Na jedné straně sporu stojí Pavel Sova, na druhé Lucie Motlíková a její otec Vladimír. Obě strany vlastní buď přímo, většinou však přes další lidi hned několik firem, které se mimo jiné točí kolem zbraslavského golfového hřiště.
Podnikatelé se vzájemně obviňují ze snahy připravit se o akcie a přou se o to, kdo má právo provozovat zmíněné golfové hřiště a jeho zázemí. Tedy výstavní areál, jehož provozovatelé se na webu chlubí tím, že jsou nejnavštěvovanějším 18jamkovým golfovým resortem v zemi.
Firmy vtažené do sporuPavel Sova tvrdí, že drží polovinu firmy Clasides. Její akcie jsou anonymní a podle internetové verze obchodního rejstříku je jediným akcionářem firma Platinum Capital Enterprises Limited z Britských Panenských ostrovů. Za tuto firmu vystupuje Lucie Motlíková. Stejně jako za společnost Platium Company, s. r. o., která je podle Motlíkové s Platinum Enterprises vlastnicky provázaná. Oficiálně v ní ovšem nefiguruje. Stejně jako Pavel Sova. Podle Motlíkové Sova vlastní poloviční podíl firmy Platinum Company. |
Spor v pátek vygradoval Sovovým telefonátem na policii. Na místě dohlížela na dusnou atmosféru. Do areálu přijeli zástupci další společnosti s názvem Bazado s tím, že část zázemí je jejich a Sova jej používá nezákonně. Podnikatel s tím nesouhlasí. Obě strany proto svolaly právníky a jedna z nich si raději přizvala i několik bodyguardů.
"Několikrát jsem firmu Platinum upozornila, že s nimi potřebuji uzavřít novou smlouvu z toho titulu, že ta původní je neplatná. Pan Sova se k uzavření nové nájemní smlouvy neměl a nereagoval na výzvu k vyklizení, takže jsem podala žalobu o vystěhování a uzavřela smlouvu s novým nájemcem," řekla iDNES.cz jednatelka firmy Bazado Klára Wantulok s tím, že firma vlastní část zázemí s restaurací od loňského listopadu.
Komu Bazado prostory pronajalo, nechtěla Wantulok upřesnit.
Firmu Bazado před léty zakládal někdejší šéf Českých drah a ČD Cargo Josef Bazala. Dodnes v ní působí jeho příbuzní, aktuálně je kromě Wantulok jednatelem firmy také jednatřicetiletý Libor Bazala.
Vladimír Motlík
"Máme platnou smlouvu o pronájmu na 25 let a to, co se tu nyní děje, je protizákonné, protože se tak neděje na základě rozhodnutí soudu," odmítá Sova slova zástupkyně firmy Bazado.
Podle Lucie Motlíkové vlastní Sova půlku zmiňované firmy Platinum. V obchodním rejstříku to však dohledat nelze. Ona prý zastupuje vlastníka, kterému patří druhá polovina. A Sovovu verzi označuje za nesmysl. "Nový nájemce je oprávněný nemovitost používat. Platinum Company měla nájemní smlouvu, ale bohužel se nechovala, jak se chovat měla, proto vlastník nemovitosti uzavřel novou smlouvu s někým jiným," řekla iDNES.cz Motlíková.
Hádka o resort, který před třemi lety otvíral prezident
Obchodní spor je zajímavý, protože dává zčásti nahlédnout do konglomerátu firem kolem rodiny Vladimíra Motlíka. Ten je z velké části skryt za firmami s anonymní vlastnickou strukturou.
Čechokanaďan Vladimír Motlík je považován za Klausova známého a také lobbistu blízkého ODS. Jeho jméno zmiňovali například ti, kteří vyjednávali o nákupu obrněných transportérů pro českou armádu. Motlík na jednu ze schůzek s tehdejším náměstkem ministra obrany Jaroslavem Kopřivou přivedl zástupce švédské firmy Patria (více o schůzce čtěte zde). Motlík se v minulosti k této schůzce vracet nechtěl s tím, že si ji nepamatuje.
