Dočkali se jich odbojáři, kteří byli v padesátých letech vězněni a jejich nejbližší popraveni. Ale také disidenti, kteří sice tak brutálně pronásledováni nebyli, avšak jejich odpor měl nemenší význam (úplný seznam oceněných a jejich krátké profily čtěte v tomto dokumentu ministerstva obrany).
Bratři MašínovéKdyž se zákon rodil, ministr zahraničí Karel Schwarzenberg se nechal slyšet, že by skrze normu mohli být oceněni i bratři Mašínové. Jejich skupina se v roce 1953 probila do Západního Berlína. Ministr obrany Alexandr Vondra udělil bratřím Mašínům vyznamenání Zlaté lípy. Přivezl je do USA při pohřbu Ctirada Mašína. Z celé skupiny žije už jen jeho bratr Josef. Mezi skupinou prvních 23 lidí oceněných nyní za boj proti komunismu Mašínové nejsou. |
Přímí účastníci třetího odboje obdrží navíc sto tisíc korun, pozůstalí padesát tisíc. Umožňuje to nový zákon o třetím odboji, který byl nedávno po dvaadvaceti letech sporů přijat.
"Konečně říkáme nahlas, že odpor proti komunistickému režimu byl legitimní, morálně oprávněný a hodný úcty. Jen škoda, že mnoho odvážných lidí se dnešního dne nedožilo," litoval ministr Vondra. Čtyři ze 23 vyznamenaných už jsou po smrti, ocenění za ně převzali blízcí.
Pro rodinu 74 let vězení
Krutou dobu ilustruje příběh rodiny Slámových ze Želešic u Brna. Její členové dostali dohromady 74 let vězení, stát potrestal i děti a prarodiče. A co hůř: Věroslav Sláma se už nikdy nesetkal se svým bratrem Cyrilem, který zemřel v emigraci bez šance na návrat. Cyril musel doma nechat ženu a dvě děti, které už rovněž nikdy neviděl. "Naše rodina to odnesla strašně," říká dnes Sláma.
Kruté účtování se Slámovými bylo pomstou komunistického režimu právě za odbojáře Cyrila Slámu. Ten totiž navázal spolupráci s britskou tajnou službou a zapojil se do mnoha odbojových akcí. Spolu s bratrem Věroslavem a dalšími organizoval útěky přes železnou oponu a získával informace. Pak Cyril Sláma uprchl do Rakouska a vrátil se jako agent chodec. Jenže byl dopaden a donucen tajnou policií ke spolupráci.
Kdo je hrdina
|
V únoru 1952 byl poslán zpět do Rakouska, tentokrát jako dvojitý agent. Jako rukojmí, že nezradí, posloužila jeho rodina. Jenže Cyril Sláma britským partnerům všechno řekl, čímž zradil.
Komunistický režim se pomstil na těch, které měl po ruce: všichni, kteří byli spjati s rodinou Slámových, skončili ve vězení. "Tatínek, maminka, manželka, její rodiče, švagrová, zatčena byla i čtrnáctiletá manželčina sestra," popisuje Věroslav Sláma. Rodina jeho manželky Elišky Hejtmánkové tak šla do vězení celá. Za to, že Cyrila Slámu nějakou dobu skrývala.
Pětiletý syn a dvouletá dcera Cyrila Slámy skončili v dětském domově. Naštěstí se jich později ujali příbuzní. Ale k matce se děti dostaly až po jejím propuštění z vězení v roce 1960. A otce už nespatřily nikdy.
Na té správné straně
"Zrádce" Cyrila Slámu pronásledovala komunistická tajná policie po celém světě. V roce 1964 se jej dokonce pokusila kontaktovat v Londýně. Sláma tehdy pro jistotu zmizel do Afriky. Pod jménem Sadler zemřel v roce 1988 v Zimbabwe. Jeho bratr Věroslav strávil v kriminálech celých 11 let.
Nad tím, že se dnes dočkal ocenění, Věroslav Sláma netají radost. "Jsem rád, že byl třetí odboj uznán. Nejde nám o peníze, ale o vědomí, že jsme stáli na té správné straně."
