Norimberský proces

Norimberský proces - Na konci listopadu 1945 začal soud s 22 muži, kteří čelili obžalobě za svoji činnost v nacistické mašinérii. | foto: Profimedia.cz

SPECIÁL: Šedesát let od Norimberka

  • 106
Nejstrašnější válka v dějinách lidstva byla dobojována, Německo leželo v troskách. Jeho poražení vůdcové čekali na své další osudy. Ti, kteří rozhodovali o životech milionů, se rázem stali vězni a čekal je soud. Mnoho z nich však tváří v tvář porážce zvolilo smrt vlastní rukou.

NEPŘEHLÉDNĚTE:
Speciál: Válku vidět, slyšet

K norimberskému procesu by asi koncem listopadu 1945 nikdy nedošlo, kdyby Britové v čele s Winstonem Churchillem prosadili svou. Podle jejich představ se totiž nacističtí vůdcové měli popravovat bez soudu. Zbývající spojenci - USA a SSSR - ale nakonec prosadili zřízení mezinárodního válečného tribunálu.

Jako dějiště procesu vybrali vítězní spojenci místo, které obžalovaní dobře znali. V roli souzených se vrátili do snad nejnacističtějšího města ze všech. V Norimberku se za vlády NSDAP pořádaly mamutí stranické sjezdy.

Vítězné mocnosti zahrnuly na seznam zločinců i některé méně významné nacisty. Potřebovaly totiž, aby byly v soudní síni zastoupeny všechny složky nacistické mocenské mašinerie. Někteří vůdcové prostě zmizeli nebo spáchali sebevraždu. To byl i případ hlavního zločince - Adolfa Hitlera.

Na lavici obžalovaných tak usedlo 21 mužů s nacistickou minulostí. Souzených ale bylo celkem 22, Martin Bormann byl souzen v nepřítomnosti. Všichni čelili obžalobě z vyvolání agresivní války, ze zločinů proti míru a zločinů proti lidskosti. Proti obžalovaným stály týmy právníků z Británie, Sovětského svazu, Spojených států a Francie.

Dvanáct z dvaadvaceti obžalovaných nakonec soud téměř po ročním jednání poslal na smrt. V noci na 16. října 1946 se pak odehrálo deset poprav. Hermann Göring totiž dvě hodiny před popravou stačil v přísně střežené cele spáchat sebevraždu a Bormann dostal trest smrti v nepřítomnosti. Popravčím, který otevíral propadlo pod šibenicí, byl seržant americké armády John Woods.

Tři ze souzených dostali milost, zbývajících sedm odjelo vykonat své tresty do berlínské věznice Spandau. Každý měsíc se tam potom vítězné mocnosti střídaly ve výkonu dozoru, od roku 1966 hlídaly už jen jediného vězně - Rudolfa Hesse.

Pravidelné výměny dozorců skončily v roce 1987, kdy ve věznici zemřel poslední vězeň Rudolf Hess, který byl odsouzen na doživotí. V zajetí strávil 46 let, byl za mřížemi od roku 1941, kdy odletěl z Německa do Skotska. V srpnu 1987 spáchal třiadevadesátiletý muž sebevraždu, uvádí oficiální verze, kterou ještě dnes mnozí zpochybňují.

Norimberské tresty

Trest smrti dostali:
Martin Bormann - jeden z nejbližších Hitlerových spolupracovníků, šéf kanceláře NSDAP
Hermann Göring - velitel Luftwaffe
Joachim von Ribbentrop - říšský ministr zahraničí
Alfred Rosenberg - nacistický ideolog a říšský ministr pro obsazená východní území
Wilhelm Keitel - náčelník vrchního velitelství Wehrmachtu
Hans Frank - generální guvernér obsazeného Polska
Ernst Kaltenbrunner - šéf policie a tajné služby SD
Julius Streicher - vydavatel antisemitského listu Stürmer
Alfred Jodl - náčelník operačního štábu Wehrmachtu
Fritz Sauckel - vládní zmocněnec pro nasazení zahraničních dělníků
Wilhelm Frick - od srpna 1943 protektor Čech a Moravy
Arthur Seyss-Inquart - Říšský komisař pro obsazené Nizozemsko

Doživotní tresty dostali:
Rudolf Hess - do roku 1941 vůdcův zástupce
Walter Funk - ministr hospodářství a šéf Říšské banky
Erich Raeder - vrchní velitel válečného námořnictva

Na 20 let byli odsouzeni:
Baldur von Schirach - vůdce říšské mládeže, od roku 1940 říšský zastupující ve Vídni
Albert Speer - Hitlerův architekt a od roku 1942 ministr zbrojní výroby

Na 15 let byl odsouzen:
Konstantin von Neurath -diplomat a první protektor Protektorátu Čechy a Morava (do roku 1941)

Na 10 let byl odsouzen:
Karl Dönitz - velkoadmirál válečného námořnictva, Hitlerův nástupce v čele státu

Tři souzení byli osvobozeni. Byli to šéf oddělení rozhlasu na ministerstvu propagandy Hans Fritzsche, člen první nacistické vlády a pozdější říšský velvyslanec v Turecku Franz von Papen a Hjalmar Schacht, který byl do roku 1939 šéfem Říšské banky a později zasedal ve vládě.

Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video