Podle ústavního právníka Jana Kysely se ale teprve uvidí, jestli se reálně něco změní. Záležet bude na tom, co všechno si soudy vyhodnotí jako šíření komunismu. Sami členové KSČM se tím prý nenechají nijak ovlivnit. Formulace, že je trestné založit, podporovat nebo propagovat hnutí potlačující práva a svobodu člověka, byla v zákoně už dříve (mnozí už to brali jako zákaz komunistů).
Nově před slovo hnutí přibyla zpřesňující přídavná jména „komunistické, nacistické a jiné“. Pozměňovacím návrhem to prosadili vládní poslanci v čele s Martinem Dlouhým z TOP 09. „Dosud nedošlo k řádnému vyrovnání s naší komunistickou minulostí v trestněprávní rovině,“ vysvětloval Dlouhý, proč zákaz podpory komunismu navrhl.
Zapalme v sobě Palacha, chce kandidátka hnutí Stačilo! založeného komunisty |
Strana KSČM asi neskončí
Novelu v červenci podepsal prezident Petr Pavel. Za porušení tohoto paragrafu hrozí jeden až pět let vězení. Nabízí se otázka, co to znamená pro budoucnost KSČM. Podle Dlouhého to přímo ke konci strany nepovede. „Žádnou stranu tím zakázat nikdo nemůže. Jedná se o přečiny fyzických osob,“ dodal poslanec TOP 09.
Strana by se ale do budoucna mohla přejmenovat. Alespoň v to doufá studentský vůdce z listopadu 1989 Martin Mejstřík. O takovou změnu usiloval dlouhodobě, i vlivem jeho aktivity poslanci trestní zákoník navrhli upravit.
Vyhnání, šikana a týrání v Akci Ř. Před 75 lety chtěli komunisté zničit ženské řády |
„Je to nepřímý zákaz KSČM. Měli by skutečně změnit název. Dále s tím souvisí zákaz propagace komunistických symbolů, které se vážou k minulosti,“ míní Mejstřík. Po Novém roce hodlá podat trestní oznámení na e-shop prodávající trička a další předměty s logy Stačilo!, KSČM i třeba právě se srpem a kladivem nebo Leninem.
Zavést zákaz propagace komunismu požadovaly i Ústav pro studium totalitních režimů nebo Muzeum paměti XX. století.
Ústavní právník Kysela potvrzuje, že změna zákona KSČM ke změně názvu může nakonec přimět, nevidí to ale vůbec jednoznačně.
Čtyři čeští komunisté zadržení při návratu z Ruska jsou již v Schengenu |
„Jde o to, co z toho plyne. Propagujete komunismus, když se jmenujete komunistická strana? Pokud ano, jste funkcionářem takové strany a budou vás stíhat kvůli názvu. Tak se strana komunistická dlouho jmenovat nebude,“ popsal Kysela. Podle něj klíčová otázka zní: Co je to vlastně komunismus? Jsou to myšlenky z manifestu Marxe a Engelse? Je to připomínka svátku 1. května, nošení triček s Leninem či Che Guevarou nebo je to oslava Stalina? Soudci si na to budou muset povolávat znalce.
„Popravdě je taky dost možné, že se nestane vůbec nic. Policie řekne, že zákaz hnutí propagující nenávist jsme měli v zákoně už teď, a jestli tam někdo připsal nacismus a komunismus, je jí jedno,“ doplnil Kysela.
Samotná KSČM novinku podle jejího mluvčího Romana Rouna považuje za „mírnou diskriminaci před volbami do Poslanecké sněmovny“. Strana si udělala vlastní právní výklad a nemyslí si, že by je změna mohla nějak zásadně postihnout. Čekají ale, že je policie začne na demonstracích víc kontrolovat a že se budou muset připravit na právní bitvy.
„Přinese to jen spoustu práce právníkům. Bude záležet, jaký vydá první soud rozsudek v případu, kdy byl někdo stíhán za to, že je člen komunistické strany a vystoupí například při příležitosti připomínky osvobození Československa osvobozeneckou armádou s vlajkou se srpem a kladivem,“ řekl Roun.
Komunisté mi nesedí, ale Konečná mluví rozumněji než lidé z ODS, říká Turek |
Těchto vlajek se komunisté vzdát nehodlají. „Za nás to nic společného s propagací komunismu nemá, tyto znaky používala Rudá armáda ve druhé světové válce a my si připomínáme její zásluhy,“ naznačil Roun, jak by případně argumentovali před soudem.
Na to však Kysela namítl, že dnes se objevuje i názor, že Sovětský svaz Československo neosvobozoval, ale nahradil jednu nadvládu druhou. „Z tohoto úhlu pohledu nemusí být argumentace komunistů přesvědčivá,“ upozornil Kysela.
Trest pro komunisty
Zákon přesně uvádí, že kdo založí, podporuje nebo propaguje nacistické, komunistické a jiné hnutí, které prokazatelně směřuje k potlačení práv a svobod člověka, nebo hlásá rasovou, etnickou, národnostní, náboženskou či třídní zášť nebo zášť vůči jiné skupině osob, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.
