Velká část takzvaných strategických projektů je v režii veřejných institucí. Třeba na Karvinsku mají vyrůst pod vedením Slezské univerzity skleníky s tropickými rostlinami, na Karlovarsku kraj plánuje rozsáhlá centra pro podnikatele a výzkum. Polostátní ČEZ chce zase v Krušných horách těžit lithium a následně v rozsáhlé továrně vyrábět baterie do elektroaut.
Některé z projektů ale budí rozruch. Jedním z nich je Green Mine, díky kterému má vzniknout na území lomu ČSA park s běžnými či dokonce plovoucími solárními panely a větrníky. Projekt, zařazený mezi favority Ústeckým krajem a slibující zachování pracovních míst pro zdejší obyvatele, má zajišťovat Severní energetická Pavla Tykače, která zde dosud těží uhlí.
Problém je, že sanaci a rekultivaci lokality po těžbě má podle zákona platit provozovatel lomu ze svého. Firma má dále i povinnost převést k tomu určené peníze na účet báňského úřadu. Zastřešující společnost Sev.en energy ale zatím potřebné peníze nepřevedla.
Redakci iDNES.cz báňský úřad potvrdil, že společnost má podle posledních údajů ze začátku roku ještě na účet převést přes 1,4 miliardy na zahlazení následků hornické činnosti. Na jejich převod má firma dle zákona ještě 8 let a stav jejích rezerv je dle úřadu v souladu se schváleným postupem.
Objevují se ale dohady, zda k přeměně lomu do stavu před těžbou nemají sloužit právě evropské dotace, jak již poukázali například Reportéři ČT. Na projekt Green Mine má Severní energetická dostat dotaci zhruba 1,2 miliardy korun z Fondu spravedlivé transformace.
„Pokud se nebude projekt dostatečně kontrolovat, mohli by příjemci dotací využít příležitosti a z evropských peněz sanovat náklady, které by jinak museli ze zákona vynaložit z vlastních peněz. Firmy tak například mohou platit za ‚terénní úpravy‘ a tvrdit, že jde o součást revitalizace v rámci spravedlivé transformace,“ poukazuje Jan Dupák, právník z organizace Transparency International (TI), která dlouhodobě rozdělování Fondu sleduje.
Platforma Reset proto vyzvala vládu otevřeným dopisem, aby firmu Sev.en z přijímaní veřejné podpory vyjmula, dokud nesloží všechny peníze na účet tak, jak to učinily některé jiné podniky. Dopis podepsala i řada místních zastupitelů či akademiků.
Skupina Sev.en Energy se ale ohrazuje proti tomu, že by jí peníze chyběly. „Společnost Severní energetická postupuje při vytváření rezerv na sanace a rekultivace lomu ČSA zcela v souladu s platnou legislativou, což dokládá i každoroční kontrola státní báňské správy,“ uvádí mluvčí skupiny Gabriela Sáričková Benešová. Podle vyjádření mají peníze z Fondu sloužit k dalšímu rozvoji, až zákonem stanovené sanace a rekultivace dokončí.
Vizualizace vědecké knihovny, takzvané Černé kostky, která má vzniknout v Ostravě z peněz Fondu spravedlivé transformace.
Green Mine není jediným kontroverzním projektem. Na Karlovarsku největší investice plánuje společnost Sokolovská uhelná. Připravuje přeměnu okolí bývalého lomu, nynějšího jezera Medard, kde má vzniknout nové město za 583 milionů nebo brownfield ve Starém Sedle za 3,1 miliardy, který má být zónou nového průmyslu s názvem Sokolovská investiční a green development.
Kromě toho, že jde o těžařskou společnost s miliardovými obraty, oba projekty se do výběru dostaly, i když měly nízká hodnocení. Komise Karlovarského kraje se shodla na malé připravenosti, u Sokolovské investiční se dokonce objevila pochybnost, zda se vůbec jedná o brownfield, jak vyplývá z materiálů, které získala TI.
Agentura CzechInvest, která má na starosti uznání brownfieldu, redakci iDNES.cz sdělila, že jako brownfield uznala pouze část území, kterou je třeba sanovat po těžbě. „Zbytek rozsáhlého území, které není nutné z hlediska zakládání staveb sanovat, však jako brownfield neohodnotíme. Vlastník je s tím srozuměn a svůj záměr plánuje dle toho redukovat,“ sdělil mluvčí David Hořínek.
PROFIL: Uhlí proměnil ve zlato. Doly už vyždímal, tak je Bakala opouští |
Znečišťovatel platí, nebo dostává dotace?
V Moravskoslezském kraji se ve zvažovaných projektech zase objevila firma Asental Zdeňka Bakaly, která v regionu vlastní řadu pozemků získaných po privatizaci bývalé OKD. Její návrh na Rekreační sportovní zónu Karvinské moře se sice do výběru strategických projektů nedostal, kraj ale v hodnocení doporučuje zařazení do takzvaných tematických dotačních výzev, které budou po těch strategických následovat a měly by je doplňovat.
