Zjištění tehdejšího člena redakce Jaroslava Kmenty v katastru nemovitostí odstartovalo bizarní kolotoč výmluv o původu peněz. Gross zaplatil v roce 1999 za byt v Praze na Barrandově zálohu 2,5 milionu a na zbylých více než 1,7 milionu si vzal hypotéku. Podle součtu jeho příjmů si do té doby tolik peněz jako politik nemohl vydělat.
Historické osobnosti
Sledovat další díly na iDNES.tvPětatřicetiletý premiér uvedl, že si půjčil 1,2 milionu korun od svého strýce Františka Vika. Později se však ukázalo, že Vik takovými penězi nedisponoval. Prý si půjčil 900 tisíc od známého, bývalého novináře Rostislava Roda.
Na splacení dluhu si premiér a jeho žena vzali úvěr u zlínské kampeličky Moravský peněžní ústav. Údajnou premiérovu směnku koupil šéf neparlamentní strany Česká pravice Michal Simkanič a spálil ji. Celou akci využil k prezentaci své prakticky neznámé strany.
Na počátku pádu Stanislava Grosse před dvaceti lety byl novinový článek. Kauza v médiích rezonovala řadu týdnů. Na snímku příklad titulní strany z 27. ledna 2005, tedy deset dnů po prvním odhalení.
Přiznání po letech
Skutečný původ peněz přiznal Gross až po letech, v roce 2014. „Kdybych se býval nebál přiznat, že jsem byt platil z poslaneckých náhrad, tak jsem se vyhnul tomu, že jsem se zamotal do polopravd a lží,“ řekl v televizi.
V tu dobu už bojoval s vážnou nemocí. Oznámil, že „přijal Krista“, a veřejně se omluvil všem lidem, kteří mu věřili a které zklamal. Zemřel na jaře 2015 a pohřben je na Vyšehradském hřbitově.
Ne vše, co jsem udělal, bylo čisté, přiznal Gross v cyklu Expremiéři |
Gross byl velkou hvězdou obnovené ČSSD. Předtím, než se začal živit politikou, pracoval krátce po průmyslovce v lokomotivním depu. Hned po sametové revoluci vstoupil do strany, stal se šéfem Mladých sociálních demokratů a v roce 1992 poslancem České národní rady.
Přítelkyně s bordelem
Jako mladá stranická hvězda stoupal vzhůru partajní hierarchií. Stal se předsedou poslaneckého klubu, místopředsedou strany, ministrem vnitra a po demisi sociálnědemokratického premiéra Vladimíra Špidly ho v červenci 2004 prezident Václav Klaus pověřil sestavením vlády. V srpnu 2004 se v pouhých 34 letech stal Gross nejmladším premiérem Česka.
Po aféře s bytem však navíc vyšlo najevo, že jeho manželka Šárka, původně kantýnská ve Sněmovně, spolu se svojí známou, Libuší Barkovou, zakoupily pro další podnikání tři domy na Proseku. Barková kromě toho vlastnila dům v Nuslích, kde byl nevěstinec. V médiích se objevily spekulace, že veřejný dům sama provozuje, to ale Barková popřela.
Paroubek na scéně
Grossova kauza, a především napojení na Barkovou, tehdy nejvíce vadily lidovcům, kteří žádali premiérův konec či předčasné volby a hrozili odchodem z vládní koalice. Postoj třetí koaliční strany, Unie svobody-DEU (US-DEU), nebyl tak vyhrocený, ale v případě odchodu lidovců z vlády by ani unionisté nezůstali v kabinetu odkázaném na toleranci komunistů.
Gross se kál v televizi. Přijal Krista a omluvil se všem, jež zklamal |
Sjezd ČSSD v březnu 2005, který Grosse podržel v předsednické funkci, vztahy ve vládní koalici ještě více vyhrotil. Lidovečtí ministři poté podali demisi.
Prezident Klaus demise tří ministrů za KDU-ČSL a jednoho za US-DEU odmítl, a tím znemožnil Grossovi rychlou rekonstrukci kabinetu. Ten nakonec padl a strany se dohodly na nové vládě v čele se sociálním demokratem Jiřím Paroubkem.
28. dubna 2014 |
