Poslanci, kteří se po letošních volbách nedostali do Sněmovny, si odnesou "na památku" štědré odstupné: 114 bývalých poslanců si rozdělí bezmála 39 milionů korun.
V době úspor a škrtání ve státním rozpočtu je to kontroverzní. "Ti lidé by se měli podílet na šetření stejně tak, jako se podíleli na předchozím zadlužování," nešetří kritikou předseda Věcí veřejných Radek John.
Ministr vnitra si nebral servítky ani s námitkou, že na odstupné mají bývalí poslanci právo ze zákona. "Ať se nevymlouvají a vzdají se alespoň části odstupného, pokud ne úplně celého," míní John.
Změna se nechystá
Ministerstvo financí změnu nechystá. "Primárně musí najít prostředky sám správce této rozpočtové kapitoly, tedy Sněmovna. O chystaných úpravách zákona ohledně odstupného pro poslance nevím, ale šetřit se musí všude. Stálo by to za úvahu," řekl mluvčí ministerstva financí Ondřej Jakob.
Premiér Petr Nečas však nic měnit nechce. "Čím menší bude odstupné, tím méně se končící poslanci v závěru volebního období budou věnovat poslanecké práci a naopak o to více hledání nového zaměstnání a využití kontaktů. O to více tedy roste riziko konfliktu zájmů," řekl lídr ODS.
Spolu se svým kabinetem přitom vehementně šetří a škrty naordinoval i Sněmovně. Dolní komora musí oproti plánům ušetřit dalších 15 milionů korun a najednou se začalo nedostávat peněz na vyplacení odstupného.
"Na odstupné chybí asi jen 300 tisíc. To jsou peníze, které se určitě seženou," řekl předseda rozpočtového výboru Sněmovny Pavel Suchánek. Podle něj je současný systém nastaven správně.
"Musíte si uvědomit, že poslanec na čtyři roky odchází ze svého zaměstnání, proto pak chvíli trvá, než se naučí, co nového se v jeho oboru za ty roky událo. Právě tento mezičas dokáže finančně pokrýt odstupné," vysvětlil poslanec za ODS Suchánek.
Námitku, že běžní zaměstnanci nedostanou po uplynutí smlouvy na dobu určitou nic, chápe. "Jenže poslanci mají nárok na takové odstupné ze zákona a já osobně proti současnému znění zákona nic nemám," uzavřel Suchánek.
Politoložka: Zbytečné, ale asi nutné náklady
Také politoložka Vladimíra Dvořáková míní, že by měli politici začít se šetřením u sebe. "Podle mě to jsou zbytečné náklady, zejména teď, když se má šetřit. Poslanci si odstupné ale odhlasovali sami, stejně jako hlasují o všech jiných zákonech," řekla Dvořáková a naznačila, že změnu spíše neočekává.
Nějaká částka jako odstupné by podle ní nejspíše vyplácena být měla. "Jde totiž také o ochranu společnosti. Někteří z poslanců mohou mít bezpečnostní prověrky a tím pádem vědí mnoho citlivých informací. Bez odstupného by se mohli dostat pod velké korupční tlaky, kdy by jim někdo za takové informace rád zaplatil," naznačila politoložka.
"Ale na druhou stranu poslanci asi nebudou v tak tíživé finanční situaci jako lidi, kteří přijdou o běžné zaměstnání," podotkla Dvořáková. "Zaměstnanci totiž žádné odstupné po vypršení smlouvy na dobu určitou nedostanou," připomněla politoložka a navrhla, aby poslanci dostali odstupné ve výši maximálně dvou měsíčních platů.
Jak to řeší v Evropě
Evropské státy řeší finanční kompenzaci odcházejícím politikům jinak. "Souvisí to s vnímáním tamní společnosti, poslance berou jako služebníka lidu. Pochybuji, že by se něco podobného vybavilo českým občanům, pokud by měli charakterizovat naše poslance," vysvětlil Jan Kysela, politolog a expert na ústavní právo.
V mnoha zemích ale odcházející poslanci nedostávají přímo odstupné, ale mají nárok na větší důchod. "Takový systém funguje například v Německu a ve Velké Británii, odvíjí se buď od odsloužených let, nebo od počtu volebních období, kdy poslanec ve Sněmovně působil," přibližuje Kysela.
V Řecku byla donedávna tolerována mnohem vyšší suma na odstupném než v Česku. "Státní zaměstnanci dostávají někde 72, jinde 100 měsíčních platů jako odstupné. Peníze pro lidi, které stát ve skutečnosti vůbec nepotřebuje, neberou konce. A to je ústřední problém Řecka," řekl nedávno Lidovým novinám Stefanos Manos, bývalý řecký ministr.
Zaslouží si poslanci odstupné, i když jsou voleni na dobu určitou?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pátek 20. srpna 2010. Anketa je uzavřena.
