Podle aktuálních dat představených na úterní tiskové konferenci patří české děti ve srovnání s ostatními 64 státy zapojenými do testování spíše k průměru. A to i přes určitě zlepšení, kdy například v přírodovědné gramotnosti dosáhly nadprůměrného výsledku.
VýsledkyMatematika Rodný jazyk Přírodní vědy |
Průzkum PISA 2012 (Programme for International Student Assessment), který se koná jednou za tři roky a připravuje ho Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), zároveň ukázal, že například v matematice si čeští studenti věří méně než jejich vrstevníci z většiny sledovaných zemí.
"Naše školství funguje stabilizovaně a relativně úspěšně se zvedá," komentoval výsledky na tiskové konferenci ministr školství v demisi Dalibor Štys. Výsledky označil za dobrý výsledek "naší poměrně konzervativní vzdělávací politiky".
Velmi pozitivní je výsledek českých žáků ve čtenářských gramotnostech. Právě v této oblasti se před třemi roky umístili nejhůře. V roce 2012 se jejich výsledek statisticky významně zvedl. Oproti minulým 478 bodům dosáhlo Česko 493 bodů. Je to největší zlepšení ze třech sledovaných oblastí. Česko tak skončilo v průměru zemí OECD společně s Velkou Británií, USA a Dánskem.
Škola neumí využít potenciál žáků, rodina má stále velký vliv
I přes zlepšení výsledky průzkumu opět potvrdily další z neblahých trendů českého školství: výrazný rozdíl mezi nejlepšími a nejhoršími žáky. Každé páté dítě v Česku tak nedosahuje ani druhé úrovně v matematické gramotnosti (úrovní je šest).
"To je velmi alarmující a rozhodně by se to mělo změnit," uvedl ministr Štys. Podle něj je to však záležitost organizace škol. "Ministerstvo nebude chodit za každým žákem a doučovat ho matematiku," dodal. Cílem je podle Štyse kvalitu škol srovnat, mít i v těch menších aprobované učitele. Mělo by se ulevit i ředitelům, aby se mohli víc soustředit na vzdělávací proces a méně na administrativu.
Zároveň se opět potvrdilo, že čeští žáci nemají rovné příležitosti. Česko se umístilo mezi pěti zeměmi, kde má na výsledky žáků největší vliv socioekonomické zázemí rodiny. Ve srovnání s rokem 2003 tento trend ještě zesílil, což potvrzují i jiné průzkumy, v poslední době například PIAAC.
"Česko neumí využít potenciál dětí, mnohem více se do jejich výsledků promítá rodinné zázemí a škola tuto nerovnost neumí odstranit, spíše ji prohlubuje," uvedla národní koordinátorka výzkumu PISA Jana Palečková. To potvrdil i ústřední školní inspektor Tomáš Zatloukal: "Česko neumí podpořit nadané a vytáhnout ty slabší."
Nejlépe jsou na tom Asiaté, Skandinávie se propadla
Výrazně nejhoršího výsledku dosáhli v matematické gramotnosti žáci Jihočeského kraje. Ještě v roce 2003 přitom byla úspěšnost Jihočechů ve srovnání s ostatními kraji průměrná. Nejlépe se umístili žáci v Pardubickém kraji, kteří byli dříve průměrní.
V Česku se do testů zapojilo 6 535 školáků z 297 škol. Ti hodnotili i úroveň škol coby přátelského prostředí. Ty české ve srovnání s 34 nejvyspělejšími státy světa v tomto ohledu propadly; žáci se v nich dostatečně přátelsky necítí.
Průzkum zároveň ukázal, že nejlepší jsou ve všech oblastech děti z asijských zemí. Zajímavé je, že se velmi zhoršily výsledky severských zemí jako je Finsko či Švédsko, které si v Česku často bereme za vzor.
"Pokles podle mých zkušeností souvisí právě s klimatem školy, na kterém si ve Skandinávii obecně hodně zakládají. Když děti se školou přestanou spolupracovat, jejich výsledky se výrazně zhorší, jak vidíme nyní," uvedl Štys, který studoval a pracoval ve Švédsku.
