Zatímco „ruličkový“ toaletní papír se vyrábí z recyklovaného papíru či celulózy, vlhčené ubrousky jsou obvykle vyrobené z dlouhých vláken netkané celulózy, anebo z plastů, a proto se ve vodě úplně nerozpadnou, nebo až po delší době.
„Vlhčené ubrousky a jiné přípravky pro osobní péči mají tendenci ulpívat v záhybech či kříženích stokové sítě a vytvářet tak vysoce odolnou kompaktní masu. Důsledkem toho se snižuje průtok, zanášejí česle, ucpávají čerpadla a dochází k vyřazení nejrůznějších čidel měřící techniky z činnosti,“ říká ředitel Sdružení oboru vodovodů a kanalizací (SOVAK ČR) Oldřich Vlasák.
Spolu s tím, jak někteří výrobci v posledních letech ubrousky propagují jakožto částečnou náhradu toaletního papíru, je podle něj problém stále palčivější.
„Třeba v Praze odpadní vody z velké části stékají gravitačně, tudíž nevznikají takové potíže jako u tlakových kanalizací, kde se musí čerpat. Velký problém řeší v této souvislosti například Anglie, protože je to placka se spoustou lidí v aglomeracích,“ naznačuje Ondřej Beneš z firmy Veolia.
I v Česku však jednotliví provozovatelé kanalizační sítě pociťují postupné zhoršování situace. „Tyto produkty způsobují ucpávky jak malých domovních čerpacích stanic, tak těch velkých, které čerpají odpadní vody z obce či celé městské čtvrti,“ potvrdila mluvčí Moravské Vodárenské Markéta Bártová.
Náklady na čištění nad rámec běžné údržby jsou podle ní jen na Olomoucku až 300 tisíc ročně. „Před sedmi lety jsme tohle vůbec nezaznamenávali. Teď naši pracovníci jezdí odstraňovat ucpání čerpadla minimálně jednou týdně.“
Prodeje vlhčeného toaletního papíru rostou
Že Češi kupují vlhčeného toaletního papíru rok od roku víc, potvrzuje Marcela Kubátová z firmy Melitrade, která je na tuzemském trhu lídrem v jeho prodeji. Potíž však spatřuje především v tom, že lidé nedodržují pokyny na obalu a do záchodové mísy házejí i desinfekční, dětské či odličovací ubrousky. „Materiály jsou zcela rozdílné, přestože se mohou zdát velice podobné,“ říká.
Lidé, kteří mají vlastní septik, se podle ní chovají ke svému majetku ohleduplně, na rozdíl od řady obyvatel domů napojených na kanalizaci, kteří do mísy hodí cokoli a nezajímá je, že mohou provozovatelům potrubí způsobit problémy či škody.
Melitrade nabízí dva druhy vlhčených toaletních papírů, jen jeden označuje jako splachovatelný. „Tohle řešíme mimo jiné s celosvětově uznávanou asociací EDANA (sdružuje firmy z branže netkaných textilií, pozn. red.). Dle jejích norem pak používáme označení, zda je výrobek splachovatelný či nikoli,“ doplnila Kubátová.
Aby výrobek z netkané textilie od zmíněné organizace získal „povolení“ prezentovat se jako vhodný ke spláchnutí, musí projít sedmi dílčími testy. „Jedním z nich je rozložitelnost. Problém je, že mnoho vlhčených toaletních papírů dostupných na trhu se nerozpadne ani po tříhodinovém testování a označení by tak správně vůbec neměly nést. My tak označujeme pouze ty, které všemi testy projdou,“ uvedla Mona Schmadl ze společnosti SCA, jejíž hygienické výrobky mají významný podíl i na českém trhu.
Podle odborníka na odpadní vody z pražské Vysoké školy chemicko-technologické (VŠCHT) Jiřího Wannera chybí příslušná tuzemská norma. Zkušebna čistíren odpadních vod při vodohospodářském ústavu sice zkoumá, jak se složení různých výrobku zřejmě projeví na funkci čistírny, jde jim ale hlavně o to, jak si s nimi v konečném bodě poradí bakterie.
