Na křtu vaší knihy Příroda a kultura jste konstatoval, že moderní společnosti dnes chybějí vyšší cíle. Právě nějaký cíl v dálce a společná víra v něco vždy v minulosti lidi spojovaly. Třeba po roce 1989. Zdá se, že v současnosti nic takového nemáme. Nejen my tady v Česku, ale vlastně celá západní civilizace. Není i to důvodem, že jsou příkopy mezi lidmi ve společnosti stále hlubší a ta je názorově stále rozdělenější?
Ono to má hlubší kořínky. Může se zdát, že moderní společnost a její vnímání čím dál více funguje na principu podobném počítačovému jazyku, který je složen pouze z jedniček a nul. Prostě na principu ano/ ne, like/dislike, zapnuto/vypnuto. To samo o sobě společnost musí rozdělovat. V podobném vidění světa prostě nehledejme nějakou harmonickou jednotu. Polarita v názorech a v myšlení je však samozřejmě mnohem staršího data.
Prodlužování lidského života je novodobou modlou. Taková snaha má i odvrácenou stránku.
