„TOP 09 je pro co nejflexibilnější zákoník práce. Tomu by samozřejmě přispěla i možnost výpovědi bez udání důvodu při určité ochraně ohrožených skupin. O možných úpravách jednáme a budeme dál jednat, máme i své návrhy,“ uvedl k možnosti výpovědi bez udání důvodu v úterý šéf poslanců TOP 09 Jan Jakob.
„Předpokládám, že to bude společný návrh TOP 09 a ODS, ale jednáme o tom,“ dodal ještě Jakob.
„Chceme to my, chtějí to zaměstnavatelé, vlastně všechny podnikatelské svazy za tím stojí, ale pokud na to nebudeme mít většinu, tak to neprosadíme. To je úplně jednoduché a my kvůli tomu neshodíme všechno to, co je dobré na flexibilním zákoníku práce,“ řekl loni na konci listopadu v rozhovoru pro iDNES.cz premiér a předseda občanských demokratů Petr Fiala.
Odbory varovaly před protesty
„Vnímáme velké nebezpečí a tlaky na výpověď bez udání důvodu. Jestli se bude prosazovat v dalším čtení zákona, protesty začnou v ČR a svaz KOVO bude lídrem. Nebudeme sedět doma a vyjdeme do ulic,“ varoval v prosinci šéf největšího odborového svazu KOVO Roman Ďurčo.
Bývalý premiér za SOCDEM (dříve ČSSD) a později eurokomisař Vladimír Špidla dokonce loni řekl, že možnost vyhazovat zaměstnance na hodinu bez udání důvodu je popřením myšlenky, že člověk na pracovišti má vůbec nějaké právo. Je to podle něj důvod se vzepřít této myšlence všemi prostředky, které jsou k dispozici. „Odbory by měly uvažovat v takovém případě o generální stávce,“ řekl doslova Špidla.
Novela zákoníku práce, do níž se občanští demokraté a TOP 09 chtějí pokusit možnost výpovědi bez udání důvodu zapracovat, prošla v prosinci ve Sněmovně prvním čtením a poslanci by se jí měli znovu zabývat na schůzi na přelomu ledna a února ve druhém čtení. A ještě před tím již příští týden ve výboru pro sociální politiku.
Už tam může dojít ke koaličnímu střetu. Zásadně proti jsou totiž lidovci, včetně ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky, a podle poslankyně Pavly Pivoňky Vaňkové také hnutí STAN.
Měly by firmy dostat možnost propustit zaměstnance i bez udání důvodu?
Jurečka: Výpověď bez udání důvodu odmítám
„Mé stanovisko je stále stejné, výpověď bez udání důvodu odmítám,“ sdělil iDNES.cz Jurečka.
„S výpovědí bez udání důvodu dlouhodobě nesouhlasíme. Domnívám se, že v této době, kdy máme spíše nedostatek zaměstnanců na všech možných místech, a zaměstnavatelé si zaměstnance spíše předchází, je možnost výpovědi z pracovního poměru bez udání důvodu něčím spíše symbolickým než něčím zásadním, co rozhýbe pracovní trh,“ doplnil ho šéf poslaneckého klubu lidovců Aleš Dufek.
„My jsme zásadně proti, naší podporu to rozhodně mít nebude,“ řekla expertka hnutí STAN Pavla Pivoňka Vaňková. „Prosazuje to ODS s podporou TOP 09, ale je proti i KDU-ČSL, nemá to podporu gesčního ministra, je to odsouzené k nepodpoření, protože opozice určitě pro tohleto ruku nezvedne. Takže je to jen takový výkřik zřejmě k jejich voličům,“ řekla poslankyně STAN.
Podle Jurečky kvůli výpovědi bez udání důvodu ani nebylo koaliční jednání, ale Pivoňka Vaňková upřesnila, že o úpravách zákoníku práce i s ODS a TOP 09 jednali. „Budou tam ale nějaké společné koaliční pozměňovací návrhy a řešili jsme to na poslední sociální čtyřce,“ řekla poslankyně.
ODS na jednání, které bylo před vánočními svátky, zastupoval podle ní poslanec Jan Bauer, TOP 09 Miloš Nový a lidovce Vít Kaňkovský s Jiřím Navrátilem.
U důchodové reformy byli pro osekání náročných profesí nejprve jen ODS a TOP 09
Z vyjádření politiků koalice by se tak mohlo zdát, že je iniciativa ODS a TOP 09 odsouzena k nezdaru, ale podobně to nedávno vypadalo i při jednání o důchodové reformě, kde šéfové poslaneckých klubů TOP 09 Jan Jakob a ODS Marek Benda navrhli osekat seznam profesí s nárokem na nekrácenou předčasnou penzi.
Lidovci i poslanci STAN byli nejprve proti, ale nakonec občanští demokraté spolu s TOP 09 prosadili svou.
Kompenzací pro skupinu více než sto tisíc lidí z profesí zařazených do třetí skupiny náročnosti má být to, že jim zaměstnavatel bude přispívat až 4 procenta z jejich hrubého příjmu na individuální penzijní připojištění.
Výpovědní doba má začít běžet doručením výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce
Novela zákoníku práce, kterou poslala do Sněmovny vláda, počítá s tím, že výpovědní lhůta by nově začínala doručením výpovědi, ne až od začátku dalšího měsíce. Při propuštění kvůli porušení povinností a předpisů by se výpovědní lhůta mohla zkrátit na měsíc.
Zkušební doba by se podle připravené novely zákoníku práce mohla od příštího roku prodloužit ze tří na čtyři měsíce a u vedoucích pracovníků z šesti až na osm měsíců.
„Když bude se zaměstnancem rozvázán pracovní poměr výpovědí nebo dohodou ze zdravotních důvodů (pracovní úraz, nemoc z povolání), obdrží náhradu ve výši dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku. Zaměstnavateli ji refunduje pojišťovna ze zákonného pojištění,“ vyzdvihl na sociální síti X na novele zákoníku práce ministr Jurečka.
