Stát ubere vědcům miliardy. Jde o naši likvidaci, zní z Akademie věd

Stát chce příští rok ukrojit z rozpočtu Akademie věd 1,3 miliardy korun. Do roku 2012 dokonce 2,4 miliardy, což je téměř polovina z jejího pětimiliardového balíku. Tak zní návrh vládní Rady pro výzkum a vývoj. Akademici se obávají likvidace české vědy. Stát tvrdí, že jde jen o efektivnější využití financí.

Ministr financí tvrdí, že vláda jen přesune peníze od akademiků na vysoké školy. Ilustrační foto | foto: MF DNES

"Vzít nám ze dne na den dvacet procent rozpočtu - to je hrozivá částka, ale jeden rok ji můžeme - i když s velkými obtížemi - ještě ustát. Zmrazíme některé projekty, nenakoupíme přístroje či propustíme lidi. Ale jestli máme přijít v dalších letech o více než dvakrát tolik, tak už jde o naši likvidaci," říká předseda Akademie věd Jiří Drahoš.

Vědci varují, že zvažované škrty se v první fázi tvrdě dotknou základního výzkumu, bez nějž se neobejde ten aplikovaný, který už lidem přináší i konkrétní výsledky ve zdravotnictví či strojírenství, a tudíž i nemalý finanční zisk. Akademici mají vládě za zlé i to, že ustupuje od své často proklamované zásady: podpora vědy patří k prioritám.

Ministr financí Eduard Janota nesouhlasí. Po svém mluvčím Ondřeji Jákobovi vzkázal, že vědu a výzkum bude vláda v následujících letech podporovat stejnou částkou jako letos - 24,8 miliardy korun. Část peněz se však přesune od akademiků na vysoké školy.

CO JE AKADEMIE VĚD

Sdružuje 53 vědeckých ústavů s několika tisíci zaměstnanci.

- Kromě archeologického, astronomického, etnologického, filozofického, geologického, historického či Masarykova ústavu patří pod Akademii i orientální, psychologický či slovanský ústav. Tedy ty, jejichž činnost se jen obtížně vyjadřuje v číslech či výsledcích.

- Pod Akademii patří ale i takové instituce, jako je Technologické centrum, Matematický ústav, Ústav jaderné fyziky, Ústav přístrojové techniky anebo Mikrobiologický ústav, jejichž výzkum má často bezprostřední vliv na ekonomiku země či léčení lidí. I zdánlivě bezvýznamné bádání nad rostlinnými hormony.

Jaké to bude mít důsledky, to se teprve ukáže. "Mám velké obavy, že škrty v rozpočtu Akademie věd mohou citelně poškodit výzkum kmenových buněk," říká ředitelka Ústavu experimentální medicíny Eva Syková. Její ústav patří k třiapadesáti vědeckým institucím, které Akademie sdružuje. V unikátním výzkumu kmenových buněk Česko patří ke světové špičce. Kmenové buňky mohou účinně léčit onemocnění srdce, mozku i poškozené míchy.

Ústav experimentální medicíny sice žije i z grantů, ale pokud by přišel o peníze ze státní pokladny, tak by musel některé projekty zmrazit. Kvalitní vědecké týmy přitom vznikají  desítky let. Profesorka Syková se nebrání úsporám. Pokud by ji však plošné škrty připravily o polovinu státních peněz, ústav se dostane do těžko řešitelné situace.

Chystané škrty v rozpočtu Akademie kritizuje překvapivě i Jan Konvalinka z Ústavu organické chemie a biochemie. Třebaže právě tato instituce si díky licenčním poplatkům z vynálezů či lékům proti AIDS nebo hepatitidě B z dílny profesora Antonína Holého nemusí dělat existenční starosti. Ústav si na sebe vydělává sám, a může si proto dovolit platit i špičkové světové vědce.

"Ty škrty jsou demotivující zejména pro mladé nadějné výzkumníky, kteří ještě nemají výsledky. Pro ty to může znamenat buď konec kariéry, nebo nám prostě odejdou do zahraničí," vysvětluje Konvalinka. Bez soustavné podpory mladých vědců zkrachují podle něj dříve či později i nejslibnější vědecká odvětví.

Objevy vysokých škol levnější než Akademie?