„Zajímá je hlavně dopad na životní prostředí, jestli je to v konečné podobě biologicky rozložitelné. Pokud ano, dají razítko a nemají problém s tím, že než se to k bakteriím dostane, může to cestou způsobovat různé mechanické problémy,“ přibližuje Wanner.
Splachování jakýchkoli vlhčených ubrousků jde podle něj proti smyslu vodního zákona i zákona o vodovodech a kanalizacích. „Je to velký problém. Do kanalizace nepatří nic, co se dá považovat za odpad. Ten není určen k likvidaci v kanalizaci, ale svojí cestou, a vlhké ubrousky podle mě odpad jsou,“ doplnil.
Zdůrazňuje také, že je třeba brát ohled na stav kanalizační sítě. „Všechna naše města mají postarší kanalizaci, ty hodně nové trubky jsou tak z půli 20. století, kdy projektanti neuvažovali, že by se něco takového mohlo do kanalizace dostat,“ doplnil Wanner.
Splachování vlhčených ubrousků většinou zakazují i kanalizační řády, které vydávají provozovatelé a k jejichž dodržování se odběratelé zavazují při podpisu smlouvy. Za porušování hrozí vysoké pokuty.
Obaly vlhčených toaletních ubrousků přitom nezřídka hlásají, že lze spláchnout až tři kusy najednou. O klamavou obchodní praktiku se podle České obchodní inspekce nejedná. „Informace neodporuje zákonu, který by ČOI dozorovala,“ uvedl mluvčí Jiří Fröhlich.
Nejhorší jsou tyčinky do uší
SOVAK by do budoucna rádo dosáhlo zavedení národní normy, která by problematiku konkrétněji upravila, její obsah chce s výrobci konzultovat. „Vnitřní normy výrobců a zkoušky v laboratořích jsou jedna věc, realita je věc druhá,“ poukazuje Ondřej Beneš z firmy Veolia na to, že ne vše, co výrobce uvede na obal, je směrodatné.
Problém dělají v kanalizaci i vyhozené tampony či vložky a zbytky z kuchyně prohnané domácí drtičkou. Vůbec nejhorší jsou podle některých odborníků vatové tyčinky na čištění uší, které projdou všemi síty, hromadí se na různých místech čistírny a údržba je musí ručně odstraňovat.
„Kanalizace slouží výhradně pro odvádění odpadních vod, ostatní výrobky mají být recyklovány či odstraňovány jako komunální odpad, i když jejich výrobci uvedou na obalu informaci o možnosti jejich spláchnutí do kanalizace,“ upozornil Vlasák. „Vítáme diskuzi nad novými materiály, které by umožnily do budoucna tyto výrobky splachovat, ovšem výhradně pokud budou splňovat technické normy, které zajistí jejich neškodnost,“ dodal.
Pražská VŠCHT v minulosti zkoumala i ruličky od toaletního papíru, které někteří výrobci prezentují jako vhodné ke splachování. „Měli jsme tady studentskou práci zkoumající, jak se roličky rozpouštějí, a výsledky nebyly takové, že to zmizí zcela beze stopy. Zůstávají po nich celulozová vlákna, která se - pokud jsou přítomna v odpadních vodách - mohou navíjet na míchadlo a vytvářet dlouhé chuchvalce či copy, které zatěžují hřídel,“ doplnil Wanner.
I výzkumný vodohospodářský ústav (VÚV TGM) v minulosti jeden typ roličky zkoumal. „Tohle to je podle mě zanedbatelná záležitost, na rozdíl od vlhčených ubrousků majících v odpadní vodě charakter hadru,“ podotýká Jiří Kučera z oddělení čištění odpadních vod. „Problém je v tomto případě dán spíše tím, že si pak někteří myslí, že se to dá plošně aplikovat na všechno, nejen na ruličky,“ uzavřel Beneš.
Do záchodu patří klasický toaletní papír. Jaký je nejlepší? To se dovíte v testu:
2. února 2016 |
