Po řece Moravě, která protíná Zlínský kraj ze severu na jih, pomalu plují tankery. V protisměru je míjejí velká osobní plavidla. A když to v symbolické rovině nadsadíme, tak na to z nebe shlíží Tomáš Baťa a tiše se usmívá.
Možná trasa kanálu Dunaj-Odra-Labe.
Právě on byl totiž jedním z průkopníků myšlenky na výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe: obřího projektu, který by republiku včetně Zlínského kraje propojil se třemi moři - Černým, Severním a Baltským.
"Umím si představit, že některé suroviny z jihovýchodní Asie budeme dovážet na lodích. Stejně tak bychom mohli dopravovat i naše výrobky do Číny," naznačil ředitel Fatry Napajedla Petr Bláha.
Studie napoví, zda stavět
Záměr, o němž se roky pouze mluví, se teď dostává do klíčové fáze. Ředitelství vodních cest ČR si za šest milionů korun z Evropské unie nechává zpracovat studii, která odpoví na základní otázku.
"Řekne, zda by měl kanál vůbec vzniknout. Do listopadu bude hotová, v prosinci ji má projednat vláda," upřesnil mluvčí Ředitelství vodních cest Václav Straka. "Pokud bude odpověď kladná, začne se konkretizovat trasa," doplnil.
Ve Zlínském kraji by vedlo od Kroměříže po Ostrožskou Novou Ves asi 50 kilometrů vodní cesty, jež by sloužila obchodu i turistice. Z velké části by kopírovala tok řeky Moravy, někde trasu Baťova kanálu, který by se musel rozšířit.
"Situace je tady ze všech úseků nejlepší. Udělalo by se zde jen asi 15 kilometrů nové vodní cesty. Většina obyvatel by nepostřehla zásadní změny," přiblížil Tomáš Kolařík z obecně prospěšné společnosti Plavba a vodní cesty, která nadnárodní projekt prosazuje.
Po roce 1989 se kanál dostal do řady strategických dokumentů a vládních závazků. Nově se stal i tématem prezidentských voleb, když ho chce prosadit Miloš Zeman. Podporuje ho také vedení kraje.
"Je to projekt, který není překonaný a má své opodstatnění," myslí si náměstek hejtmana přes dopravu Jaroslav Drozd. Zdůrazňuje hlavně ekologičnost a ekonomičnost vodní lodní dopravy. "Budu ale respektovat závěry studie," doplnil Drozd.
Vodní cestu dlouhodobě posazuje i krajský radní František Čuba, podle něhož je to stále aktuální alternativa pro dopravu zboží na větší vzdálenosti. "Světová ekonomika se stěhuje k vodě," řekl už dříve Čuba.
Peníze a blokované pozemky
Problematické jsou však náklady, podle některých odhadů dosahují až 300 miliard korun. A v současnosti není reálná šance, že stát do roku 2020 peníze sežene.
"Je to sen, za této ekonomické situace nereálný. Každopádně studií proveditelnosti se nic nezkazí," poznamenal dopravní expert a někdejší ministr dopravy Petr Moos.
Obce mají blokované pozemky, radši by viděly silnici
Kvůli kanálu Dunaj-Odra-Labe má ovšem kraj i řada obcí ve svých územních plánech velké rezervy pro jeho výstavbu, takže plochy jsou blokované a leží ladem. Podle mnohých zbytečně. "Potřebujeme novou cestu, která z obce odvede dopravu, ne průplav," reagoval starosta Babic Miloslav Maňásek.
Přes Babice vede Baťův kanál, jenž by se měl změnit v průplav. K zemi by v tom případě musel jít nejméně jeden dům, v cestě stojí čistička vod a padlo by i stávající přístaviště. Ekologové poukazují i na to, že původní koryto řeky se bude muset v mnoha úsecích prohlubovat i rozšiřovat, kvůli čemuž se zničí původní biotopy.
A pokud by se upravovala řeka Morava v Kroměříži, zasáhlo by to památky UNESCO. V tomto případě je alternativou vodní obchvat města.
Přes 300 let starý nápad na průplav posunul BaťaNápad na splavnění Moravy je starý. Hodně starý. Poprvé se objevil už v roce 1653 v hlavách moravských stavů. Tehdy to mělo být součástí zamýšleného průplavu Dunaj-Odra. To byly základy, které určily ráz celého projektu, který se během následujících staletí vyvíjel. Pro zlínský region je příznačné, že nejzásadněji do něho zasáhl o zhruba 300 let později klan Baťů. A jako všechno v jejich případě souvisely i plány na průplav s byznysem. Tomáše Baťu ve 20. letech napadlo, že by vodní doprava mohla být levnou variantou, jak dostat zboží z velkých dunajských lodí bez překládání. Jenže v roce 1932 zemřel při letecké havárii a v realizaci záměru nastala pauza. V té době se však rychle rostoucí firma potýkala s vysokou spotřebou paliv a začala hledat vlastní zdroje. Proto v Ratíškovicích u Hodonína udělala zkušební vrty a objevila lignit. A po vodě ho chtěla dostávat do závodů v Otrokovicích a ve Zlíně. S budováním kanálu, který by to umožnil, firma začala 16. října 1934. A výstavba odsýpala, dělníci tvrdě dřeli. Na konci roku 1938 byl kanál otevřený. Byla to však špatná doba, blížila se 2. světová válka. Na jejím konci byl kanál poškozen. I když se několik dalších let opravoval, příliš se nevyužíval a začínal být zanesený. Až se na něm v roce 1961 zastavil provoz úplně. Unikátní vodní cesta pak chátrala. V 90. let se začalo s její postupnou obnovou. Teď slouží turistům a časem může být součástí nadnárodního projektu: vodní cesta Dunaj-Odra-Labe. Čímž by se vlastně naplnil původní záměr moravských stavů. |