„Společnost Asental byla oslovena zástupci Moravskoslezského kraje, aby se zapojila do veřejné výzvy na podporu strategických rozvojových projektů,“ vysvětlil průběh mluvčí Asentalu Tomáš Neščák. Firma dle jeho slov další zapojení do veřejných výzev v rámci Fondu neplánuje.
Dle Hnutí Limity jsme my bude mít Asental i tak na průběh transformace značný vliv. „Velkou část pozemků v regionu, které mají procházet transformací, vlastní firma Asental Zdeňka Bakaly a samosprávy jsou nucené je od něj vykupovat. Bakala tak opět určuje, jak bude region vypadat a peníze určené k transformaci skončí opět u něj,“ uvádí mluvčí organizace Kristina Hamplová.
Asental ale naopak uvádí, že jde transformaci naproti. „Jako lokální partner budeme i nadále podporovat iniciativy zaměřené na rozvoj Moravskoslezského kraje,“ uvádí mluvčí.
Přeměna regionů bez zapojení obyvatel
Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský kraj si z evropského Fondu spravedlivé transformace rozdělí okolo 42 miliard. V listopadu se spustí první dotační výzvy. První na řadu přijdou zmíněné strategické projekty, do kterých půjde polovina peněz. Již loni podporu 35 takových doporučily kraje.
Spravedlivá transformace má stát na principu „znečišťovatel platí“, jak deklaruje Evropská unie. Podle něj by na transformaci primárně neměly vydělávat velké firmy, které mají zisk z těžby nebo využívání fosilních zdrojů. Peníze by naopak měly být určeny pro potřeby místních, malé a střední podniky či obce.
„Strategické projekty začínají na výši 50 milionů v nákladech. To znamená, že menší subjekty byly rovnou vyloučeny,“ shrnuje Zuzana Vondrová, odbornice na téma spravedlivé transformace z Centra pro dopravu a energetiku (CDE).
Česká spravedlivá transformace stále postrádá vizi pro regiony a účast místních lidí, čímž vytváří dojem, že se termín zúžil na pouhé čerpání fondu.
Zuzana Vondrováodbornice na spravedlivou transformaci z Centra pro dopravu a energetiku
Oslovení odborníci vidí problém v samotném procesu výběru strategických projektů. Vadí jim především to, že doporučené projekty prý byly vybírány narychlo a bez dostatečné diskuze.
„Nepřeháním, když řeknu, že naše Klimajízdy byly nejvíce participativním aspektem dosavadní transformace,“ konstatoval na odborné debatě Mikuláš Černík z organizace Limity jsme my, která po Ústecku organizovala semináře se zdejšími obyvateli. Transformace by podle něj měla naopak vycházet primárně z potřeb a přání lidí v daném regionu, kteří do rozdělení peněz neměli možnost zasáhnout.
Stát chce vědět, jak konec uhlí dopadne na lidi. Jen plán nestačí, tvrdí kritici |
„V případě, že se čerpají peníze z evropských fondů, měla by se výběru účastnit široká skupina partnerů,“ popisuje Zuzana Vondrová z CDE. Podle ní ale bylo zapojení velice slabé. Chyběli místní obyvatelé či například odborníci na sociální oblast. Sama byla jedinou zástupkyní ekologických organizací, přičemž sociální nevládní neziskové organizace chyběly úplně.
Státní fond životního prostředí (SFŽP) ale oponuje, že výběr velkých subjektů neodporuje zapojení místních. „Velkou měrou jsou naopak zastoupeny, ať už ve formě partnerství nebo přímo žadatelů, jednotlivé kraje nebo jejich společnosti. A právě účast kraje předpokládá širší zapojení ostatních partnerů,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí Lucie Früblingová.
Státní fond dále slibuje, že se princip znečišťovatel platí, bude v každém případě dodržovat. „Podpora, která jde proti tomuto principu, je z programu vyloučena. Zařazení mezi strategické projekty není rovno přidělené podpoře, všechny žádosti budou na základě vyhlášené výzvy posuzovány mimo jiné s ohledem na tento princip,“ uvádí SFŽP.
Proces čerpání je třeba sledovat
Peníze dle cílů Evropské unie mají sloužit k rozvoji nových odvětví, obnovitelných zdrojů, přeměně zdevastované krajiny, a především pomoci těm, kteří v důsledku konce uhlí přicházejí o práci. Mají tedy zajistit hladký přechod na takovou ekonomiku, která nebude přispívat ke klimatické změně a ničit ovzduší či krajinu. To, zda se deklarované cíle v České republice naplní, je otázka dalších pěti let, kdy se peníze budou čerpat.
Podle odborníku je třeba proces bedlivě sledovat. Stále je totiž možnost do něj více zapojit veřejnost. „Se starosty dotčených obcí a veřejností by se měly projednávat i velké strategické projekty. Na to je ještě prostor, než získají podporu, například formou veřejného slyšení,“ navrhuje Vondrová.
Jan Dupák z TI závěrem poukazuje na další možná rizika. „Stamilionové podpory projektů souvisejících s těžbou v pohraničních regionech bez velkého zájmu veřejnosti, které musí být čerpány rychle – to je konstelace přinášející zásadní korupční rizika a zvýšená ostražitost je určitě na místě,“ uzavírá expert.
