Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové...

Karel Srp z Jazzové sekce a spisovatelka Lenka Procházková na tiskové konferenci poté, co oba odmítl Senát při volbě člena Rady Ústavu pro studium totalitních režimů | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Dva a půl milionu lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer, řekl Srp

  • 232
Senátoři nechtějí kohokoli z levice, já nechci senátory, kteří hajlují pro kohokoli, reagoval dlouholetý šéf Jazzové sekce Karel Srp na to, že ho senátoři neakceptovali jako kandidáta do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. „Nejde o nás dva, ale o prezidenta republiky,“ řekl k tomu, že Senát odmítl před tím i spisovatelku Lenku Procházkovou.

Dlouholetý předseda Srp se nestal členem Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, když se horní komora parlamentu jednoznačně shodla, že Srp jako bývalý člen KSČ nesplňuje jednu z podmínek zákona. (více zde)

Senát vyslyšel stanovisko komise, Srp se do Rady ÚSTR nedostane

Již v dubnu přitom Senát nezvolil členkou Rady Ústavu pro studium totalitních režimů jinou kandidátku navrženou prezidentem Milošem Zemanem, spisovatelku Procházkovou. Nominaci signatářky Charty 77 provázela kritika jejích současných postojů, mimo jiné od pracovníků ÚSTR (psali jsme zde). Poukazovali na to, že spisovatelka s hodnocením minulosti nakládá ideologicky a používá propagandistický a demagogický styl.

Členové volební komise Senátu, kteří prostě konstatovali, že Srp nesplňuje podmínku platného zákona, a tak se o něm nemůže ani hlasovat, vystudovali jak zdůraznil Srp, za minulého režimu zadarmo a dnes nás moralizují. „Šlapou po lidech, organizují štvanice,“ prohlásil doslova.

Na dotaz iDNES.cz, zda by neměly být ve společnosti respektující právo dodržovány zákony, i ty se kterými nesouhlasíme, dokud platí, odvětil: „Zákony se mají dodržovat, pokud jsou přístupné logice.“

Spolupracoval s StB?

Projděte si, co všechno bylo Karlu Srpovi vytýkáno, když se ho prezident Miloš Zeman pokusil v lednu prosadit do Etické komise ČR. Premiér Bohuslav Sobotka se ale tehdy proti Srpovi postavil.

Zákon týkající se existence Ústavu pro studium totalitních režimů dává podle něj monopol organizaci o 150 lidech oprávnění kádrovat miliony obyvatel České republiky. „Dva a půl milionů lidí jsou kádrováni, jestli jsou košer,“ řekl na adresu bývalých členů Komunistické strany Československa. On sám byl jedním z nich, v době takzvaného Pražského jara, kdy se část vedení KSČ pokusila o změny, jimž se také říkalo „socialismus s lidskou tváří“, ale jejich pokus ukončila invaze armád zemí tehdejší Varšavské smlouvy v čele se Sovětským svazem v srpnu 1968.

Procházková na společné tiskové konferenci se Srpem zdůrazňovala, že byla Senátem odmítnuta, protože její názory jsou pro některé lidi nepohodlné. „V kauze církevních restitucí jsem prohrála, nicméně občané byli informováni o pozadí nemravného zákona,“ řekla tvrdá kritička zákona o zmírnění křivd přijatého bývalou vládou Petra Nečase. „Senátoři byli varováni před mými názory,“ prohlásila Procházková.