Profesor Jan Zrzavý z vládní Rady pro výzkum a vývoj namítá, že výzkumné projekty mnohých ústavů, které patří Akademii věd, byly "přefouknuty", takže vytáhly ze státní pokladny zbytečně moc peněz.

"Tím, že jsme začali práci vědců bodově hodnotit, budou peníze dostávat jen ti, kdo mají výsledky," vysvětluje Zrzavý. Navíc se prý ukazuje, že objevy vysokých škol jsou dvakrát levnější než ty, které pocházejí z ústavů Akademie.

Potíž je podle akademiků v tom, že provoz třiapadesáti ústavů Akademie je kompletně hrazen z vládních prostředků na vědu. Platí se z nich tedy i uklízečky či vrátní. Zatímco vysoké školy jsou placeny ministerstvem školství a peníze na vědu a výzkum jim plynou zvlášť z pětadvacetimiliardového vládního balíku. "I z toho je vidět, jak jsou nová pravidla, podle nichž se na vědu odměřují peníze, pokřivená," míní šéf Akademie věd Drahoš.

I profesor Zrzavý však přiznává, že není pro vědu nikdy dobré, aby se k velkým organizačním změnám dospělo až pod tlakem ekonomické krize. "Mělo by to vždy vycházet z dlouhodobé koncepce. Jenomže ta tu měla být už před pěti lety," dodává profesor.

Ministr financí Eduard Janota připomíná, že vláda nešetří na vědě tak tvrdě jako v jiných případech, protože ji považuje za prioritu. "A pokud jde o škrty v rozpočtu Akademie věd, tak se nebráníme dalšímu jednání," dodává jeho mluvčí Jákob.

Faktem je, že zatímco Česko dává na vědu pouhých 0,7 procenta hrubého domácího produktu, například Finsko je na třech procentech. A mimo jiné i proto jeho ekonomika v posledních letech tolik prosperuje.

Šéf Akademie: Škrty srazí vědu na kolena

Plánovaný rozpočet Akademie věd zchudne o 1,3 miliardy. "Jde o hrozivou částku, ale dá se to přežít. Pokud ale do roku 2012 máme přijít o celou polovinu z pětimiliardového rozpočtu, pak to povede k zániku Akademie," varuje její předseda Jiří Drahoš.

Nepřeháníte?
To jsem neměl nikdy ve zvyku.

Je ekonomická krize. Šetří všichni. Akademie nemá kde?
To neříkám. K rušení týmů či celých pracovišť by mělo dojít až na základě promyšlených kroků. Aby třeba kvalitní vědci mohli odejít na jiná pracoviště vysokých škol. Ale i jejich rozpočty se významně škrtají, takže nemohu příchozí vědce platit. I rektoři vysokých škol mi říkají: Budeme propouštět. Jakékoliv promyšlené kroky teď nejsou pod tlakem tvrdých škrtů zkrátka možné. Tento brutální krok zpochybňuje i důvěryhodnost Akademie v očích nadějných vědců. Proč by se měli u nás ucházet o práci?

Ptám se znovu: v Akademii už není kde šetřit?
Do křesla předsedy jsem nastoupil s vizí, že šetřit se bude. Že přezkoumám přínos jednotlivých pracovišť. A pokud to bude nezbytné, tak je zruším. To jde teď stranou a já se věnuji přežití Akademie.

Ministr financí Eduard Janota však říká, že investice do vědy a výzkumu jsou i nadále vládní prioritou.
Určitě se budeme o plánovaných škrtech ještě bavit. Snad to k něčemu povede. Obávám se, že ti nejschopnější vědci si už teď hledají místa v zahraničí či v komerční sféře - uživí se všude. Ale českou vědu to citelně poškodí. Její úroveň půjde dolů, srazí ji to na kolena. Prostě nám může ujet vlak. Vědecké týmy, které se budují léta, nejsou montážními partami, které můžete kdykoliv rozpustit a zase najmout. Výsledky vědy se často dostavují až po desetiletích systematického výzkumu a pak přinášejí zemi miliardy.

Ve vládní Radě pro výzkum a vývoj nesedí hlupáci. Musí snad vědět, co jimi navrhované škrty způsobí.
Řeknu jen tolik: jejich hodnocení výsledků vědy je krátkozraké a neudržitelné.