Vyplývá to z takzvané Modré zprávy, kterou zveřejnilo ministerstvo zemědělství na začátku listopadu a která mapovala stav vodního hospodářství v roce 2017.
„Letos to vypadá, že situace bude zhruba stejná,“ očekává ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací SOVAK Oldřich Vlasák. Přesněji – v minulém roce jeden člověk denně využil 88,7 litru vody. V porovnání s předchozím rokem je to o čtyři deci více. Za posledních pět let spotřeba stoupla o 1,6 litru.
Česko totiž posledních pět let zažívá horká léta a sucho. Takže lidé více pijí, zalévají zahrady a napouštějí bazény vodou z vodovodu. „V případě, že je větší sucho a teplo, poměrně logicky spotřeba vody stoupá,“ komentuje statistiku agrární analytik a šéfredaktor portálu Naše voda Petr Havel.
Nejvíce vody spotřebují Pražané. Ti na svou hygienu, pitný režim, nádobí a zahrady potřebují každý den průměrně 109 litrů. Takové množství vody na jednoho člověka může vypadat, že Češi s vodou plýtvají. Avšak samo ministerstvo zemědělství upozorňuje, že ve srovnání se spotřebou za socialismu Češi s vodou výrazně šetří.
„Od devadesátých let spotřeba klesla přibližně na polovinu a i v porovnání s ostatními zeměmi je velmi nízká,“ vyzdvihuje mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Například ve Španělsku mají průměrnou spotřebu na osobu denně 139 litrů.
Sucho a nadprůměrné teploty
Hlavní důvody, proč se zvýšila denní spotřeba vody na člověka za minulý rok o necelý půllitr, mohou být podle Petra Havla dva. Tím prvním je právě dlouhotrvající sucho a nadprůměrné teploty. A ačkoli čísla za tento rok ještě nemá ministerstvo zemědělství sečteno, lze dle něj očekávat opět mírný vzrůst spotřeby, a to kvůli letošnímu pokračujícímu suchu, které je za poslední desetiletí nejextrémnější.
Dalším vysvětlením může být i to, že průměrná spotřeba v České republice dosáhla v minulých letech takzvaného hygienického minima, což je hranice mezi 90 až 100 litry na osobu a den. V minulosti ji zavedla Organizace spojených národů (OSN).
„Donekonečna spotřeba vody klesat nemohla a v předchozích letech klesala neustále, to znamená, že už dále jaksi nebylo možné šetřit, protože by to mohlo mít i negativní dopady na osobní hygienu,“ vysvětluje Havel.
Nejvíce spotřebuje Praha
Ředitel sdružení SOVAK Oldřich Vlasák , jehož členové zásobují pitnou vodou více než devět milionů lidí, zmiňuje, že spotřeba téměř 90 litrů na osobu není vůbec hodně. Včísle je totiž zahrnuto vše od praní přes mytí nádobí, koupání, splachování toalet až po napouštění bazénů.
Nejvíce pitné vody spotřebují lidé v Praze. Data Českého statistického úřadu (ČSÚ) ukazují, že průměrný Pražan každý den využije 109 litrů. „Nejnižší spotřeba je naopak ve Zlínském kraji, kde je o 33 litrů menší,“ doplňuje Soňa Horáčková z ČS Ú.
„Je to dáno strukturou obyvatelstva. Když to velmi zjednoduším, hygiena ve větších městech je větší než na venkově,“ nabízí vysvětlení dat ČSÚ Vlasák.
V Itálii třikrát vyšší
I přes nárůst o necelý půllitr na jednu osobu za den však Česko patří mezi země, kde je spotřeba vody v rámci vyspělých zemí, včetně Evropské unie, jedna z nejnižších. „V EU je obvyklá spotřeba vody na osobu a den 120, 150, ale i 170 litrů, takže je skoro o polovinu větší. Pro představu, ve Spojených státech amerických se spotřeba vody v minulosti blížila až ke 300 litrům na osobu a den, teď už o něco klesla,“ uvádí příklad Havel.
Velkou spotřebu mají také jižní evropské země. Průměr ve Španělsku je 139 litrů, v Portugalsku 204 litrů a v Itálii dokonce spotřebují 245 litrů na osobu denně. Tedy zhruba třikrát více než u nás.
Nicméně i Češi v minulosti využívali vodu mnohem více. Za socialismu nebylo číslo 160 litrů denně nijak neobvyklé. „Cena za vodu totiž tehdy byla výrazně nižší, protože ji dotoval stát. Od devadesátých let začali lidé hojně využívat nejrůznější spořiče vody pro sprchování nebo toalety, aby za vodu platili méně. Ve využití těchto technologií patříme ke špičce v Evropě,“ říká ředitel SOVAK Vlasák.
Momentálně stojí pitná voda okolo 37 korun za metr krychlový bez DPH. Ve srovnání s předchozím rokem se její cena nepatrně zvýšila.
Voda v Česku
Menší spotřeba ne vždy ušetří
Představa, že menší spotřeba vody znamená, že spotřebitel ušetří, však úplně platit nemusí. „Vodní trubky jsou konstruované na určitou kapacitu, ale v okamžiku, kdy vnich teče menší množství, znamená to, že rostou rizika, že se budou usazovat v trubkách látky, které jsou ve vodě přítomné, takže se ty trubky musí proplachovat. Jinými slovy tím, že člověk spotřebuje vody méně, mu mohou vzrůst náklady na údržbu vodovodní sítě,“ upozorňuje Havel.
Než spotřeba vody je podle Havla důležitější to, aby se dařilo zadržovat více vody v přírodě a zvýšila se retenční schopnost krajiny. „Jestli se spotřebuje na osobu denně o litr více či méně, není pro celkovou vodní bilanci České republiky zas tak důležité, základem je krajina, ne člověk,“ dodává.
Data, která ministerstvo zemědělství zveřejnilo v Modré zprávě, zároveň ukazují, že o něco vzrostlo i procento lidí, kteří berou vodu z vodovodů. Dnes je z ní zásobováno téměř 95 procent Čechů, což je více než 10 milionů obyvatel.
Pro srovnání – v roce 1957 bylo na veřejný vodovod napojeno odhadem 57,3 procenta obyvatel.
A zvýšil se také počet domácností napojených na kanalizaci. Ze statistiky sice vyplývá, že vodní odpad do kanálu odtéká devíti milionům obyvatel. Je tu však stále více než milion Čechů, kteří tuto „vymoženost“ nemají.
