Spisovatelův synovec v dlouholetém sporu zpochybňoval platnost závěti, jejímž prostřednictvím těžce nemocný autor v roce 1996 odkázal svůj majetek Nadaci Jaroslava Foglara. Upozorňoval například na to, že spisovatel podepsal závěť až po notářce, což je nesprávné pořadí. Nejvyšší soud uznal, že zvolený postup sice není v souladu s obecnou praxí, ale nejde o důvod k vyslovení neplatnosti závěti.
Jaroslav Foglar(1907-1999)
|
"Opačný výklad by byl příliš formalistický a v rozporu s jednoznačně projevenou vůli zůstavitele," stojí v rozsudku senátu s předsedou Romanem Fialou. Soud připomněl, že podle notářky Foglar zcela jasně projevil svou vůli a dobře věděl, co podepisuje. Petr Foglar v minulosti argumentoval zejména tím, že jeho téměř slepý strýc při podepisování dokumentu netušil, co obsahuje.
Petr Foglar letos v květnu zemřel, aniž by zanechal majetek a ustanovil dědice. Do řízení proto místo něj vstoupil advokát určený Nejvyšším soudem, který vystupoval jako opatrovník neznámých dědiců Petra Foglara. Nakonec soudci dovolání zamítli bez veřejného jednání.
Jaroslav Foglar na obálce knihy Jestřáb kronikářem
Jaroslav Foglar – Jan Fischer, Černí jezdci řádí, 1938
Petr Foglar u soudu v Praze v červenci 2004
Nejcennější část pozůstalosti po autorovi knih pro děti a mládež tvoří autorská práva. Nadace Jaroslava Foglara vznikla v roce 1996, po několika letech se ocitla v likvidaci. Neprošla totiž transformací, kterou ukládal nový nadační zákon. V minulosti se hovořilo o tom, že likvidátor rozdělí dědictví po spisovateli mezi organizace, které mají podobnou náplň činnosti, jakou si kladla za cíl nadace.
Foglar zemřel v lednu 1999, bylo mu 91 let. Děti neměl a z příbuzných tehdy žil jen jeho synovec Petr, na kterého si ale spisovatel v testamentu nevzpomněl. V roce 2000 podal synovec žalobu, kterou se opakovaně zabývaly Obvodní soud pro Prahu 3 a Městský soud v Praze. Pravomocný verdikt padl v roce 2009.
