Předseda vlády proto nesouhlasí s postojem Babiše (ANO), který Hospodářským novinám (HN) řekl, že korporátní daň je v pravomoci členských států. Vicepremiér podle deníku také pochybuje o přínosu možných změn pro český rozpočet.
Sobotka míní, že Česko musí nejprve návrh detailně analyzovat a připomíná, že na zabránění daňovým únikům se shodla celá vláda. „Boj proti daňovým únikům je prioritou, na níž se naše koalice shodla a nehodláme z ní ustupovat. A musí se týkat nejen malých podnikatelů, ale také velkých firem, včetně těch nadnárodních,“ uvedl Sobotka v tiskovém prohlášení.
Detailní analýzu dopadů návrhu na zavedení společného a konsolidovaného základu korporátní daně, včetně vlivu na českou ekonomiku a státní rozpočet, má Babiš předložit vládě do konce února. Na jejím základě stanoví vláda pozici ČR, uvedl.
Podle studie by do rozpočtu přibylo šest miliard
Návrh Evropské komise cílí na nadnárodní firmy, které pro sebe vyhledávají co nejlepší daňové podmínky a odlévají své zisky uměle do daňových rájů. Aféry se týkaly například firem Apple a Starbucks (více o případu Apple čtěte zde).
Nová pravidla by znamenala, že ve všech členských státech unie by byl jednotný základ daně - tedy to, z čeho pak firmy daň odvedou, uvedly HN. Podle Sobotky by to mohlo mít zásadní význam pro boj s daňovými úniky.
„Zlepšení spolupráce právě v této oblasti může České republice a jejím firmám přinést značné výhody, včetně pozitivních rozpočtových dopadů. Stávající systém navíc vytváří nespravedlivou výhodu nadnárodním firmám, které mohou optimalizovat své daně i přímo na území EU, zatímco běžný český podnikatel poctivě odvádí daň v místě svého podnikání,“ uvedl Sobotka.
Studie Danuše Nerudové z Ústavu účetnictví a daní Mendelovy univerzity a její kolegyně Veroniky Solilové podle HN ukázala, že by podle nových pravidel český státní rozpočet získal ročně šest miliard korun navíc.
„O jakémkoliv plusovém dopadu mám vážnou pochybnost,“ řekl deníku Babiš, který vlastní Agrofert, jehož by se nová pravidla také týkala. Podle HN je takových firem, které mají celosvětové příjmy nad 20 miliard korun, v Česku asi tisíc. Například Škoda Auto s návrhem podle deníku souhlasí.
