„Druhou nejfrekventovanější příčinu smrti představovaly až do roku 2019 cévní nemoci mozku. V roce 2020 však tuto pozici obsadil covid-19. Ten byl určen jako základní příčina smrti u 10,5 tisíce zemřelých, tedy u 8 procent ze všech zemřelých. Mozkové příhody se 7,6 tisíci zemřelými se posunuly na třetí místo,“ uvedl Marek Rojíček, předseda Českého statistického úřadu. Čtvrté místo následně zaujalo selhání srdce (6,7 tisíce zemřelých), páté pak zhoubný nádor plic (5,3 tisíce).
„Základní příčina úmrtí je definována jako onemocnění nebo zranění, které iniciovalo chorobný řetězec stavů přímo vedoucích ke smrti,“ vysvětlil Rojíček. V dalších 6696 případech pacienti měli chronické onemocnění a covid ke smrti významně přispěl. „Urychlilo to smrt pacienta,“ dodal.
„Zhruba u tří čtvrtin zemřelých se vyskytl na listu o prohlídce zemřelých další závažný stav, který nemoc nevyvolala. I pro lékaře je poměrně obtížné, zejména když jde o lidi ve vyšším věku, stanovit, která příčina přesně vedla ke smrti,“ vysvětlila Terezie Štyglerová, vedoucí oddělení demografické statistiky ČSÚ.
Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou smrti v loňském roce
Úmrtí v důsledku covid-19 se dle Světové zdravotnické organizace (WHO) definuje jako úmrtí v důsledku klinicky odpovídajícího onemocnění u osoby s potvrzenou nebo pravděpodobnou nákazou původcem covid-19, pokud není přítomna jiná příčina úmrtí. |
Chronická ischemická choroba srdeční a covid-19 byly v roce 2020 dvě nejčastější příčiny smrti jak u mužů, tak i u žen. Naopak třetí nejčastější příčinou u žen byly cevní nemoci mozku, u mužů toto místo zaujal zhoubný nádor plic.
Podíl úmrtí na danou příčinu smrti ze všech úmrtí
Tragický konec roku
Celkově podle ČSÚ zemřelo 129 000 lidí, o 15 procent lidí více než v předchozím roce. Nárůst se koncentroval do posledních tří měsíců roku, v těchto měsících v Česku vrcholila druhá vlna epidemie. Například v listopadu zemřelo 15,8 tisíce lidí, podle ČSÚ jen na covid v daném měsíci zemřelo 4,5 tisíce osob. Dalších téměř 14,2 tisíce obyvatel zemřelo jak v říjnu, tak v prosinci.
„V tomto ohledu bohužel rok 2021 bude ještě tragičtější. Neskončilo to prosincem, ale přelilo se to dál do prvních měsíců letošního roku,“ uvedl Rojíček.
Měsíční počty zemřelých na vybrané příčiny smrti v roce 2020
Podle únorové zprávy byl z regionů největší nárůst ve Zlínském kraji. Obvyklé meziroční změny v počtu zemřelých bývají čtyři až pět procent, mezi roky 2019 a 2020 to bylo 15 procent, což je podle statistiků výjimečné nejméně od roku 1950.
Co se týče jednotlivých krajů, byl covid druhou nejčetnější příčinou po chronické ischemické chorobě srdeční byl ve všech krajích s výjimkou krajů Olomouckého a Moravskoslezského. Nejvíce lidí na covid-19 zemřelo na Vysočině, dále v Karlovarském kraji.
Nejčetnější příčiny smrti ve všech krajích
Přímá a nepřímá souvislost
Podle ÚZISu bylo loni celkem nahlášeno 17 235 úmrtí v přímé nebo nepřímé souvislosti s covid-19. Z toho 11 968 záznamů bylo průběžně hlášeno poskytovateli zdravotních služeb do centrálního systému pro řízení epidemie a 5 267 záznamů bylo doplněno následně. Jednalo s e tedy o úmrtí mimo nemocnice - doma či v zařízeních sociální péče.
„Provedené validace a vyhodnocení příčin smrti prokázaly, že v 10 539 případech úmrtí, tedy u 61,1 procent, byl covid-19 také jeho základní příčinou,“ shrnula závěry Šárka Daňková, garantka registru List o prohlídce zemřelého ÚZIS ČR. U zbývajících případů se covid neprokázal jako základní příčina úmrtí.
Průměrný věk lidí, kteří zemřeli v důsledku covidu, byl 79 let. U mužů bylo toto číslo nižší, sto 77 let. U žen to bylo 81 let. Průměrná doba hospitalizace u zemřelých v jakékoliv souvislosti s covid byla podle ÚZIS devět dní. Podle odborníku platí, že delší hospitalizaci vyžadovali zejména mladší věkové skupiny. U nich byla také častěji poskytována intenzivní péče.
Hospitalizace u zemřelých v souvislosti s covid-19
Podle webu ministerstva zdravotnictví v Česku od loňského vypuknutí epidemie koronaviru zemřelo v souvislosti s nákazou přes 30 300 lidí. Většina úmrtí připadá na letošní rok, kdy bylo přes 18 300 obětí. Nejtragičtějším měsícem byl letošní březen s více než 6000 mrtvými, pak loňský listopad a letošní leden s téměř 5000 mrtvými.
Nemoc Covid-19 byl druhou nejčastější příčinou smrti ve věkových skupinách nad 75 let, třetí nejčastější u lidí od 64 let. Mezi deseti nejčastějšími příčinami smrti byl i u lidí v mladším středním věku. Častější základní příčinou smrti byl u mužů. Průměrný věk byl 79 let, u mužů 77 a u žen 81 let. Třetina zemřelých byla mladší než 75 let.
Nejčastější příčiny smrti podle věku
Z celkového počtu 17 000 lidí meziročně navíc, respektive 15 000 při zohlednění stárnutí obyvatel, byl covid-19 základní příčinou úmrtí asi u 70 procent. Více než 3000 nadúmrtí lze přičíst nemocem oběhové soustavy, nejčastěji srdečnímu selhání, hypertenzi nebo ischemické chorobě srdeční. Dalších několik stovek statistici přičítají cukrovce, Alzheimerově nemoci a jiným demencím nebo zánětům plic. Naopak pokles je patrný u smrtelných dopravních nehod či vražd, počet sebevražd se výrazně nezměnil.
