Objednávka se mu zdála přehnaná a pochybná. Podle smlouvy, kterou sepsalo ministerstvo zdravotnictví, by Česko nakoupilo dvanáct milionů vakcín a případně dokoupilo dalších osm. Nejdřív se totiž mluvilo o tom, že každý člověk musí dostat dvě dávky, aby byla vakcína účinná.
Fischerovi také vadilo, že kontrakt nepočítal s výběrovým řízením, oslovena byla jediná farmaceutická firma – Baxter. Ta navíc odmítla zodpovědnost za vedlejší účinky.
"Premiér trval na tom, aby nákup vakcíny byl výsledkem soutěže aspoň dvou dodavatelů," potvrdil MF DNES mluvčí vlády Roman Prorok.
JAK SE ROZHODNUTÍ RUŠILOExpremiér Mirek Topolánek se ostře ohradil proti tvrzení, že by nákup 20 milionů vakcín zarazil až premiér Jan Fischer. Podle Topolánka tak učinila ještě jeho vláda 6. května. Ohledně chřipky v daný den vláda zrušila dva dny staré usnesení, jehož obsah je neveřejný. Podle informací MF DNES je pravděpodobné, že už tehdy měl rozhodující slovo Jan Fischer, třebaže ještě nebyl oficiálně premiérem (byl jmenován 9. května). |
Nevýhodná byla i rezervace, k níž by se země zavázala. Zaplatila by jednu a půl miliardy korun za to, že během pěti let dostane v případě pandemie vakcínu. A platila by bez ohledu na to, zda by pandemie propukla a firma vakcínu vyrobila a dodala.
Chřipka v číslechStát objednal jeden milion vakcín za 220 milionů korun, původní smlouva však počítala s nákupem až 20 milionů vakcín za více než pět miliard korun. Očkovat se zatím nechalo 64 tisíc lidí. Na vakcínu mají zatím nárok jen chronicky nemocní a lidé důležití pro chod státu. Lékaři zatím prokázali prasečí chřipku u 2 420 Čechů, zemřelo 98 lidí, většinou měli i jiné vážné zdravotní potíže. |
Nákup až dvaceti milionů vakcín schválila vláda Mirka Topolánka. Bylo to krátce předtím, než kabinet padl a vládu převzal Fischer.
"Na zjevnou nevýhodnost smlouvy, ale i na nevídaný tlak, aby byla až podezřele rychle uzavřena, upozorňovalo Topolánkův a pak i Fischerův kabinet několik odborníků. Zastavilo se to až na poslední chvíli," řekl vlivný zdroj z ministerstva zdravotnictví.
Manažerská prohra
MF DNES to potvrdil i člověk z okolí premiéra Fischera. Ministerstvo pak muselo připravit mnohem umírněnější návrh – na milion dávek. Ani ty teď nemůže udat. Hlavní hygienik a náměstek ministryně zdravotnictví Michael Vít přesto odmítá, že by úřad chyboval, když chtěl objednat několikanásobně víc vakcín a na podpis tolik spěchal.
"První informace o pandemii byly tak závažné, že jsme chtěli zamezit šíření nákazy," řekl Vít.
"Úlek z pandemie byl tak velký, že bez důkladnějšího zvažování skočili na návnadu jedné firmy," přiznal vládní zdroj. Chystaný nákup dvaceti milionů vakcín proto označil za manažerskou prohru.
"Bylo to selhání, jakkoliv se ministerstvo zdravotnictví a hlavní hygienik ocitli pod obrovským tlakem hraničícím s vydíráním, aby se dvacet milionů vakcín koupilo," říká spolupracovník premiéra Jana Fischera.
Také prezident Václav Klaus to na Bezpečnostní radě státu okomentoval slovy, že politici v přípravách na příchod prasečí chřipky rezignovali na vlastní názor.
Česko vystrašila už ptačí chřipka
Na obavy z šířící se nemoci Česko doplatilo už jednou, když se objevila ptačí chřipka. Nakoupilo obrovské zásoby léku Tamiflu a ve skladech pak zůstala balení za tři sta milionů. Vlády po celém světě k tomu tehdy vyzvala Světová zdravotnická organizace, která to udělala i nyní (a je za to velmi kritizovaná) – proto většina vyspělých států nakupovala vakcíny ve velkém.
Málem to udělalo i Česko. Ministerstvo zdravotnictví se už několikrát pochválilo za to, že prozíravě koupilo jen milion dávek a nemá takové přebytky jako jinde v Evropě. Kdyby však premiér Fischer nezastavil původní smlouvu až na dvacet milionů vakcín, jsme na tom podobně jako ostatní státy.
O očkování přitom není v Česku obecně velký zájem, vakcínu proti klasické chřipce si každý rok nechá píchnout jen pět až sedm procent lidí. "Všechny informace však hovořily o tom, že prasečí chřipka může být daleko závažnější, a očekávalo se, že i veřejnost pochopí závažnost rizik a bude větší zájem o očkování," obhajuje postup ministerstva hygienik Vít.
Jak se zbavit zásob
K pochybnostem o tom, že milion dávek očkovací látky nebude stačit, se přiznal i předseda České vakcinologické společnosti Roman Prymula. "Když se začalo diskutovat o tom, jestli máme na to, abychom koupili tolik vakcíny, a rozhodlo se, že objednáme jen milion dávek, zdálo se mi to málo," říká Prymula.
Po půl roce, kdy se nechalo očkovat jen 64 tisíc lidí, vidí situaci jinak. A myslí si, že by stát měl část objednávky zrušit a zbylou vakcínu nabídnout i dalším lidem. Teď na ni mají nárok jen chronicky nemocní a lidé důležití pro chod státu. "V příštím týdnu budeme jednat o tom, že očkovací látku uvolníme pro všechny obyvatele," potvrdil Vít.
Ministryně Dana Jurásková zároveň vyjednává s farmaceutickou firmou GlaxoSmithKline o tom, za jakých podmínek by bylo možné neodebrat část objednaných vakcín.
V Evropě se mezitím rozjel obchod s přebytečnými vakcínami. Belgie a Francie prodávají do Egypta, Kataru a dalších zemí, které si nevytvořily zásoby. Například Francie má zásoby obrovské – nakoupila 94 milionů dávek pro 64 milionů obyvatel.