Zbraslavské golfové hřiště v červnu 2009 otvíral kromě hráčů i tehdejší prezident Václav Klaus. Neslo název Prague City Golf Club a v jeho čele stál právě Motlík. Ve stejném klubu hraje také pražský lobbista Roman Janoušek, obviněný kvůli nehodě v Praze 4 z pokusu vraždy.
Lucie Motlíková dříve vystupovala za firmu Discovery Investment s.r.o., které se Dopravní podnik rozhodl prodat pozemky u stanice metra Palmovka. K tomuto prodeji se váže jeden z odposlechů mezi Janouškem a tehdejším šéfem odboru obchodních aktivit magistrátu Peterem Ďuricou. Janoušek mu říká, aby u tohoto obchodu "zavřel oko". Firma pak měla pozemky získat hluboko pod tržní cenou (více o telefonátu čtěte zde).
Její otec Vladimír Motlík stál například za firmou, jež vydávala bulvární deník Super (více zde). V 90. letech v Česku založil pobočku rakouské firmy EPIC, zaměřenou na privatizaci ve střední Evropě. Firma mimo jiné spoluorganizovala výlet pěti českých poslanců do Francie, kde jednali o privatizaci ČEZ (více zde) či podle informací dostupných z médií spravovala cenné papíry pražskému magistrátu. Léta také šéfoval společnosti Subterra, jež se podílela na nejvýznamnějších stavebních zakázkách v zemi. V Praze třeba na rekonstrukci Kongresového centra či výstavbě tunelu Mrázovka.
Jaký je příbuzenským vztah mezi ním a Lucií nebylo doteď příliš jasné. Oba o svých obchodních aktivitách nechtěli v minulosti mluvit. Nyní Lucie iDNES.cz v telefonátu potvrdila, že je dcerou Vladimíra Motlíka.
Josef Bazala
Mezi golfové nadšence a hráče patří také Josef Bazala. Ten se z výpravčího dokázal vypracovat až na generálního ředitele státních Českých drah a posléze se přesunul do čela představenstva dceřinné ČD Cargo. Jeho působení v obou funkcích provázela podezření, že smlouvy kolem podniků byly pro dráhy nevýhodné a že naopak zvýhodnil třeba jednu z firem, kde dřív působil (více o špatném hospodaření v ČD Cargo čtěte zde). V rozhovoru pro MF DNES Bazala ale podezření odmítl (více zde).
Anonymní akcie: Kdo je popadne a uteče, vlastní firmu
Sovova verze událostí ukazuje také paradox anonymních akcií. Podíl ve firmě má ten, kdo je fyzicky drží. A podle Sovy právě toho využil Motlík, aby ovládl polovinu jedné ze zmiňovaných společností, oficiálně drženou firmou Platinum Capital Enterprises Limited.
"Přišel se svojí dcerou ve čtvrtek na valnou hromadu, kde jsme měli řešit převod akcií na jméno. V jednu chvíli se oba pohádali a pan Motlík prostě akcie popadl a utekl s nimi," popsal Sova. Podle něj tak vlastně ztratil faktický přehled o tom, kdo vlastně drží druhou půlku firmy. Motlíková s verzí "ukradených" akcií nesouhlasí a označuje ji za lež. Podle ní se na obchodních vztazích fakticky nic nemění. "Akcie na majitele se zcizit nedají. Ten, kdo je má, tak je prostě má," řekla Motlíková.
Možnost, jak se skrýt, v současné době využívá řada firem. Část z nich podniká třeba ve štědře dotovaném solárním byznysu. Anonymních akcií využil při podnikání také bývalý senátor Richard Svoboda. Anonymita přitom není překážkou, aby se firmy ucházely i o veřejné zakázky. Politici deklarovali, že tuto podobu podnikání v Česku zruší. Jenže pak sami původní vládní záměr začali oslabovat. Například tím, že neanonymní by musely být jen nově založené firmy. Nebo jen ty, které budou v budoucnu chtít soutěžit o státní zakázky.
