Špidla vytáhl do boje za čistší vzduch. Varuje i před změnou klimatu

Expremiér Vladimír Špidla se už sžil se svou novou rolí stínového ministra životního prostředí za ČSSD. "Myslím to vážně," ujišťuje bývalý lídr strany a později také eurokomisař. Za zásadní problém, který by jako ministr řešil, označil znečištěné ovduší, hlavně na Ostravsku. "Musím najít dobrou dohodu s Polskem," zdůraznil Špidla.

Stínový ministr životního prostředí Vladimír Špidla při setkání s novináři v sídle ČSSD. (21. května 2013) | foto: Josef Kopecký, iDNES.cz

Za klíčové považuje, aby se podařilo problém dotáhnout na evropskou úroveň. Pak by ho šlo podle něj řešit.

Chce usilovat o snižování energetické náročnosti, závislosti země na fosilních palivech, o změny ve struktuře průmyslu a podporu zelených technologií, které pomohou i k vytvoření nových pracovních míst.

"Těžko si umím představit, že budeme v Asii stavět jadernou elektrárnu, ale komponenty pro větrné elektrárny by některá naše firma do Číny vyvézt mohla," nastínil Špidla.

ČSSD chce uzákonit snižování emisí

Česká republika by měla podle Špidly přijmout rámcový zákon, kterým by se zavázala snižovat každoročně emise oxidu uhličitého o pevně stanovené množství. Cílem je snížit závislost české ekonomiky na fosilních palivech.
"Česká republika produkuje 14 tun kysličníku uhličitého na hlavu ročně a Spolková republika Německo deset tun," řekl Špidla. Podle něj je třeba závislost snížit kvůli zajištění větší energetické bezpečnosti i kvůli úsporám prostředků za dovoz primárních surovin. Inspiraci našel ve Velké Británii a v Rakousku a návrh podporují ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha.
"Představa, že si v tuhle chvíli můžeme slíbit, že dokážeme za deset let zdvojnásobit podíl energie vyráběné z obnovitelných zdrojů, tedy z fotovoltaiky, větrných elektráren z 20 na 40 procent, tak jak mají představu některé státy v Evropě, tak já na to říkám, že už dneska nás obnovitelné zdroje stojí 40 miliard," řekl ČTK ministr životního prostředí Tomáš Chalupa z ODS.

Důležitá je příprava strategie úspor energie, řekl při setkání s novináři. Zmínil nízkoenergetické domy. "Pět miliard investic ročně může udržet desítky tisíc pracovních míst po dvacet let," uvedl bývalý premiér.

Špidla se zmínil i o politickém rozměru toho, že by se bývalý předseda vlády mohl stát po volbách ministrem životního prostředí. "V Německu byla Angela Merkelová ministryní životního prostředí, později se stala kancléřkou, opačně to obvyklé není," řekl.

Připomněl však, že už v době, kdy vedl vládu, byla jeho vizí rudo-zelená koalice (v českých poměrech spíše "oranžovozelená"), tedy spolupráce ČSSD a Strany zelených. K ekologii měl vždy blízko, působil v Českém svazu ochránců přírody.

"Malárie na Třeboňsku by byla blbá," říká Špidla

Špidla také v úterý varoval před riziky celosvětové změny klimatu. To, že by měla důsledky i pro Českou republiku, je podle něj zřejmé. "Malárie na Třeboňsku nebo v Podyjí by byla blbá," jmenoval jeden z možných krajních dopadů klimatické změny, kdyby se u nás v budoucnu zalíbilo komárům přenášejícím malárii.

Jako další možný dopad klimatické změny jmenoval riziko, že se sníží množství vody a například jaderná elektrárna Temelín nebude mít v létě dost vody na chlazení.

"Může se stát, že u nás v létě vypadnou tepelné elektrárny," narýsoval Vladimír Špidla další katastrofickou vizi, proč by nás probíhající klimatická změna a její rizika měla zajímat. Příprava na změny klimatu by tak podle něj měla být jednou z priorit Česka.

Za další ze svých hlavních priorit označil zlepšení čerpání peněz z evropských zdrojů. Jen v oblasti životního prostředí podle něj totiž hrozí, že země nedokáže vyčerpat připravených 50 miliard korun.