bydlí v Praze (93). Celkem 78 dlouhověkých žije v Jihomoravském kraji, nejméně jich je v Karlovarském kraji, a to 12. „Z celkového počtu 523 sto a víceletých důchodců je nejvyšší podíl stoletých (189), stosedmiletí jsou čtyři,“ uvedla Renáta Provazníková z České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Od roku 2011 do letoška byl v Česku nejvyšší počet důchodců ve věku 100 a více let v prosinci 2014, kdy toto číslo stouplo na 707. Od té doby se počet žijících lidí z této věkové skupiny snižuje.
ČSSZ vydává statistiky čtvrtletně, vždy za poslední měsíc daného čtvrtletí. Podle předchozí statistiky za březen letošního roku žilo v Česku 537 lidí v takto vysokém věku, z toho 472 žen a 65 mužů. Nejstarší mezi nimi byla žena z Jihomoravského kraje, která se narodila v roce 1908.
Po 100. narozeninách dostávají obyvatelé ČR vyšší důchod. Zvedá se jim o 2 000 korun. Částka má pokrýt výdaje na náročnější péči. Zvýšená penze pro lidi „s deseti křížky“ se zavedla v roce 1969. Na začátku 90. let si století senioři přilepšovali o 400 korun. V lednu 1996 částka vzrostla na 600 korun. Od května 2001 činil příspěvek 1 000 korun a od července 2006 pak 2 000 korun.
